Tipy na výlet

CHKO Blaník

CHKO Blaník, harmonická, biologicky vyvážená krajina, jejíž ústřední dominantou je památná hora Blaník, pozoruhodná i z geologického hlediska, nehledě k zachovalým lesním porostům. Základním prvkem oblasti je mozaika lesních celků, polí, luk a menších rybníků s vhodně začleněnou zástavbou obcí s četnými historickými památkami. Prostředí je dosud jen málo narušené průmyslovým i zemědělským znečištěním. V rámci jižních Čech jde o jediné velkoplošné území, kde je chráněna typická krajina na přeměněných horninách krystalinika.Oblast budují metamorfované horniny moldanubika, především biotitické pararuly. Zhruba uprostřed se vypíná hrásť Velkého a Malého Blaníka pozůstávající z odolné, mírně usměrněné ortoruly (žuloruly), která vystupuje na bocích obou vrchů v podobě nápadných skalních výchozů - skalních hradeb a tvoří mohutné balvanité sutě. Na západě a severu lemují Blaníky dvojslídné svorové ruly. Při západní hranici oblasti se zachovaly relikty permské výplně Blanické brázdy, jejíž zlomová tektonika se promítá do reliéfu celé oblasti. Krom Blaníků je výrazným geomorfologickým prvkem údolí říčky Blanice s vyvinutými meandry.

Zřícenina hradu Šelmberk

Zřícenina hradu Šelmberk. V lesích 3Km severně od Mladé Vožice se nachází zbytky rozsáhlého gotického hradu ze 14.století. V době renesance byl rozšířen, ale už v 17. století zpustl. Dochovaly se sklepy, obvodové zdivo paláců a 26 metrů vysoká věž, která slouží jako rozhledna.

Chýnovské jeskyně

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie. Chýnovská jeskyně byla postupně vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok. Strmé chodby jeskyně upadají až do hloubky 41 metrů na hladinu podzemního toku. Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1200 metrů, z toho je 220 metrů zpřístupněno veřejnosti. V prostorách mimo návštěvní okruh probíhá speleologický a speleopotápěčský průzkum, při kterém byly v 80. a 90. letech objeveny rozsáhlé, trvale zatopené prostory s jedinečnými drúzami křemene a dalších minerálů.

zpět