Marie Terezie
|
- 13. 5. 1717 Vídeň - 29. 11. 1780 Vídeň - dcera a dědička císaře Karla VI.; římskoněmecká císařovna, česká a uherská královna, rakouská arcivévodkyně (1740–1780) -
jejími patronkami je panna Maria a svatá Teresia Roku 1736 se provdala za vévodu Františka Štěpána Lotrinského (František I.) a díky pragmatické sankci usedla roku 1740 na trůn jako dědička rakouské monarchie. Po osmiletém boji (1740-1748) o rakouské dědictví s pruským králem Friedrichem II. nakonec vyhrála, ztratila však Slezsko, Kladsko a Parmu. Stala se královnou uherskou (25. 6. 1741 v Prešpurku) i českou (12. 5. 1743 v pražském chrámu sv. Víta). Farantišek I. byl roku 1745 zvolen císařem římským. Marie Terezie zavedla ve vnitřní politice osvícenské reformy (centralizace správy, oddělení politické správy od soudní, zbavení stavovského vlivu na zemské úřady, evidence půdy, zavedení jednotné měny, vypracování trestního zákoníku, schválení školního řádu a vydání robotního patentu). Jako
císařovna byla denní návštěvnicí alespoň na jedné mši a
pravidelně se zpovídala (a to výhradně arcibiskupovi Trautsonovi, výjimečně
jesuitovi páterovi Lenherovi). Velmi zbožná byla už od dětství, přesto
se i několikrát denně prohřešovala proti přikázání „Nesesmilníš!“.
Svého manžela však velmi milovala a byla mu nevěrná "jen"
fyzicky. Marie Terezie měla za 40 let manželství "jen" 16
potomků vedle 7 porodů mrtvých dětí, přestože každý rok bývala
v požehnaném stavu. František však věděl, že ne všechny děti
jsou jeho. Potomci Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského
založily habsbursko-lotrinskou dynastii. Marie Terezie byla známá tím, že všechny šperky měla z perel. Svým milencům (ale i jiným lidem) dávala na památku své medailonky. |
Kniha o Marii Terezii: Max Adler: Milenci Marie Terezie (Román královských lásek) - vydala Agentura TIPŠ v Praze 1991, 86 stran
|
Císařská
loterie lásky
Na
plese hostitelky hraběnky Almesloe jsou dvěma ženám odcizeny šperky.
Je marná snaha zloděje vypátrat dříve, než přijde pozvaná císařovna
Marie Terezie, která má naproti hraběnčina paláce své letní sídlo
na zámku Belvedere. Chytrá císařovna po příchodu vycítí napjatou
atmosféru a vše se dozví. Daruje tedy poškozeným ženám své
vlastní šperky, aby zábava mohla nerušeně pokračovat. Císařovna
vymyslí loterii lásky, kdy si každá žena vylosuje pro sebe muže na
noc (i Marie Terezie). Kvůli pátrání po zloději šperků také
Marie Terezie nařídí všem mužům, aby se v oddělené místnosti
svlékli, zda některý nemá šperky schovány v oblečení, přičemž
tohoto pátrání se císařovna sama s radostí zúčastní a
rovnou si s losem vybere milence na noc. O
nenapravitelném hříšníkovi v rouše řeholním
Po
noci u hraběnky Almesloe se v šest hodin ráno vydá k pravidelné
zpovědi u arcibiskupa Trautsona, avšak za něj se vydává abbé
Bollard a vše od Marie Terezie vyslechne. Zprvu nazlobenou císařovnu
si však získá svými výbornými vyprávěcími schopnostmi, a tak s ním
jde i domů. Jeho příbytek je bohatě zařízen a to vesměs věcmi
uloupenými bohatým lidem, kteří si k nim zase pomohli od chudých,
kteří na ně pracují. Marie Terezie se dozví, že on včera okradl
ty ženy. Abbé odjede vyzpovídat se do Říma a poklady vrátí –
ale těm původním majitelům, chudým. Rodinný život na dvoře císařovny Marie Terezie
Gian
Giacomo Geronimo Casanova, chevalier de Seingalt
Do
Vídně se za Marií Terezií vypraví Casanova, jelikož ji chce osobně
poznat. Předtím však stráví noc s Kristinou Thunovou, o čemž
je nucen Marii Terezii povědět a ta tedy Kristinu nechá vyhodit.
Casanovovi udělí jiný trest – musí jí celou noc sloužit a ráno
pak (unaven po dvou probdělých nocích) Vídeň opustit. Pandurský
vojevůdce plukovník baron Trenck
Marie
Terezie obdivuje divokého plukovníka Trencka (narozen 1.1.1711 v Kalábrii),
který už ve svých třinácti letech znásilnil několik šestnácti až
dvacetiletých dívek, a chce se s ním seznámit. Baron se tak
dostává na jedno z nejčelnějších míst mezi jejími milenci.
(Když se Marie Terezie s Trenckem seznámí, je jim 28 a 34 let.) O slavnostech, křtinách, cestách a jiných příjemných událostech na císařském dvoře
Idylky
z letního pobytu
Popisují
císařské pobyty v Laxenburgu, které zde Marie Terezie trávila
dobrovolně v těžkém odříkání. Marie
Terezie jako veselá vdova
V 70.
létech 18. století císařovna konečně uzavře výhodný mír s pruským
králem Bedřichem II., přesto je to však období pro císařskou
rodinu velmi nešťastné. Roku 1764 zemře Josefova manželka Isabella
a rok nato také císař František I. Pro Marii Terezii je to těžká
rána. Finále
královských lásek
Marii Terezii velmi trápí postupné stárnutí. Jejím údajně posledním milencem je osmnáctiletý mladík. Po tomto milovaní totiž je poprvé unavena.
|