The Dune

Všechno to začalo dnem, kdy Franka Herberta, známého autora science fiction příběhů napadla myšlenka na písečnou planetu Dunu. Stalo se tak již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a od té doby se již leccos změnilo. Příběh písečné planety se již dočkal šestého knižního dílu od téhož autora, který v konečném sedmém dílu toužil rozluštit vyřešit všechny problémy, ale dokončení mu zabránila nečekaná smrt. Tento díl ještě nikdo zatím nedokončil, ale Frankův syn Brian Herbert společně s Kevinem J. Andersonem, autorem prvních Akt X, napsal tři knižní předpříběhy o slavných velkorodech, které hýbají Dunou a tím i vesmírem. Jenže i Kevin Anderson byl zastižen smrtí a Brian zase na vše zůstal sám. I když je Duna povážována za jeden z nejlepších počinů sci-fi literatury, další pokračování již nedosahují ani polovičního úspěchu. Předpříběhy se uchytily, ale slávu prvního dílu nepřekonali a nebylo ani cílem toho dosáhnout. Díky úspěšnosti Duny se dalo čekat, že přijde i filmové zpracování. A to přišlo v roce 1986, kdy režisér David Lynch tvrdě pracoval, aby došlo požadovaného a předvídaného úspěchu. Ale celý svět tušil, že tomu tak nebude, protože se vědělo, že díky psychologičnosti Herbertových knih se nedají zfilmovat. To se Lynchovi opravdu nepovedlo a divákovi, který Dunu nečetl, moc nepomohl. A přišel rok 2000 a ve filmových studiích na Barandově nažhavili kamery a natočili trojdílný televizní film i s českými herci (např. Barbora Kodetová) a kaskadéry. Ale ani tento počin nezískal vytouženou slávu a tak byl boj o zfilmování Duny prozatím zdán. Když přišla devadesátá léta a pomalý nástup počítačových her, vědělo se, že přijde i herní verze Duny. Stalo se tak v roce 1991 jako Dune 1 a v roce 1992 jako jedna z vůbec prvních herních real-time strategiích Dune 2 (verze Dune: Battle for Arrakis a Dune: Building of a Dynasty). Dosáhla velkého úspěchu v té době, a proto po nástupu nové generace počítačových her, přišlo i nové pokračování Dune 2000. Kdo jiný by mohl vytvořit takovou strategii než autoři Command & Conquer a Red Alertu z Westwood Studios. Děj Dune 2000 je stejný jako ten v předchozím dílu, ale díky video-sekvencím, propracované hudbě a grafice jde úplně o jinou hru. I když dosáhla nová Dune velké slávy stejně jako další tituly od Westwood Studios, už není tak populární, protože v současnosti je velmi oblíbené její pokračování Emperor: Battle for Dune, které se odehrává už po velké válce, která je v plném proudu ve dvoutisícovce. Ale chystá se už další verze hry, která bude zaměřena na on-line hru. Pro ty neznalé tu mám vyprávění základního story. Všechno se točí vlastně kolem jediné suroviny, koření. To je zapleteno v tamější době úplně všude. Je základem potravinářského, stavebního i dopravního průmyslu. Leckdo se koření nafetuje, až z toho zblbne a leckdo ho použije, aby viděl do budoucnosti, či mohl řídit obrovské kosmické lodě v nekonečném vesmíru jako třeba navigátoři z přepravní Gildy. I když je koření nejpoužívanější věcička ve vesmíru, má stejně jako všechno ostatní nějaké ale. V celém širokém vesmíru se vyskytuje jen na jediném místě, na planetě vyprahlé sluncem, na planetě nazývající se Arrakis, ale známé spíš pod jménem Duna. Vesmír ovládá císař Frederick IV., který je ochotný předat vesmír tomu, kdo získá vládu nad Dunou, ale v závěru války se vždy přidá k těm, proti kterým vy zrovna bojujete. Ve hře je také zastoupen svými jednotkami a stavbami, avšak ve stylu Harkonnenů. Tak tedy, o trůn jsou odhodláni bojovat tři základní rody. Prvními zájemci o vládu ve vesmíru jsou urození Atreidové, kteří zastupují tu hodnou (dobrou) část vesmíru. Jejich moc spočívá v diplomacii, která však bude nanic, a originální zvukové technologii. Rodu vládne a táhne ho samozřejmě vévoda (v knize Leto Atreides se synem Paulem), s kterým se přímo nesetkáte. Ale někdo vládnou musí a této atreidské skupince tak činí mentat Noree Meneo. Není to sice takový drsňák, jak by se od něho očekávalo, ale někdo tuto funkci zastávat musí. Hlavním zájmem Atreidů je setkat se s Fremeny, pouštním národem, a spřátelit se s nimi. Přesně opak chtějí ukrutní Harkonnené. Jejich záměrem je očištění Duny od Fremenů, Atreidů a ostatní "havěti", jak by sami nazvali. Vedení baronem Vladimirem se chystají ovládnou všechno a rozhodně v této válce uplatní své válečné zkušenosti a smrtící technologie, jako je nejmocnější vozidlo Devastator či ničivá raketa. Ačkoli se s baronem také přímo nesetkáte, jeho zástupce mentat Hayt De Vries vám přetlumočí všechny příkazy od samotného barona. Do těchto dvou rodů byly uplatněny vlastnosti jako ušlechtilost, krvežíznivost, nenávist, ale co obchodování. Samozřejmě mají rody tuto vlastnost v sobě zaklíněnou, ale ne tak moc, jako závisláci na koření Ordosové. Tento rod je do herního děje přidaný již od druhého dílu a právě tímto se hra odlišuje od knihy. Pod správou mentata Edricka O se Ordosové pokoušejí přežít a protože jejich závislost na koření stoupá, musí hodně usilovat o jeho získání nejen válkou, ale i obchodem s dalšími rody. Jejich síla je především v prohnanosti, používají technologie přeměny nepřátel do svých řad či neviditelných sabotérů, kteří dokážou do vzduchu vyhodit cokoli; prohnanost vkládají právě i do obchodu. Odkud vlastně rody přicházejí? Atreidové se mohou honosit svou zelenomodrou planetou Caladean , jako je ta naše - deště, oceány, lesy, zatímco Harkonnené se tak chlubit nemohou. Jejich planeta nayývána Geidi Prime je zcela technicky přetvořena - obrovské ocelové stavby, metra, kouř, špína, oheň a sopečná činnost. Jen Ordosové jsou zase těmi tajemnými. Ti pocházejí z neznámé ledové planety, o které vlastně nikdo nic neví. Pak tu máme již zmíněné Fremeny, kteří jsou národem Arrakisu. Nejsou však na této planetě doma tak dlouho, před časy je sem jako vězně přivezli Harkonneni a teď se to obrátilo proti nim. Jejich nejmocnější zbraní je schopnost přežít v poušti a technika pro manipulování s písečnými červy. To oni jsou původními tvory Arrakisu, to oni vytvářejí koření, sic jsou to vlastně jejich výkaly, ale koření je hold koření. Na Arrakisu je možno se setkat s dalšími rody, ale spíše obchodnickými jako jsou třeba Smugglers nebo jim podobní.

Duna patří již k těm starším herním prostředím, jako jsou strategie jiného než 3D prostředí třeba v případě Emperor: Battle fo Dune. Právě těmito jednoduššími strategiemi se firma Westwood studio proslavila, třeba hrami ze zmíněné sady Command & Conquer. Grafika se v Duně děli na 8bitovou a 16bitovou, a i když současné hry paříme minimálně v 32bitových barvách, těch 16bitů s 21' monitorem změní váš byteček na písečnou základnu na Arrakisu. I když grafika intra není taková jako dnes, díky za to, že není jako v Red Alertu, ty rozpruhované brífingy by mě tolik netáhly. Ale záběr z oběžné dráhy Duny mě velmi potěšil. Takže kostky jsou vrženy a vzhůru na Dunu. Každý ze základních rodů si obsadí svoje tři teritoria z celkem 27 oblastí Duny, na které je Arrakis rozdělen, ale je to trochu nesmyslně rozděleno, protože kdyby se mapa vlastně složila, tak by Atreidové a Ordosové, kteří si ukously díly z jižní polokoule, vlastně sídlili hned vedle sebe. Takto je to uzpůsobeno i bitevní mapě Arrakisu v Emperorovi. Sice se nedostane na každou, ale úctyhodných devět misí za každý rod jsou plné dobrodružství, takže nekritizujme. I když nepatří filmové briefingy k těm nejakčnějším jako v předešlých letech u Command & Conqueru, zavedou vás do prostředí Duny především díky některým postavám známým z filmu, například císař, benegesaritské matky a mentatové, kteří vás po Arrakisu provedou. První mise patří k těm jednoduchým, jak to tak bývá a ta úplně první je vlastně zkouškou, zda je hráč schopen vydělat si peníze. Každou misí přibývá další technika, ale s ní i obtížnost operací. Už v druhé misi budete muset sestavit slušnou armádu vozítek a pěšáků, abyste mohli obsadit další zatím nepříliš zabydlená území. V třetí misi již jde do tuhého, protože nájezdy na základnu síly, tady již poprvé zafunguje obranný val, bohužel na to nezbývá tolik času. A ve čtvrté operaci se mise u všech rodů rozcházejí. Zatímco Atreidové se pokouší seznámit s obyvateli pouště Fremeny a tak je i ochránit, Harkonneni mají za úkol jejich sídlo nechat zasypat, poprvé se i ve hře objevuje opravdová těžká technika. Jen Ordosové se tohoto sporu neúčastní, ti si dali zaúkol obsazovat komunikační struktury a vydělávat peníze pro další rozvoj. S dalšími misemi se už spor vyostřuje a mezi jednotlivými rody se uzavírají mírové smlouvy, aby dostali toho, který se od nich odlišuje. Nastávají specifičtější operace, třeba zničit barracksy nebo IX vědecké centrum. Až ani mírové smlouvy nepomohou, přilétá na Arrakis imperátor, aby všechno urovnal, a tak se přidává ke straně jež se snaží dostat onen váš rod. Ale jestli jste dohráli již zmíněné hry od téže výroby, tak tohle nebude tak složitý úkol. Vlastně mnohem těžší než mise deváté jsou ty sedmé a osmé. Na mapě se již od šestých misích kolikrát rozkládají nepřátelské základny obou dalších rodů. V rozích mapy se i mnohdy vyskytuje základna obchodníků, kteří si nenápadně vysbírají koření ze své opuštěné oblasti. Nejlepší je obsadit rafinérii a penízky tak padají do vaší kapsy. Co se týče misí devátých je to jasné, zničit a zabít všechno co se hýbe a prioritou je zlikvidování paláce imperátora. Nejlepší je jeho palác obsadit, to potom můžete trénovat i Sardakaury, nejlepší pěší jednotky, tedy když nebudeme počítat, že Fremeni mohou být neviditelní. Každý rod má perfektní outro, ale ať to skončí jakkoli, císař se již domu nevrátí. Ba co víc, právě outro za Ordosy, což je nejtěžší rod, za který se vám bude hrát rozhodně nejhůře, je inspirací pro pokračování v Emperorovi. Znám mnoho lidí, kteří Dunu hrají a již ji dohráli, ale jen za červenou a modrou (Harkonneni a Atreidi) a neznám nikoho, kdo by porazil císaře za Ordose. Patříte k nim nebo jste jako já, borci jež porazili imperátora? Ať tak nebo tak, byla to slušná pařba, ne?

Jak můžete vidět z obrázků, grafika je dokonalá, ať jde o jakoukoli misi. Dokonce je možné se ve hře setkat i se skalami, které vypadají jako zasněžené. Jsou to sice jen holé skály, ale i zázraky se dějí. Stavět se dá jen na pevném kamenném podkladu, ale můžete být při hře svědky zasypaných rafinérií a elektráren uprostřed pouště. I když vypadá kámen pevně, je lepší stavět na betonových deskách, protože otřesy, které my hráči nevidíme budovy poškozují a například elektrárny tak nedosahují maximálního výkonu. Nejzákladnější stavbou ze všech je samozřejmě stavební dvůr (construction yard), který vlastně staví vše co vám tvoří základnu. Další postavit nelze, ale yard je původem takové větší vozítko MCV (mobile construction vehicle), které se někde zakope a vyroste z něj tenhle dvůr. V multiplayeru lze nastavit, že až se toto vozítko rozbalí v budovu, lze jej zase složit, přesunout a vybalit ho třeba na jiném "ostrově" nebo na druhé straně základny. Další důležitou stavbou je elektrárna (wind trap). Až budete mít celou základnu hotovou a správně opevněnou, půlku místa budou zabírat právě elektrárny. A tou třetí nejdůležitější budovou je rafinérie, která bude natěžené koření přeměňovat v penízky. Ale má i svou nevýhodu, kterou je kapacita, ta je velmi omezená a až se naplní, penízky i přestože budete vykládat z těžebních kombajnů. A od toho slouží sila, do kterých se koření dostává, pak se koření rozmisťuje rovnoměrně a čím více sil, tím více můžete mít kreditu. Utrácením se sila vyprazdňují a volný prostor se zvětšuje. A nyní dochází na stavbu výrobních továren a výcvikových základem jako jsou barracksy. Každý rod má svojí barvu staveb i osvětlení staveb. Nejen že Atreidi mají na všech stavbách i jednotkách vidět modrou, ale všechno je tak nějak světlejší narozdíl od Harkonnenů (obrázek výše). Tvarem se také odlišují a právě u barracksů je to nejvíce vidět. Atreidi mají na střeše této stavby vymodelovanou hlavu ptáka, Ordosové svého hada a Harkonneni hlavu svého oblíbeného rohatého zvířátka (hádejte, co to může být). Produkce se neliší, tak nebo tak zde můžete postavit lehkou pěchotu s automatickou střelnou zbraní a až po upgradování (vylepšení) za nehezký poplatek teprve pěchotu s raketometem a tolik potřebného inženýra, který umí pro vaši stranu získat libovolnou stavbu, kromě děl samozřejmě. Není moc výhodné obsazovat budovy levnější než samotný inženýr (elektrárny, sila), pak by se nevyplatil. V multiplayeru se můžete setkat i s človíčkem, který má tlouk a umí přivolat červíka a vy si ho můžete z pevniny klidně ostřelovat (škoda že se dá na červovi jezdit až v Emperorovi), to aby vám nežral kombajny na koření. Na řadě je Light factory aneb výrobna na lehká vozítka jako jsou trike a squady (ty až po vylepšení stavby). Mají stejný poměr schopností jako pěchota. Trike s kuláskem dobrý je na zabíjení človíčků a squady vystřelující rakety se hodí pro likvidaci těžších technologií. Ordosové si vytvořili vlastní podobu trike pod názvem raider, který je krásnější, rychlejší a účinnější, ale tak převratný vynález to není. V neposlední řadě existuje i Heavy factory a jak již název napovídá, je to továrna na těžkou techniku. Tank je to první, co tahle továrna vyrábí. Tank má u všech rodů stejné vlastnosti, takže v tomto případě je boj vyrovnaný, vlastnosti jsou průměrné - optimální rychlost, střední účinek. Ceny se s obtížnosti liší, takže snad pochopíte, proč ji neudávám. Co když vám nepřítel zlikviduje kombajn, tak si i v této továrně můžete vyrobit kombajnů kolik chcete. Jen v první misi, kdy vám může kombajn sežrat červ, vám přiletí další, ale i tak se mi to nestalo pokaždé, popřípadě musíte postavit novou rafinérii. Po vylepšení budovy se odkryje mnoho možností a jednou z nich je výroba Siege tanku. Je štíty jsou na prd a jeho účinek na těžkou techniku taky, ale je to nejlepší jednotka na likvidaci pěchoty, pokud zrovna nevlastníte Sonica. Měla by se vám naskytnou možnost stavět i Missile tank, ten je nejlepším způsobem ochrany základny. Štíty také nic moc, ale rozhodně lepší než Siege, na pěchotu platí minimálně, ale na jakékoli vozítko je velmi účinný. Málem bych zapomněl na radar, který se zpřístupní po postavení barracksů, ale ten je pouze na sledování mapy a úkol lehkého a raketového děla je jasný - chránit a sloužit. Některé budovy (raketové dělo, rozšířený beton) se dají postavit až po vylepšení stavebního yardu. Posledními společnými budovami jsou opravna, jejíž postavení zpřístupní stavbu MCV pro všechny případy a navíc pomůže při opravě obraných linií. Ale nejdříve je třeba postavit Starport aneb jak já říkám "hvězdné přístaviště". Po postavení se zpřístupní nabídka, kde si můžete objednat cokoli z nabídky osmi základních jezdících jednotek. Maximálně jich může být šest a také se často stává, že zásoby gildy dojdou a jednotka již na čas nepůjde koupit. Výhodou je, že transport přiveze všechno naráz za dvě tři minutky, ale ceny různě kolísají. Někdy jsou jednotky dražší než normální stavba a někdy jsou o mnoho levnější.
Na řadě je High factory, která vyrábí pouze a jedině letouny. Především se v ní dají sestavovat caryally, kteří jsou velice dobré pro přenos kombajnů do rafinérie či poškozených jednotek do opravny, sice se ovládají sami, ale darovanému koni na zuby nehleď. Z čehož neusuzujte, že je zadarmo. Ale k rozdílu dochází. Atreidská High factory staví v časové periodě eskadru tří Ornitoptér, které současně můžete postat úplně kamkoli. Když je nic nesestřelí, dokáží zničit rafinérii nebo Starport, nikdy ale yard. Další stavbou je IX research center, kde pro každý rod přidají jednu specifickou jednotku. Pro Atreidy je to Sonic tank, který ovládá pro ně specifickou akustickou technologii, která smete v menším počtu tanků i yard, ale jsou to slabší jednotky. Nesmíte je stavět za jiné jednotky, protože často poškozují i přátelské tanky nebo vzájemně mezi sebou. Harkonneni si vzali za svůj vzor elektrickou technologii a vytvořili tank Devastator, který vystřeluje elektrické výboje a ve větším počtu beze ztrát vyplení základnu. Jejich možnosti dovolují sebezničení, což má za následek i zničení lehčích staveb, nevýhodou je pomalost. Ordosové dostali nejvychcanější jednotku hry - Deviatora. Jen tak si jede k nepřátelské jednotce, vystřelí a přemění na svou, sice ne navždy (stačí zásah a je zpět), ale když tak učiní Devastatorovi, který hned vyhodí počítač do vzduchu nebo vám přemění všechny kombajny, tak to není sranda. A poslední budovou všech je palác. Ten u každého rodu vypadá jinak a zastupuje zde svou stranu i imperátor. Začněme opět Atreidy, kteří svůj palác používají k vycvičení Fremenů tvořících se v časových intervalech rychleji než Ornitoptéry. Jsou neviditelní a mají velice účinnou střelnou zbraň, ale právě když z ní střílejí, jsou viditelní a to se často stává jejich zkázou. Harkonneni v palácovém souboji vítězí. Jejich Deathhand missile aneb raketa smrti mluví za vše. Bývá stoprocentně účinná (opět kromě svržení na yard), ale jen při přesné trefě, protože pokaždé dopadne trochu vedle neznámým směrem a je tak dobré hru uložit a zkoušet svržení několikrát. Ordosové dostali za dárek svého sabotéra. Právě jeho trénují v paláci, aby byl vyslán v ústrety jakékoli budovy. Má schopnost se na čas zneviditelnit a vyhodit do vzduchu úplně cokoli. A jak již bylo zmíněno v císařském paláci jsou trénováni Sardakauři, jejichž voj bývá velmi níčivý.