ČESKÝ STAVOVSKÝ STÁT V LETECH 1471-1620

 

VLÁDA JAGELONCŮ (1471-1526):

 

Vladislav Jagelonský (1471-1516)

-         od 1471 dvojvládí (M. Korvín)

-         1479 Olomoucké úmluvy: Korvín = český král à vládne Morava + Slezsko, Vladislav v Čechách

-         1490 Matyáš Korvín umírá à Vladislav: zisk Morava, Slezko, Lužice + uherská koruna

-         přesídlil do Budína à stát = česko-uherská personální unie (až do 1918)

-         1483 náboženské nepokoje – 2. pražská defenestrace

-         1485 kompaktáta = jediný a hlavní zemský zákon

 

-         4 stavy: 1. panský, 2. rytířský, 3. městský a 4. církev (nemá pol. moc)

-         šlechta málo financí, ale chce podnikat  x  města à obrovský spor, hrozí konflikt

-         1500 nový zemský zákoník Vladislavské zřízení zemské:

-         1513 města se spojila s Bartolomějem Münsterberským  à hrozí ozbrojený konflikt

-         1515 svatba Anny Jagelonské + Ferdinand I. Habsburský a Ludvík Jagelonský + Marie Habsburská

 

Ludvík Jagelonský (1516-1526)

-         urovnal spor mezi šlechtou a městy

-         1517 svatováclavská smlouva à šlechta podniká a města mají zastoupení na zemském sněmu

-         poddanský vztah je změněn na nevolnický (připoutání k půdě)

-         rozdělení kališnické církve: staroutraqvisté (pro kompromis) x novoutraqvisté (radikální)

-         vzestup hornictví

-         Ludvík sídlil v Uhrách à stavovský stát dosahuje svého vrcholu

-         1526 Turci ovládli Uherskou nížinu

-         1526 bitva u Moháče – Ludvík x Turkům, Turci poraženi, Ludvík zemřel na ústupu

 

HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ (1526-1918):

-         zakladatel Habsburské dynastie = Rudolf I. Habsburský (1273 zisk císařského titulu x PO II)

-         česká šlechta vybírá panovníka (může zvolit koho chce, bez ohledu na příbuz. vztahy)

-         kandidáti: čeští šlechtici (Zdeněk Lev z Rožmitálu a Vojtěch z Pernštejna), slezští šlechtici (Karel Munsterberský a Fridrich Lehnický), zahraniční (bři Vilém a Ludvík Bavorští z rodu Wittelsbachů, polský král Zimund III. a Ferdinand I. Habsburský)

 

Ferdinand I. Habsburský (1526-1564)

-         23.10.1526 se sbor volitelů (7 pánů, 7 šlecht. a 7 měst.) rozhodl pro Ferdinanda I. Habsburského

-         slíbil zaplatit 1/2 dluhu + „volební slib“ – reverz: sídlo v Praze, zachovat výsady stavů a měst, úřady nebudou dávány cizincům, náboženská tolerance ... nesplněno

-         1526 Ferdinand zvolen i uherským králem (x Jan Zápolský – spojil se s Turky)

-         1529 obležení Vídně: Sulejman II. Nádherný

-         1541 požár – shořel předvolební reverz ...

-         1546-1547 první protihabsburský odboj; šmalkaldská válka (Ferdinand chtěl podpořit Karla V.)

-         nesešly se zemské hotovosti (druhá v Litoměřicích až po rozhodnutí války v červnu – jen šlechta)

-         24. dubna 1547 Ferdinand I. a Karel V. vítězí v bitvě u Muhlberka  à u nás zděšení, co se stane

-         šlechtě bylo odpuštěno, ale města tvrdě potrestána

-         1556 Ferdinand I. císařem, příchod jezuitů do Prahy (Klementinum)

-         1564 obnovení arcibiskupství v Praze (arcibiskup Antonín Prus – katolík)

 

Maxmilián II. (1564-1576)

-         černá ovce habsburské rodiny (byl pro kalvinismus), zahraniční politika – neúspěšný

-         1572 chtěl polskou korunu – nezdar

-         u nás: vládne katolík (v zemi jen 10% katolíků) + nekatolíci: novo- a staroutraqvisté, luteráni, novokřtěnci, jednota bratrská ...

-         1575 česká konfese (všichni nekatolíci se dohodli) – společné vyznání víry, pouze ústní souhlas (!)

-         1576 Maxmilián II. umírá

 

Rudolf II. (1576-1611)

-         výchova ve Španělsku, katolík, vzdělaný, nikdy se neoženil (partnerka – Marie Strádová – 6 dětí)

-         prvorozený syn: Julius Caesar d´Austria = zvrhlý spratek, iniciální delikt schizofrenika (viz mušle)

-         R2 neschopný politik, nepřijímal vyslance

-         1583 – sídelní město Praha – rozkvět

-         1607-1608 vrcholí spory s bratrem Matyášem

-         1608 Libeňský mír: R2 se vzdává vlády v Uhrách, na Moravě a v Rakousku, jen císař a král český

-         9. července 1609 Majestát Rudolfa II. – svoboda náboženského vyznání (písemné potvrzení české konfese)

-         sbor 30 defenzorů (3 x 10 rytíři, měšťané a šlechta) – dohlíželi na dodržování Majestátu

-         leden 1611 vpád Pasovských /biskup Leopold/ - drancování, tichý souhlas R2, všichni proti němu:

-         duben 1611 R2 abdikuje, 1612 umírá

 

Matyáš (1611-1619)

-         stupňuje se protireformační hnutí, sídlo opět Vídeň (1612), Čechám vládne 5 místodržících (katolíci)

-         v čele domácí politické scény: Zdeněk Vojtěch Popel

-         1615 zemský sněm – převaha katolíků à odsouhlasena výše berní na 5 let dopředu

-         od 1617 Ferdinand II. Štýrský českým králem

-         1618 stížnosti na porušování Majestátu à „těžký list císaře“ – na zemském sněmu

 

ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ (válka česká 1618-1620):

-         1618 spory o 2 protestantské kostely (Broumov a Hroby)

-         21.5.1618 zemský sněm (přes panovníkův zákaz) – „těžký list císaře“, výhrůžky, arogance

-         23.5.1618 – 3. pražská defenestrace – z oken letěli:

-         místodržitelé Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu + písař Filip Patricius

-         ustanovena vláda 30 direktorů (direktorium) – v čele Václav Vilém z Roubova, velitel vojska Matýš Thurn

-         spojenci Habsburků: Španělsko, jižní Nizozemí, papež, katolická liga

-         Češi:          + Lužice, Slezsko, savojský vévoda Karel Emanuel (2000 žoldáků), sev. Nizozemí (pen.)

- Morava, Uhry, Anglie, Francie

 

Průběh války české

-         srpen 1618 císařské vojsko do Čech (zastaveni u Jindřichova Hradce), pak přes Moravu do Čech (zastaveni u Čáslavi)

-         podzim 1618: velitel císařských Karel Bonaventura Bukvoj – ústup k ČB

-         stavy: Mansfeldovy oddíly obsazují Plzeň, Thurn – výpady k Vídni (neúspěch)

-         vyjednávání, zimní přestávka (Češi nemají peníze) + 1619 umírá Matyáš

-         nastupuje Ferdinand II. Štýrský – dokončit rekatolizaci, potlačit moc stavů

-         šlechta česká se spojila s moravskou; oživení vojenských akcí – k ničemu

-         červenec 1619 – generální sněm stavů ZKČ:

-         1620 Ferdinand II. měl podporu celé katolické Evropy x české stavy, málo spolehliví spojenci

-         8.11.1620 bitva na Bílé Hoře – naši žoldnéři zdrhli, totální porážka českých stavů

-         Fridrich Falcký opustil ZKČ (boží mlýny nemelou nadarmo – F. Falcký ve válce falcké)

-         21.6.1621 staroměstská exekuce = poprava 27 účastníků odboje:

-         (3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů), kat Jan Mydlář

-         pánové: Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

-         1627 Obnovené zřízení zemské – tresty: