HUSITSTVÍ a krize české společnosti
Husovi
předchůdci:
-
kritika
církve: nejbohatší vlastník (1/3 veškeré půdy), růst majetku, desátky,
prodávání odpustků, obchod s náboženskými úkony a obřady
-
církev -
život v přepychu (v rozporu s Biblí)
-
střídníci =
chudší kněží, vykonávali kněžské povinnosti
-
schizma =
vnitřní rozkol v církvi
-
kritika
církve od učenců a kazatelů à reformátoři
John Wyclif (1320-1384)
-
oxfordský
profesor; překlad Bible do angličtiny, porovnával církevní život s Biblí
-
požadavek
zbavit církev světského majetku = sekularizace
+ vzdát se nároků na světskou moc
-
Wyclifovy
spisy k nám à
zásluha českých studentů v Oxfordu + sňatek sestry Václava IV. a
anglického krále Richarda II. (1382)
-
diskuse o
Wyclifovi: rozdělení pražské univerzity – čeští mistři pro reformu, němečtí proti
ní
-
arcibiskup
Zbyněk Zajíc z Házmburka à 1403 zákaz 45 článků Wyclifova učení
(pak spáleny)
-
1363 pozván
Karlem IV., farář, kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů
-
nejradikálnější,
moravský kněz, kázal na Starém Městě pražském – usiloval o nápravu vlastním
příkladem
-
největší
vliv na chudinu; tvrdá kritika duchovenstva, učení o Antikristu
-
obžalován,
hájil se v Římě, zemřel v Avignonu před skončením procesu
-
teolog,
univerzitní mistr, působil na univerzitě v Paříži, 1381 se vrátil do Prahy
-
kazatelství
à ohlas u vzdělanců, srovnání současné
církve s Biblí
-
dílo Regulae Veteris et Novi testamenti (Pravidla
Starého a Nového zákona)
-
nařčen z kacířství,
donucen své názory odvolat
-
vzdělanec,
Husův přítel, řečník a kritik; studoval v Oxfordu (znalost Wyclifových
spisů)
-
pak mistr 4
univerzit, 1409 v Praze – podíl na vydání Dekretu kutnohorského
-
zatčen ve
Vídni, uprchl, 1415 v Kostnici (snaha pomoci Husovi)
-
upálen po Husovi
jako kacíř
-
univerzitní
mistr, husitský teolog, 1414 zavedl
laické přijímání z kalicha
-
centrum
kazatelství: Betlémská kaple
(založena 1391 pro kázání v českém
jazyce)
-
chudý
jihočeský zeman, bez teologického vzdělání, psal česky o náboženských otázkách
-
Řeči besední, Řeči sváteční a nedělní, Knížky
šestery o obecných věcech křesťanských
-
1400
vysvěcen na kněze, 1401 děkanem artistické fakulty, 1402 kazatel v Betlémské
kapli
-
myšlenky: 1. nadřazení zákonů božích nad všechny
světské
2. učení o spravedlivém
pánu (nežije-li pán v souladu s Biblí, poddaný ho nemusí poslouchat)
-
1409 Dekret kutnohorský
-
1412 dán do
klatby + interdikt à
Hus na venkově: Kozí Hrádek u Tábora
-
1414-1418 koncil v Kostnici – snaha vyřešit papežské schizma – úspěšné
-
6.7.1415 Mistr Jan Hus upálen
1415 – 1419
-
radikalizace
obyvatelstva
-
nesouhlasný
dopis české šlechty do Kostnice
-
sekularizace
– zesvětštění, církev zbavována majetku
-
30.7.1419 vůdce pražské chudiny Jan Želivský – proslov à následně 1. pražská defenestrace
-
16.8.1419
umírá král Václav IV.
Program husitů:
-
přijímání pod obojí způsobou (sub utraque
speciae, podle utraque také nazýváni utraqisté)
-
svobodné kázání Božího slova = propagace
myšlenek husitství
-
spravedlivé trestání hříchů
-
církvi nenáleží světská moc
Rozdělení husitů:
-
umírnění:
husitská šlechta, rytířstvo, zemani, patriciát
sekularizace + rovnost jen
při bohoslužbách
-
střed
- pražané: mistři a studenti univerzity + pražské
obyvatelstvo, zprvu radikální, pak umírňování;
-
radikálové:
nejradikálnější, obyvatelé vesnic a malých měst (od 1421 –
městské svazy)
-
Morava
inklinuje ke katolictví
-
vnitřní nepřátelé: plzeňský landfrýd (vojensko-politický spolek)
Plzeň,
ČB, hrady Oldřicha z Rožmberka aj.
-
vnější nepřátelé: křižácké výpravy
-
1419 bitva u N - první použití vozové hradby
-
17.3.1420 bitva u Sudoměře: Žižka porazil v boji na hrázi 2
rybníků přesilu vojsk katolického panstva
-
14.7.1420 bitva na Vítkově + 1.11.1420
bitva u Vyšehradu = 1. křížová výprava, neúspěchy Zikmunda
-
červen 1421: husitský sněm v Čáslavi – i s účastí katolíků – následující
usnesení:
prozatímní vláda – 5 představitelů panstva + 7 šlechty + 8
zástupců měst (= 20)
-
1421-1422 2. křížová výprava: 8.1.1422 bitva u Habrů + 9.1.1422 bitva u
Německého Brodu = definitivní porážka Zikmunda – klid, ale vnitřní rozpory
husitů!
-
1423 Žižka odchází od táboritů k orebitům
-
„Žižkův
vojenský řád“ à
profesionalizace armády
-
1422 v Praze Jan Želivský popraven za přehnaný radikalismus
-
1423 –
radikální husité x opozice (katolíci, umírnění, kališníci, Pražané)
-
1423 Svatohavelský sněm – „boj proti zemským škůdcům“ (vymyslel to Žižka)
-
7.6.1424 bitva u Malešova – slepý Žižka porazil kat. opozici a
umírněné kališníky
-
11.10.1424 Žižka umírá – do čela husitských vojsk: Prokop Holý, Jan Čapek ze Sán a Jan Roháč z Dubé
-
16.6.1426 bitva u Ústí nad Labem = 3.
křížová výprava
-
1425-1433 rejsy (spanilé jízdy) – propagace husitství za hranicemi, šíření
manifestů a kořist
-
1427 vítězství husitů u Tachova = 4.
křížová výprava
-
1431 Domažlice a Kdyně = 5. křížová
výprava – žoldnéři pod
vedením it. kardinála Cesariniho
-
1431 koncil v Basileji – pozváni i husité
-
1432
předběžné jednání v Chebu o společném postupu (tzv. Chebský soudce)
-
pak v Basileji
rozchod v jednotnosti názorů, schváleno pouze přijímání pod obojí
-
1433
obléhání katolické Plzně (radikálové x panská jednota), radikálové ztrácejí
podporu českého obyvatelstva
-
30.5.1431 bitva u Lipan – vítězství umírněných husitů + panstva,
sirotci a táborité poraženi, padl i Prokop Holý, mnoho husitů upáleno à konec polních vojsk
-
1436 vyhlášena basilejská kompaktáta (na
jihlavském sněmu):
-
1437 poslední odboj proti Zimundovi: dobyt hrad Sion à upálen Jan Roháč z Dubé
-
1437 Zikmund umírá na cestě do Uher
Výsledky revoluce:
-
svobodné vyznání pro každého
-
povoleno
přijímání pod obojí (1 za artikulů pražských)
-
Zikmund byl
nakrátko českým králem
-
velké
množství majetku zabaveného církvi zůstalo v držení šlechty a měst
-
český sněm –
3 kurie: panská, rytířská, městská
-
roste moc +
vliv + majetek šlechty x král a církev
-
Čechy =
království dvojího lidu
Vývoj
českého státu po husitských válkách (1436-1471)
-
Zikmund Lucemburský zemřel 1437 na cestě do Uher (ve Znojmě)
-
Albrecht II. Habsburský (1437-1439) – katolík jako řemen, ale vládl dle kompaktát,
oblíbený – zemřel na úplavici
-
Ladislav Pohrobek (1453-1457) – narodil se po smrti svého otce, za jeho
vlády je země rozdělena do landfrýdů (v čele se zemským hejtmanem)
-
nejdůležitější
z nich: východočeský landfrýd à Jiří
z Kunštátu a z Poděbrad:
-
1452 se
stal zemským správcem, 1448 dobyl Prahu a dosadil za arcibiskupa Jana Rokycanu
-
1453 králem
Ladislav Pohrobek – český stát vcelku prosperoval (pod správo Jiřího z Poděbrad)
-
1457
Ladislav Pohrobek umírá
-
1458 českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
-
umírněný
kališník, účastnil se bitvy u Lipan (panská jednota)
-
opíral se o
nižší šlechtu, měšťanstvo a kališnickou církev, dodržoval kompaktáta
-
snažil se
zabránit izolaci českého státu !
-
1462 papež Pius II. zrušil kompaktáta
-
Jiří z Poděbrad:
Koncepce mírové unie evropských panovníků
(proti Turkům + zabránění izolaci Čech)à
neúspěch
-
1462-64
propagační jízdy českých pánů po celé Evropě (Lev z Rožmitálu)
-
1462-66
domácí katolická opozice + zelenohorská
jednota
-
1466 klatba na J. z P. + křížová výprava do Čech = 2.
husitská válka
-
1468 Matyáš Korvín v čele 4. křížové výpravy
-
1469 bitva u Vilémova
-
J. z P.
uzavřel dohodu s pol. králem Kazimírem V. (po smrti J. z P. měl být českým
králem Ladislav Jagellonský)
-
1471 Jiří z Poděbrad umírá