|
Ze života hmyzu
|
|
bratří Čapkové |
|
|
|
| bratří Čapkové: |
- narodili se v rodině lékaře v Malých Svatoňovicích, měli sestru Helenu
- oba bojovali proti fašismu
Josef Čapek (1887 – 1945 v koncentračním táboře)
- český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor, také karikaturista
- působil jako redaktor v několika časopisech, především zabývajících se
výtvarným uměním; spolupracoval s několika významnými divadly jako jevištní výtvarník
- za protifašistickou činnost byl v září 1939 zatčen a vězněn v německých
koncentračních táborech, kde také zemřel
Karel Čapek (1890 – 1938)
- prozaik, dramatik, překladatel, básník, novinář, esejista
- po gymnáziu studoval v Praze, Berlíně, Paříži
- doktor filozofie
- znal se s Masarykem (Hovory s TGM)
- uštván fašisty |
|
|
| KNIHA: |
| Vydání: |
Orbis; v Praze 1958 |
| Ilustroval: |
Ota Janeček |
| Literární
druh: |
komedie (o třech aktech s předehrou a epilogem) |
| Forma: |
er-forma, ich-forma |
|
|
|
| DĚJ: |
|
| Místo: |
příroda |
| Doba: |
neurčeno (nadčasovost) |
|
|
|
| Postavy: |
Předehra:
Tulák a Pedant
I. akt:
Motýlové
- Felix, Viktor, Otakar; Apatura Iris a Apatura Clythia
II. akt:
Kořistníci
- Kukla, Chrobák, Chrobačka, Jiný chrobák, Lumek, Jeho
larvička, Cvrček, Cvrčková, Parasit, Loupeživá smečka
III. akt:
Mravenci
- První inženýr - diktátor; Druhý inženýr - náčelník
generálního štábu;
Slepý mravenec, Vynálezce, Posel, Generální ubytovatel,
Novinář, Dobroděj, Telegrafista, Vojevůdce žlutých;
Mravenci dělníci a vojáci, úředníci, poslové, důstojníci,
nosítkáři, ranění atd.; Vojsko žlutých
Epilog:
Život a smrt
První, Druhá a Třetí Jepice, Sbor Jepic – Tanečnic;
První Slimák, Druhý Slimák; Drvoštěp; Teta; Školačka;
Poutník
|
| Charakteristika: |
jsou zde ukázány
jednotlivé lidské typy (motýli – poživační, marnotratní;
chrobáci – sobečtí; cvrčci – využívající cizího
neštěstí; lumek – chamtivý a hrabivý; larvička –
hrubá a nenasytná; mravenci – vládychtiví, bojechtiví,
zaslepení ideologií; jepice – primitivní, nadutá),
absurdní společenský řád, v závěru tulák-pozorovatel vše
špatné zničí |
|
|
|
| Děj: |
Předehra: Na zelené lesní mýtině opilý tulák pozoruje, jak pedant chytá motýly. Vysvětluje Tulákovi, že motýly chytá z lásky k přírodě, aby si je mohl špendlíkem připíchnout do své skříňky, v níž má sbírku motýlů. Poté usne a dostává se do světa hmyzu, na němž si všímá špatných lidských vlastností. Dokáže vždy na svět chvíli nahlížet očima toho kterého hmyzu, ale pak se mu vždycky zhnusí.
Dějství první: Vidí, jak se motýlové zajímají jen o to, jak se pářit, o lásku; smysl pokryteckého motýlího života je věčnou hrou lásky. Je zde znázorněna hra lásky mezi dvěma páry motýlů (Clythie – Otakar; Iris – Viktor) a pátým mezi nimi – básníkem (Felix). Obě samičky se snaží koketováním získat brzy toho, brzy onoho motýla, jen aby ho družka družce odloudila. (Jsou to druhy jmenované pedantem.) Na konec odlétá Iris s Otakarem, který byl původně snoubencem druhé samičky Clythie. Iris se vrací sama, přináší zprávu, že Viktora sežral pták, a naříká, že bude musit snášet vajíčka výsledek lásky Otakarovy. Clythie odlétá hledat jiného milence.
Dějství druhé: Kořistníci: Jde zde o sobecké shánění majetku jménem rodiny. Chrobák a chrobačka si valí svou kuličku, je to jejich celý život. Jiný chrobák jim ji ale ukradne. Lumek krmí svou dceru larvičku. Cvrček a Cvrčková se stěhují do nového bytu, zbylého po jiném cvrčkovi; chtějí založit rodinu. Lumek ale zabíjí Cvrčka i Cvrčkovou a nese je jako potravu larvičce. Nakonec se parasit vloupe do díry k larvičce a larvičku sní i s jejíma zásobama. Během tohoto dějství se také ozývá ustavičné volání kukly, že se rodí a že z ní povstane něco velikého.
Dějství třetí: Ve světě Mravenců tulák pozoruje, že jejich hlavním zájmem je celek. Celý život obětují ideji státu a chtějí se stát pány času. Musí pracovat rychle, slepec jim udává rychlost, tak vysokou, že při ní jedinci hynou – v zájmu celku samozřejmě. Také v zájmu celku bojují o území a nasazují životy za zemi. Ve válce vyhrávají Žlutí vojáci. Žlutý vůdce se prohlašuje za vladaře vesmíru. Tulák je tím znechucen, mravence zašlápne.
Epilog: Tulák se probouzí ve tmě, touží po světle. Rozsvětlí se a tulák spatří radostný rej jepic, které hlásají slávu života a při tanci hynou. Také kukla z druhého dějství, která chce stále učinit něco velkého, se narodí a brzy zemře. Tulák si uvědomuje pomíjivost života, a uvědomuje si, jak žít. Přichází však smrt a bere si ho. „Jeden se narodí a druhý umře.“ (2. verze: Tulák neumře <- Dílo bylo nařčeno z přílišného pesimismu.) |
|
|
| Citát: |
"V bolesti rození
puká mé vězení. Nevídané a neslýchané se stane. Já
budu!" - Kukla |
|
|
| Jazyk: |
spisovný |
| Neznámá
slova: |
lumek - blanokřídlý
hmyz |
| Počet
stran: |
190 |
|
|
|
| |
|
|
|
