ČERNÝ RUSKÝ TERIÉR A FOXTERIÉR MARCELA PETRLÍKOVÁ Božetěchova 83 612 OO Brno tel.:541 214 902 mobil 608 857 160 napište nám e-mail: m.hav@seznam.cz WEBMASTER

Naše holky

Rodokmen

	BORIS šampión Rakouska	BABAJ	IRTYŚ
			LEDA
		DŽESSI	LORD
DOLLY GENETIC			BESTA
		KRAFT	VEČERT
	SABINA šampión ČSSR		VIRTA
		MEGGI	DŽE-AJGAR
			BITTA

VRH A

IGOR VAN DOG + DOLLY GENETIC

		Igor
		Interšampion Šampion Polska Šampion Rakouska Polský šampion mladých Polský klub. vítěz 1999 Slovenský klub. vítěz 1999 Dysplazie HD-A1 Další informace na domovské stránce chovatelské stanice Van Dog (Varšava)
	Adrien Kettfar Junior šampion ČR,  šampion ČR,PL,  klubový šampion ČR, Interšampion, pracovní zkouškyZM,  národní vítěz,krajský vítěz CACJC,CAC,CACIB,BIS,BIG kohoutková výška 74cmcch		Ariela Kettfar Junior šampion ČR, SK, klubový šampion ČR, SK, šampion ČR, pracovní zkoušky ZOP  CAJC,CAC,CACIB kohoutková výška 68cm	aa
VRH A 2001:Ariela, Archie, Adrien, Ares, Angelika, Alexis,Asie

VRH B

MAGBAR VAN DOG + DOLLY GENETIC

VRH C

ENISEY IZ RUSSKOI DINASTII + ARIELA KETTFAR

Začátky mého chovu.

Prvního psa erdelteriéra Fara jsem dostala ve svých 14 letech .Byl to vytoužený první pes a jak to tak bývá,ať by byl jakýkoliv ,byl jedinečný a nezapomenutelný.Měl zkoušky  z výkonu a byl chytrý, až to způsobilo spoustu problémů.Uměl otevřít všechny dveře,krabice,okna,troubu,ledničku,otočit klíčem, jen aby se dostal k jídlu.Bohužel byl kryptorchid a tak nikdy nechodil na výstavy jak jsem si to přála.Když mu bylo 6 let pořídila jsem si k němu fenku německého ovčáka Kety.Měla p.p. ale podmínky pro chovnost nesplnila.Měla jednou štěňátka.V necelých 3 letech zemřela na torzi žaludku.Zařekla jsem se ,že  se už nechci nikdy dívat, jak umírá milovaná bytost.Vydržela jsem jen měsíc a začala přemýšlet o štěňátku.Prohlížela jsem časopisy a knihy a pořád jsem si nevěděla rady jaké plemeno by to mělo být.Moje kamarádka Simona už tehdy chovala Černé teriéry.Její fenka Amanda mě okouzlila.Ale když už jsem si něco o ČT našla byl popsán jako zlý, těžko zvladatelný pes.V té době mé dceři Terezce byly 2 roky a tak jsem z toho měla trochu obavy.Nakonec jsem si řekla, když jsem vychovala tvrdohlavého Fara ,že bych mohla zvládnout snad i toto „nebezpečné“ plemeno.Na radu kamarádky jsem se šla jen tak podívat k paní Věře Staré z Brna,která měla zrovna štěňátka k odběru.Jejich máma Asia i otec Boris byli importováni z Ruska.Štěňata byly jako kuličky,vychované v bytě,krásné a podobné jedno druhému jak to u správného vrhu má být.Tehdy jsem vůbec netušila jak má správný ČT vypadat.Toužila jsem chodit na výstavy a snad někdy i chovat.Nakonec jsem si z nezávazné návštěvy odnesla malou DOLLY Genetic.A tak to začalo.Dnes, když se mne někdo zeptá, jaké plemeno bych mu doporučila tak nedokážu odpovědět jinak než že ČERNÉHO TERIÉRA. 

 Dolly Genetic – doma zvaná Blacky

Měla jsem možnost vybírat si z 8 štěňat,Tenkrát jsem nedívala na to jak mají zaúhlené nožičky,velká ouška,tmavé oči,kouknout se jim na zoubky mě vůbec nenapadlo.Vybrala jsem si ji podle povahy.Hned mě přišla přivítat,ničeho se nebála, běhala a skákala jako čertík.

Když jsem ji přinesla chovala se hned jako doma.Tehdy desetiletý Far trpěl, když mu své mléčné ostré zoubky zarývala do celého těla.Běžně se stává, že štěně od dospělého psa odkouká všechno co si nepřejete a ty dobré vlastnosti se nenaučí.Far byl sebevědomý a poslušný, ale neustále kradl jídlo.Štěkal když byl doma sám,utíkal v lese a chtěl zakousnout všechno co by se dalo sníst.Po prostudování literatury jsem Blacky hned začala vychovávat, aby nebyla zlá a nezvladatelná jak varovala literatura.Dnes můžu říct, že jsem výchovu asi přehnala,protože Blacky je poslušná až moc.Nikdy se nenaučila od Fara žádnou špatnost a je příkladem trpělivosti.Opatrovala by cokoliv od myši.přes koťata a nedávno pomáhala vychovávat štěňátka svojí dcery Ariely.Sama měla dva vrhy.Poprvé ve 4 letech 11 štěňat,  podruhé jen 4 štěňátka .Pokaždé byla svědomitá máma a starala se co jí síly stačily.Konečně jsem měla psa se kterým jsem mohla na výstavy.Blacky se to také líbilo a předváděla se ráda.Byly jsme na mnoha výstavách a Blacky je mnohonásobnou vítězkou.Je šampiónkou České a Slovenské republiky,klubový šampión ČR i SK.Dnes má 9 let a je pořád plná života.Chystáme se, že budeme chodit  na výstavy do třídy seniorů protože je ve výborné kondici.

 Ariela Kettfar

 Ariela je dcera Blacky, štěně z prvního vrhu.Když v necelých 16 letech odešel můj první pes Far do psího nebe, naplánovala jsem si štěňátka.S Blacky jsme jeli do Varšavy k interšamp. Igorovi Van Dog.Všechno proběhlo v pořádku a Blacky se narodilo 11 miminek.Všechny jsme je vychovali.Musela jsem trochu pomáhat s krmením.Protože jich bylo přece jen dost a tak trvalo trochu déle než odešly k novým pánečkům.Nechtěla jsem si žádné nechat.V panelákovém bytě je jeden pes a dvě kočky už tak dost.Arielu jsem si vybrala jako svého „oblíbence“protože byla jiná než ostatní.Chtěla jsem jí dát jako poslední.Kdyby mi zbylo štěně, tak aby to byla právě ona.
Už jako štěně byla velmi chytrá,jako první vylezla z ohrádky,vydržela se i půl hodiny dívat jak se manžel holí nebo já vařím.Také nebyla milá na návštěvy.Když ji chtěl někdo jiný než rodina vzít do náruče snažila se vypadat nebezpečně a vrčela jak velký pes.Nikdo ji také proto nechtěl.Nakonec to dopadlo tak, že zůstala doma.Vyrostla z ní sebevědomá fenka,která má ráda návštěvy tak, že jim je schopná pomalu vlézt na klín, aby ji „pochovali“ ale jen pokud si to přeje ona.Nemá ráda důvěrnosti od cizích když si o to sama „neřekne“Když je na chalupě, hlídá tak, že lidi z vesnice raději chodí kolem.Je mnohem aktivnější než její máma Blacky.Pořád by běhala a skákala, je k neutahání.Chodili jsme i na cvičák, má složenou zkoušku z výkonu.Na výstavách se nám daří také velmi dobře.Je Junior šampión České a Slovenské republiky ,klubový šampión ČR a SK a šampión ČR.V roce 2004 měla štěňata s importovaným psem Enisey iz Russkoi Dinastii.Ariele se narodilo 9 štěňátek, ale bohužel jedna fenka krátce po porodu zemřela.Dnes je jim necelý rok a už se objevují na výstavách. 

Gracia Star Franke - doma zvaná Draki

Když mojí mamince umřela fenka jezevčíka začali jsme přemýšlet jaké štěně pořídíme.Vzhledem k tomu, že spolu trávíme dost času a tak trochu jsem chtěla psa i pro sebe, abych mohla chodit na výstavy a na soutěže ve stříhání psů.Bylo složité vybrat plemeno, aby se hodilo k mamce,mě a k našim dvěma černým teriérkám.Přemýšlela jsem o pudlovi, ale ten se musí denně česat a to by asi byl problém.Mám úpravnu psů, tak mi projde rukama spousta plemen.V situaci jako je stříhání se pozná povaha mnohem lépe než když pejsky potkáváme na ulici nebo si o nich přečteme.Věděla jsem, že některá plemena bych nikdy nechtěla.Poslední dobou ke mně chodí několik foxteriérů.Dříve to bylo plemeno vhodné opravdu jen pro silné povahy.Byli hodně rvaví,neposlušní a kousaví.Jenže myslivců co by si je pořídili, už moc není.Chovatelé se výběrem rodičů snažili, aby se toto plemeno dalo chovat i jako domácí mazlíček.Ani jeden ze psů co ke mně chodí není ani trochu problémový.Většinou se trimují, což není ani trochu příjemné a všichni to snáší statečně.Vyptávala jsem se na jejich povahy a všichni pánečci jen chválili.Je pravdou, že většina foxteriérů byla od jednoho chovatele nebo aspoň jeho potomci.Bylo rozhodnuto.Zamluvila jsem štěňátko u chovatele.Když malá Draki přišla bylo jí všude plno s Blacky i Arielou  byly hned kamarádky,horší to bylo s kočkami.Ty jsou zvyklé na velké černé psy tak se jim malé, skoro bílé divoké štěňátko  moc nelíbilo .Bály se a Draki byla šťastná ,že z ní mají strach.Stálo trochu „přemlouvání“než pochopila, že jsou  naše a honit se nesmí.Pak jí to jednou „vysvětlil“ kocour Batul po svém a od té doby je klid.Nedá se říct, že by se zrovna milovali, ale vzájemně se respektují.Draki jsou 2 roky a už je z ní psí slečna.Je rozumná chodí bez vodítka.Doma o ní člověk neví.Skoro nelíná,nemusí se moc česat a na ulici jsou z  „Dášenky“všichni nadšení.Pořád přemýšlím, proč foxteriérů je tak málo když jsou milí a nenároční.Asi to je tím, že mají špatnou pověst rváčů a nevrlých bručounů.Dnes už je to jinak.Šlechtěním a výběrem chovných jedinců s dobrou povahou se docílilo, že jsou to pejsci velice milí,vhodní do bytu.Když se pravidelně upravují tak skoro nelínají.S Draki jsme zatím na žádné výstavě nebyli, ale letos se na výstavách určitě ukážeme.Pokud bude uspěšná, chtěli bychom na podzim štěňátka.

Barevní teriéři aneb mají právo žít

Nedávno jsem měla štěňátka od své starší fenky Dolly a jak několik z vás, mně nejbližších, už ví, narodili se mi 4 štěňátka, tři pejsci a jedna fenka.Protože žijeme s našimi mazlíčky v bytě, jen jsem takový počet uvítala. Z minulé zkušenosti, kdy mi jich Dolly nadělila hned 11 to byla úleva.Horší bylo, že místo, aby se mi narodili černočerní čertíci  se mezi nimi objevili dva ,co měli rezavé nožičky, tečky nad očima, znaky na hrudníku a pod ocáskem.Teď co s nimi?Mezi námi chovateli je veřejné tajemství, že se taková  štěňátka rodí poměrně často,ale většinou se tím nikdo nechlubí a proto „nepřežijí“.Každý chovatel to bere jako skvrnu ve svém čistém chovu, a proto se jich každý brzy zbaví.Samozřejmě,  i mě na vteřinku napadlo, že by bylo nejjednodušší  udělat to také. Chov čistokrevných psů je složitá věc a zodpovědný chovatel se má snažit, aby se do chovu dostávali jen kvalitní jedinci,jenže proč mám zprovodit ze světa tvorečky, kteří jsou naprosto zdraví,krásní,jejich máma je na ně hrdá a miluje je. Snad by i za ně položila život.Nikdy bych je neutratila jen proto ,že mají jinou,pro nás nevhodnou barvu, která jim znemožní zařazení do chovu. Možná si někteří z vás řeknou, jestli jejich černí sourozenci jsou vhodní k dalšímu chovu. Je možné ,že to přenesou na své děti.Jistě je to možné, ale jediný rozdíl je v tom ,že o těch mých to budete vědět,protože nemůžete tušit jestli zrovna ten váš, co máte doma a je tak krásně černý neměl takového bratříčka nebo sestřičku, kteří se nedožili toho, aby dělali někomu radost.Černý teriér je poměrně mladé plemeno,není tudíž prošlechtěné tolik jako jiná mnohem starší plemena.Mezi předky najdeme vysoký podíl krve erdelteriéra a rotvajlera, po těchto předcích se vyskytnou štěňata s těmito znaky.Příroda je mocná a tak nehledí na to ,že se nám tito pejsci nelíbí a nejsou pro nás dost dobří.Pro nás doma byly stejně dobří jako ti černí,nechali jsme je ať si sají mlíčko vedle těch „kvalitních“. Rostli jako z vody a oba byli paradoxně ta nejhezčí štěňata, co jsem kdy viděla.Moje kamarádky, co taky chovají, mi daly za pravdu, že ty „barevné jsou v exteriéru mimořádně krásné.Majitelka krycího psa mi potvrdila ,že i v Polsku takové psy mají co se dožili dospělosti  a tito jsou často velice krásní.Viděla jsem fotografii slavné ruské fenky – světové vítězky, která na domácí fotografii má znaky na nohách.Na výstavu ji jednoduše nabarví.Taky se už dnes v Rusku konají neoficielní výstavy těchto“barevných rusáků“. To znamená,že jich tam musí být dostatek ,aby taková výstava vůbec mohla vzniknout.Nabízí se otázka jsou Rusi a Poláci soucitnější než my?Proč tam mají právo žít a u nás ne?Věděla jsem jen o jednom, který žil na Slovensku.Jinak jsem nikdy takového psa u nás neviděla.

Ve vrhu se běžně vyskytují i jiné vady,které vylučují z dalšího chovu a výstav. Tyto štěňata  chovatel prodá většinou levněji a upozorní na to, že jsou jen pro radost. Proč by barevná štěňata nemohla dělat radost lidem stejně tak jako štěňata s podkusem,nesestouplými varlátky,bílou skvrnou ….? Koupě černého teriéra není levná záležitost a myslím ,že ne každý komu se toto plemeno líbí si jej může dovolit,proto o tyto štěňata je docela velký zájem a neměla jsem nejmenší problém je udat.Oba moji chlapečci -Bred a Bruce , šli k moc milým lidem do rodiny,do bytu .Jsem přesvědčená, že se budou mít nádherně a budou svým lidem dělat radost, stejně tak jako by byli černí.Z minulých 11 štěňat chodí pouze dvě na výstavy a to jedno je moje fenka Ariela a druhý pejsek Adrien. Jinak jich 9 slouží jen pro potěšení svých majitelů.Mně osobně výstavy baví,ráda na ně jezdím,ale hlavní důvod je ten, že se ráda vidím s lidmi co mají stejné psy a vždycky je si co povídat.Možná je i lepší, když si budoucí majitel bere pejska už s vědomím,že nebude výstavní. Nemusí se strachovat, jak mu porostou zuby,nohy,jak bude vysoký….může si k němu vytvořit krásný vztah a já jako chovatel a zodpovědný člověk za ty tvorečky si můžu být jistá, že když nebude dost dobrý neskončí někde v útulku.Musím říct ,že mám veliké štěstí, o všech svých štěňatech vím a všechna měla štěstí na skvělé pánečky.

Původně jsem nechtěla, aby se moc vědělo ,že mám barevná štěňata.Teď si myslím, že je právě důležité, aby se to vědělo.Až  je uvidíte, budete všichni s tímto problémem srozuměni a noví chovatelé budou vědět ,že není nutné tyto štěňata utrácet. Ty  zkušené moc prosím,  nechte je žít.

Doufám ,že Bred a Bruce se svými rodinami přijedou třeba už na jaře na Mitrov, aby všem ukázali, jak je jim krásně na světě a pochlubili se  svým krásným barevným kožíškem.

P.S.Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je nezákonné utratit zdravá štěňata.Je jiná barva nemoc!?

Jak správně koupat

Mohlo by se zdát, že vykoupat psa není žádná věda a nijak zvlášť důležitá věc.Věnuji se úpravě všech plemen profesionálně. Kromě česání je velice důležité, jak je pes vykoupaný, aby  mohl být kvalitně upraven.

Základem před koupáním je psa pořádně rozčesat a vykartáčovat.Pokud si někdo myslí, že chuchvalce co se vytvořily na pejskovi se vykoupáním rozpustí a ztratí, je velký omyl.Když namočíte psa, který má na sobě odumřelou, uvolněnou a nevyčesanou srst,docílíte toho, že ho už jen stěží někdo učeše.Mrtvá srst se slepí a zacuchá do zdravé.

Máme tedy učesaného pejska. Pokud si nejsme jistí, že mu nenalijeme vodu do uší, můžeme mu tam dát smotek vaty.Postavíme ho do vany a pořádně ho sprchou namočíme.Děláme to tak, že sprchou jezdíme po těle.Voda by měla být spíš vlažná, příliš teplá voda srst ničí.

Do láhve si připravíme rozředěný šampon, asi na 5 dílů vody 1 díl šamponu,nebo podle návodu.Podle mých zkušeností moc nezáleží na druhu šamponu, většinou výsledek je stejný.Jen by to měl být šampon určený pro psy a ne pro lidi.Já používám šampon s norkovým olejem prodávaný pro salony.

Začneme šamponovat hlavu a fousy a pokračujeme na celé tělo, nakonec si necháme nohy.Pokud pes není moc špinavý stačí šamponovat jen jednou.

Nejdůležitější na celém koupání je všechen šampon vymýt. Opět jezdíme sprchou po těle a druhou rukou si pomáháme.Vodou nešetříme, splachování šamponu trvá dlouho a je potřeba hodně vody.Pokud nespláchneme psa pořádně je srst potom matná,lepí se a špatně se češe.Můžete  srst ještě ošetřit kondicionérem, ale i ten musíte dokonale spláchnout.Já používám na ošetření srsti spray POLISCH od firmy BIO GROOM.Tento přípravek se nanáší na mokrou srst po koupání a už se neoplachuje.Usnadňuje rozčesávání a srst je po něm lesklá.

Pokud jdete na stříhání nebo na výstavu je vhodné psa vyfénovat.Můžete srst nechat proschnout volně a fénovat až vlhkou srst. Fén nastavíme tak, aby vzduch nebyl příliš horký.Kromě toho, že by to psa pálilo, tak by jsme mohli srst spálit a ta by se pak ulámala.Fénujeme srst proti směru růstu od půlky hřbetu k hlavě a po růstu srsti od půlky k ocasu.Nohy i stehna fénujeme nahoru.Boky a hrudník fénujeme také nahoru k hlavě.Pokud máme takto upraveného psa, bude se dobře stříhat a konečný výsledek bude mnohem lepší než u psa, který není správně vykoupaný.Psa nekoupeme těsně před výstavou,protože srst změkne.Nejlepší je to asi týden předem.Těsně před výstavou umyjeme  jen fousy a případně i nohy. 

MAPA
 klikni pro zvětšení