Pracovní listy
Pracovní listy obsahují příklady, úkoly a otázky, které jsou určeny k domácí přípravě na jednotlivá cvičení ze základního kurzu makroekonomie . Příklady, úkoly i otázky neobsahují řešení, slouží k tomu, aby si studující po absolvování přednášek a po prostudování povinné i doporučené literatury procvičili studovanou problematiku. Řešení k jednotlivým cvičením poskytne vedoucí cvičení.
Na závěr pracovních listů jsou uvedeny internetové adresy, na kterých lze nalézt aktuální informace o vývoji makroekonomických agregátů.
Cvičení 1
Makroekonomické výstupy
Charakteristika HDP
1) Vysvětlete význam ukazatele hrubého domácího produktu. S jakými obtížemi by se ekonomika setkávala, pokud by ukazatel hrubého domácího produktu chyběl?
2) Tok produktu naplňují statky, které procházejí trhem. Co je tržní hodnota?
Předpokládejme, že výstup ekonomiky se sestává pouze ze statků A, B, C, D a E.
Přičemž domácí podniky vyrobily 1000 000 statků A po 50 peněžních jednotkách, 250 000 statků B po 200 peněžních jednotkách, 125 000 statků C po 85 peněžních jednotkách, 320 000 statků D po 65 peněžních jednotkách a podniky ve vlastnictví zahraničních vlastníků vyrobily na území daného státu 300 000 statku E po 600 peněžních jednotkách. Domácí výrobci v zahraničí nic nevyrábějí.
Uveďte tržní hodnotu hrubého domácího produktu.
3) Uveďte tržní hodnotu změněného hrubého domácího produktu, jestliže se výroba statku A sníží v příštím období o
4) Uveďte, zda se do toku hrubého domácího produktu započítávají následující statky:
a) vypěstované ovoce na pozemcích vlastní chaty pro vlastní potřebu rodiny
b) výroba aut soukromými firmami a na trhu prodávaných
c) hodnotu ojetých aut při jejich prodeji
d) prodej akcií po 1000 Kč
e) 5% provize za zprostředkování prodeje akcií po 1000 Kč
5) Existují výjimky pro statky, které sice trhem neprocházejí, ale tvoří součást toku HDP.
a) statky, které poskytuje vláda jako obrana či výchova a vzdělání mládeže, které trhem neprocházejí. Vysvětlete jak se hodnoty těchto statků započítávají do HDP.
b) Statek, který se stal sice součástí nabídky na trhu, ale nebyl ve sledovaném období poptávajícími zakoupen a zůstal ve vlastnictví nabízející firmy. Zvýší HDP či nikoli?
6) Vysvětlete, proč tvoří investiční statky spolu se spotřebními statky tok HDP?
7) HDP je tvořen finálními statky (nikoli meziprodukty), aby se předešlo duplicitnímu započítávání.
Nejmenovaná firma se zabývá výrobou nábytku. Za tímto účelem zakoupí od dodavatele klíh, šrouby, dřevěné desky, stroj, který s výrobou souvisí. Ve sledovaném období je použit k výrobě nábytku nový stroj. Klíh a šrouby se při výrobě všechny spotřebovaly, ale některé dřevěné desky zbyly, a proto bylo rozhodnuto, že budou využity k výrobě nábytku v příštím období. Hodnota kterých statků bude tvořit tok HDP a která nikoli?
8) Předpokládejme, že ekonomika vyrábí čtyři komodity. A,B, C, D. Srovnejme jejich produkci a ceny v roce
Rok A jeho cena B jeho cena C jeho cena D jeho cena
1995 100 10 150 5 300 20 85 15
2000 100 11 200 8 300 20 90 30
Vypočítejte nominální produkt a reálný produkt v obou letech.
9) Uveďte.a) Zvýší – li se v roce 2001 ceny a fyzický objem vyrobené produkce se nezmění
b) Zvýší – li se v roce 2001 fyzický objem a ceny se oproti minulému období nezmění
c) Zvýší – li se ceny i fyzický objem oproti minulému období,
jak se v případech a,b c, změní nominální a reálný produkt.
10) Produktová: Předpokládejme, že celá výroba se odbude v jediné výrobní periodě.
Potom, jestliže byly naměřeny tyto hodnoty v ekonomice:
Domácí podniky vyrobily 1000 000 statku A po 50 peněžních jednotkách, 250 000 statku B po 200 peněžních jednotkách a podniky ve vlastnictví zahraničních vlastníků vyrobily na území daného státu 300 000 statku C po 600 peněžních jednotkách. Domácí výrobci v zahraničí nic nevyrábějí.
a) Vypočtěte hodnotu finálního produktu.
b) Uveďte, jak řešit problém výpočtu hrubého domácího produktu, jestliže je výroba finálních statků výsledkem několika period výroby a nikoli jediné?.
11) Výdajová metoda
Z následujících údajů uveďte hodnotu HDP v tržních cenách. Výdaje jsou uváděny v milionech peněžních jednotek.
Spotřební výdaje domácností 200
Investiční výdaje firem 50
Transferové platby vlády 90
Vládní výdaje na zboží a služby 50
Hodnota dovozu 60
Hodnota vývozu 40
Osobní úspory 20
12) Důchodová metoda: Údaje jsou uváděny v milionech peněžních jednotek
Spotřební výdaje domácností 780
Transferové platby vlády 400
Hrubé soukromé domácí investice 550
Odpisy (znehodnocení kapitálu) 80
Vládní výdaje na zboží a služby 450
Nerozdělené zisky 280
Celkové daně 900
Soukromé úspory 1.370
Čistý vývoz 150
Uveďte hodnotu osobního disponibilního důchodu.
13) Z identity celkových úspor a investic vypočítejte jak velké musí být soukromé úspory, jestliže víme, že hodnota vývozu činí 550, hodnota dovozu 450, odpisy 70, nerozdělený zisk 130, čisté soukromé domácí investice 300, spotřební výdaje domácností 1000, transferové platby vlády 250, celkové daně 400, vládní nákupy 150.
>>
14) Jak bude pasivní saldo rozpočtu financováno v případě, že čistý vývoz je vyrovnaný?
15) Nebudou – li soukromé úspory stačit na financování hrubých soukromých domácích investic a veřejné rozpočty jsou vyrovnané, pak pro vztah hodnoty vývozu a hodnoty dovozu platí, že …. . Doplňte jednu z následujících možností:
a) M > X
b) X > M
c) M = X
Míra inflace
16) Předpokládejme, že hypotetická ekonomika vyrábí pouze komodity A, B, C. Základním obdobím je rok 1996.
Statek váha cena v peněžních jednotkách roku 1996 cena v peněžních jednotkách v roce 1997
A 20% 100 110
B 30% 120 125
C 50% 130 150
Uveďte míru inflace v roce 1997 pomocí indexu CPI. Základním rokem je rok 1996.
17. Uveďte míru inflace v roce 1996, víte-li, že nominální HDP v roce 1995 činil 1200 mld. peněžních jednotek. A v roce 1996 1800 mld. peněžních jednotek. Reálný HDP činil v roce 1996 1000 mld. peněžních jednotek a v roce 1996 pak 1125 mld. peněžních jednotek.
18). Vypočítejte a) míru nezaměstnanosti b) počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, víte-li že (jiné údaje zde neuvažujeme)
Počet obyvatelstva činí
Počet obyvatelstva v produktivním věku
Počet obyvatelstva do patnácti let
Počet obyvatelstva v důchodovém věku
Počet zaměstnaného obyvatelstva
Počet nezaměstnaných
Peněžní agregáty
19) Uveďte které z následujících faktorů naplňují obsah peněžního agregátu M1, M2
a) hotovost v peněženkách domácností
b) depozitní směnky
c) vklady v cizích měnách
d) termínované vklady
e) hotovost v tresorech obchodních bank
Cvičení 2
Základní makroekonomické modely a trh peněz
Jednoduchý výdajový keynesiánský model
Makroekonomická spotřební a úsporová funkce
1) Předpokládejme lineární tvar krátkodobé makroekonomické spotřební funkce:
C = Ca + 0,9.YD
a) Jak velké spotřební výdaje budou domácnosti plánovat, jestliže autonomní spotřební výdaje činí 1000 Kč a disponibilní důchod se rovná a) 16 000 Kč, b) 25 000 Kč c) 20 000 Kč.
b) Jaké hodnoty dosáhnou plánované úspory domácností?
c) Uveďte hodnotu průměrného sklonu ke spotřebě, činí-li disponibilní důchod 20000 Kč a autonomní spotřební výdaje 1000 Kč?
d) Kolik činí autonomní úspory a kolik indukované plánované úspory domácností?
2) Činí – li dodatečný příjem domácností 12000 Kč a z něj domácnosti vynakládají 9 000 Kč na spotřebu, jaká bude hodnota mezního sklonu ke spotřebě, jaká bude hodnota mezního sklonu k úsporám?
3) Pokud tvar makroekonomické spotřební funkce má podobu
C = Ca + 0,75.YD
Uveďte bod vyrovnání důchodu se spotřebními výdaji, jestliže Ca = 1000.
4) Graficky znázorněte.výše uvedený bod vyrovnání.
5) Předpokládejme dvousektorový jednoduchý keynesiánský model, ve kterém byly naměřeny tyto hodnoty:
Důchod plánované spotřební výdaje plánované investiční výdaje
800 1000 200
1000 1100 200
1200 1200 200
1400 1300 200
1600 1400 200
1800 1500 200
a) Sestavte rovnici makroekonomické spotřební funkce
b) Sestavte rovnici makroekonomické úsporové funkce
c) Kolik činí mezní sklon ke spotřebě
d) Kolik činí mezní sklon k úsporám
e) Určete bod vyrovnání
f) Graficky model znázorněte.
6) Spotřeba domácností je v dlouhém období ve srovnání s období krátkém stabilnější. ANO NE
7) V nejmenované ekonomice byly naměřeny tyto hodnoty:
Ca = 700, I =
Uveďte úroveň rovnovážné produkce.
8) Graficky znázorněte řešení příkladu 7.
9) V nejmenované ekonomice byly naměřeny tyto hodnoty: c = 0,75, m =
10) Uveďte jak velké jsou indukované spotřební výdaje?
11) Graficky znázorněte multiplikační efekt z příkladu ad 9).
Předpokládejme uzavřenou ekonomiku. Mezní sklon ke spotřebě nechť se rovná 0,75
12) Uveďte jaká bude změna rovnovážné produkce, jestliže
a) DI = 300
b) DTR = 300
c) DG = 300 a DTa = 300
13) Uveďte hodnotu jednotlivých multiplikátorů z předešlého příkladu
14) Graficky znázorněte funkci čistého vývozu.
15) Uveďte základní faktory, které ovlivňují čistý vývoz
.
1) Uvažujte vliv následujících faktorů na agregátní poptávku. U každé varianty zdůvodněte změnu agregátní poptávky a uveďte, zda jde o zvýšení či snížení agregátní poptávky.
a) snížení cenové hladiny
b) pesimistická očekávání investorů
c) očekávané zvýšení daní
d) zvýšení zahraničního důchodu
e) zvýšení domácího důchodu
2) Předpokládejme platnost pouze platnost Keynesova efektu. Předpokládejme dále, že v rámci Keynesova efektu autonomní výdaje nebudou reagovat na změnu úrokové míry.
Graficky znázorněte tvar křivky agregátní poptávky v tomto případě.
3) Graficky znázorněte, jaké základní tvary krátkodobé agregátní nabídky nabízejí Keynesiánci, monetaristé, představitelé klasické ekonomie.
Agregátní nabídka
4) Uveďte dopad zvýšení agregátní poptávky na cenovou hladinu a produkt v keynesiánském, klasickém a monetaristickém přístupu ke křivce krátkodobé agregátní nabídky.
Případy graficky znázorněte.
5) Graficky znázorněte dopad následujících faktorů na agregátní nabídku v dlouhém období.
a) pokles cenové hladiny
b) hromadné nahrazení práce žen v domácnosti placenou službou této práce
c) hromadný přechod uvolněných žen (dříve v domácnosti) do zaměstnání
d) snížení daní
e) příliv zahraničních pracovníků do domácí ekonomiky
Makroekonomická rovnováha
6. Křivka agregátní poptávky je negativně klesající a křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí. Ekonomika spočívá v bodě dlouhodobé ekonomické rovnováhy na křivce LRAS a současně v průsečíku křivek SRAS a AD. Nominální mzdové sazby jsou krátkodobě fixní. Jaký bude krátkodobý účinek zvýšení agregátní poptávky na produkt a ceny? Jaký lze očekávat dopad na reálnou mzdovou sazbu?
Volte mezi alternativami
Produkt se a) zvýší b) sníží c) nezmění
Ceny se a) zvýší b) sníží c) nezmění
Reálná mzdová sazba se a) zvýší b) sníží c) nezmění
7) Samoregulační tendence jsou součástí
a) klasického modelu
b) keynesiánského modelu
8) Cenová nepružnost je důsledkem
a) kontrakcí mezi účastníky trhu o cenách výrobních faktorů v krátkém období
b) peněžní (mzdové) iluze
c) neúplné zaměstnanosti výrobních faktorů
d) úplné zaměstnanosti výrobních faktorů
e) nahodilých okolností
9) Popište a graficky znázorněte vliv monetární expanze na makroekonomickou rovnováhu v krátkém a v dlouhém období. Peníze jsou neutrální v krátkém či dlouhém období?
Bankovní soustava a trh peněz
Předpokládejme, že v souhrnné bilanci obchodních bank v Paflagonii:
aktiva činí
Veškerou hotovost obyvatelé Paflagonie umísťují v obchodních bankách. Absolutně preferují bankovní vklady před držbou hotovosti. Takže obyvatelé veškerou svoji hotovost ve výši
b) Uveďte, o kolik se zvýší peněžní zásoba celkem.
c) Uveďte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže obyvatelstvo přeci jenom bude držet 500000 peněžních jednotek ve formě hotovosti a 500 000 na účtech soustavy obchodních bank.
2. Předpokládejme, že centrální banka koupí od veřejnosti za 10 milionů peněžních jednotek vládní dluhopisy. Jak se změní nabídka peněz (peněžní zásoba), jestliže se výše hotovosti (oběživa) nezmění? Povinné minimální rezervy nechť činí 10%.
3. Znázorněte graficky zvýšení nabídky peněz k příkladu ad 2).
Trh peněz.
4. Předpokládejme, že se zvýší reálný důchod, jež zapříčiní zvýšení poptávky po penězích a při dané nabídce peněz zvýšení úrokové míry uvede do souladu poptávku s nabídkou na trhu peněz. Pak se zvýšená poptávka po penězích projeví v tom, že
a) se spekulační a transakční poptávka po penězích zvýší
b) se spekulační a transakční poptávka po penězích sníží
c) spekulační poptávka po penězích se zvýší a transakční poptávka po penězích se sníží
d) spekulační poptávka po penězích se sníží a transakční poptávka po penězích se zvýší
e) transakční a spekulační poptávka po penězích se nezmění
5. Předpokládejme, že se zvýší poptávka po penězích a při dané úrokové míře převýší nabídku peněz. Pak za jinak stejných okolností
a) poptávka dluhopisů na trhu dluhopisů klesne
b) poptávka dluhopisů na trhu dluhopisů vzroste
c) nabídka dluhopisů na trhu dluhopisů vzroste
d) nabídka dluhopisů na trhu dluhopisů klesne
e) mezi trhem peněz a trhem dluhopisů neexistuje žádný vztah
6. Centrální banka zvýší nabídku peněz. Při dané úrokové míře převýší nabídka poptávku na trhu peněz. Jaký dopad to bude mít na trh dluhopisů?
7. Zvýší se reálný důchod. Jaké důsledky to bude mít za jinak stejných okolností na rychlost obratu peněz? Rychlost obratu peněz se
a) zvýší
b) sníží
c) nezmění se
d) zprvu se zvýší pak sníží
e) zprvu se sníží a pak zvýší
8. Jak se na trhu peněz (poptávka je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích a nabídka je nabídkou reálných peněžních zůstatků) projeví vliv
a) poklesu cenové hladiny
b) zvýšení nabídky peněz centrální bankou
c) pokles reálného důchodu
d) zvýšení sazby povinných reálných rezerv centrální bankou
e) nákupní horečky nemovitostí v určitém období
Cvičení 3
Otevřená ekonomika
1) Předpokládejme model dva výrobky, dvě země. Každá se zemí vyrábí statek X a statek Y. V tabulce jsou uvedeny pracovní náklady měřené v hodinách Každá se zemí disponuje pracovním fondem 40 hodin.
Země A Země B
Statek X 2 6
Statek Y 4 8
1) Určete která se zemí disponuje absolutní výhodou a která absolutní nevýhodou a to při výrobě kterého statku.
2) Určete náklady příležitosti, produktivitu a relativní náklady při výrobě obou statků a odvoďte odtud komparativní výhody obou zemí.
3) Proč je vzájemný obchod na základě komparativních výhod vzájemně výhodný?
4) Příklad ad 2) graficky znázorněte.
5) Naznačte možné směnné relace po otevření ekonomik.
6) Vypočítejte celkovou produkci obou statků po specializaci podle principu komparativní výhody, jestliže každá ze zemí disponuje čtyřicetihodinovým pracovním fondem.
7) a) Určete spotřební možnosti země A, jestliže země A se specializovala na výrobu statku X a pro vlastní spotřebu spotřebovává 10 jednotek statku X. Kolik jednotek statku Y bude spotřebovávat v otevřené ekonomice ve srovnání s podmínkami autarkie? Směnná relace se rovná 0,7.
b) Určete spotřební možnosti země B, jestliže země B se specializovala na produkci statku Y a pro vlastní spotřebu spotřebovává dvě jednotky statku Y. Kolik bude spotřebovávat statku X v otevřené ekonomice ve srovnání s podmínkami autarkie? Směnné relace se rovnají dvěma.
8) Sestavte zjednodušený model platební bilance (vertikální a horizontální strukturu včetně znamének), máte – li k dispozici tyto (smyšlené) údaje v milionech USD:
Vývoz zboží 908, dovoz zboží 1018, vývoz služeb 750, dovoz služeb 680, zahraniční přímé investice v domácí ekonomice 920, portfólové investice v zahraničí 320, přímé investice rezidentů v zahraničí 290, portfóliové investice nerezidentů v domácí ekonomice 120, nákup deviz v zahraničí 60, prodej deviz do zahraničí 200, příliv transferů do tuzemské ekonomiky 20, odliv transferů do zahraničí 150, příliv výnosů do tuzemska 10, odliv výnosů z tuzemska do zahraničí 620, příliv krátkodobého kapitálu do domácí ekonomiky 280, odliv krátkodobého kapitálu do zahraničí 100,
Je možné mluvit o vyrovnané platební bilanci?
9) Předpokládejme, že platební bilance je deficitní respektive přebytková. Oceňte jednotlivé položky v otázce číslo 8 znaménky plus a mínus podle toho, zda jde o položky kreditní či debetní.
10) Stranu nabídky na mezinárodním měnovém trhu determinuje:
a) dovoz transferů
b) přímé zahraniční investice domácích subjektů v zahraničí
c) vývoz zboží
d) dovoz výnosů
e) příliv zahraničních portfóliových investic
11) Stranu poptávky po zahraniční měně na mezinárodním měnovém trhu determinuje
a) dovoz transferů
b) přímé zahraniční investice domácích subjektů v zahraničí
c) dovoz zboží
d) dovoz výnosů
e) příliv zahraničních portfóliových investic
12) Které z výše uvedených položek v otázkách
znaménko (+) v platební bilanci?
13) Hospodářské subjekty tvořící nabídku cizí měny jsou tytéž jako subjekty tvořící poptávku po domácí měně.
Ano NE
14) Očekává – li se růst kursu z 3,00 EUR za 100 korun českých na 4,00 EUR za 100 Kč. a) Je očekáváno zhodnocení domácí měny (apreciace) nebo znehodnocení (depreciace) domácí měny?
b) Kolik korun za jedno euro a kolik korun se zaplatí za jedno euro, jestliže se očekávání naplní?
c) O kolik % došlo ke změně kursu?
15) Předpokládejme, že důchod v zahraničí se zvýší (například v SRN).
a) zvýší se vývoz zboží
b) zvýší se dovoz zboží
c) zvýší se vývoz kapitálu
d) zvýší se dovoz kapitálu
e) nelze zjistit
Která z výše uvedených variant odpovídá zvýšení důchodu v zahraničí?
Graficky znázorněte dopad zvýšení důchodu v zahraničí v modelu měnového trhu.
16) Zvýší se úroková sazba v domácí ekonomice. Pak za jinak stejných okolností
a) vývoz kapitálu se zvýší
b) vývoz kapitálu se sníží
c) dovoz kapitálu se zvýší
d) dovoz kapitálu se sníží
e) zvýší se vývoz zboží
Graficky znázorněte dopad zvýšení domácí úrokové sazby na měnový trh a měnový kurs.
17) Schodek běžného účtu platební bilance povede za jinak stejných okolností v podmínkách flexibilního měnového kurzu k
a) devalvaci domácí měny
b) revalvaci domácí měny
c) depreciaci domácí měny
d) apreciaci domácí měny
e) deflaci
18) Schodek běžného účtu platební bilance povede za jinak stejných okolností v podmínkách fixního měnového kurzu k
a) apreciaci domácí měny
b) depreciaci domácí měny
c) nákupům zahraniční měny centrální bankou
d) prodejům zahraniční měny centrální bankou
e) deflaci
19) Který statek je levnější? Ten, který se vyrábí v zahraničí nebo tentýž statek produkovaný v domácí ekonomice? Doma stojí statek 45000 CZK a v zahraničí 5000 jednotek zahraniční měny. Nominální měnový kurs 100 CZK za jednu jednotku zahraniční měny.
20) Předpokládejme, že platí zákon jediné ceny. Hrubý domácí produkt se rovná 500 miliardám peněžních jednotek. Cena jednoho koše potravin v zahraničí stojí 260 USD a cena stejného koše v domácí ekonomice stojí 5200 CZK Určete nominální měnový kurs CZK/USD.
21) Statek A stojí v zemi Alfa 5000 USD a v zemi Beta 6000 randů. Jaký je nominální měnový kurs, platí – li zákon jediné ceny? Inflace znehodnotí měnu země Beta a statek A zde stojí 12 000 randů. Jaký je vztah mezi znehodnocením měny v zemi Beta a inflací v zemi Beta?
22) Probíhající inflace v zahraničí činí 6% a v domácí ekonomice 4%. Jaký vliv bude mít rozdílná míra inflace doma a v zahraničí na nominální měnový kurs v podmínkách flexibilních měnových kurzů a v podmínkách fixních měnových kursů? Jak bude ovlivněn čistý vývoz?
23) Domácí investor nakoupí zahraniční vládní cenné papíry. Proč i v tomto případě platí, že součet salda běžného účtu platební bilance a čistého přílivu kapitálu za určité období se musí rovnat nule..
24) Graficky znázorněte domácí trh nabídky národních úspor a poptávky po národních úsporách doma a v zahraničí. Znázorněte graficky dopad odlivu kapitálu ze zahraničního trhu a příliv zahraničního kapitálu na domácí trh. Jak bude ovlivněna úroková míra v zahraničí a doma, jestliže předpokládáme, že se jedná o vztah „velkých ekonomik“.
Cvičení 4
Makroekonomické problémy, nestability a poruchy
1) Hospodářský růst je růstem potenciálního produktu ANO NE
2) Hospodářský růst měříme pomocí růstu
a) Reálného produktu
b) Reálného produktu na obyvatele
c) Produktivity práce
d) Nominálního produktu
e) Inflace
3) Tempo růstu reálného produktu vyjádříme ……………………………. doplňte
4) Mezi zdroje hospodářského růstu patří
a) Stroje a zařízení
b) Kvalifikace pracovníků
c) Zlepšení organizační struktury
d) Lesní fond
e) vše výše uvedené
5) Pakliže se rovnají tempa růstu obyvatelstva s tempy růstu pracovního vstupu, potom tempo růstu produktu na obyvatele lze ztotožnit s tempem růstu průměrné produktivity práce.
ANO NE
6) V nejmenované ekonomice byly naměřeny následující údaje.
Tab 1.1
zásoba kapitálu K/L Y/L celková produkce
100 100/80 600 48 000
200 200/80 1200 96 000
300 300/80 1500 120 000
400 400/80 1650 132 000
500 500/80 1650 132 000
Tab. 1.2
zásoba kapitálu K/L Y/L celková produkce
100 100/80 800 64 000
200 200/80 1600 128 000
300 300/80 2000 160 000
400 400/80 2200 176 000
500 500/80 2200 176 000
Předpokládejme, že v tabulce 1.1 je první úroveň charakteristická pro zemi A a třetí úroveň (řádek) pro zemi B, která je hospodářsky vyspělejší. Zásoba kapitálu v obou zemích se za jinak stejných okolností zvýší o 100 jednotek, proto se obě země posunou na další úroveň, na další řádek.
a) Srovnejte efekt prohlubování kapitálu na zvýšení produkce v obou zemích a na zvýšení průměrné produktivity práce v obou zemích. Efekty v zemi A a efekt v zemi B porovnejte. Znázorněte oba efekty vyjádřené v tabulce graficky.
b) Srovnejte efekt technologické změny v obou zemích na růst produktivity práce a na růst celkové produkce. Pro řešení: srovnejte řádek první tabulky
7) V zemi A činí HDP/obyv. 20000 USD, v zemi B 10000 USD. Hospodářský růst v zemi B činí v průměru 4% a v zemi A pouze 1%. Za kolik let dožene země B zemi A v produktu na obyvatele? Příklad platí za jinak stejných okolností.
1) Přiřaďte k jednotlivým příkladům jednotlivé typy nezaměstnanosti. Volte mezi možnostmi: strukturální, frikční, cyklická
a) Pan Jan ztratil práci v důsledku útlumu ekonomické činnosti v jeho oboru, byl propuštěn. V jeho oboru není o jeho práci zájem a on nemá jinou kvalifikaci. Je již půl druhého roku nezaměstnaný.
b) Paní Marie pracuje v textilním průmyslu. V důsledku poklesu poptávky po textilním zboží se snížila i poptávka po práci. Marie je dočasně uvolněna z práce. Nyní je doma. S novými objednávkami textilního zboží očekává, že znovu do zaměstnání nastoupí.
c) Paní Laura je uklízečka na plný pracovní úvazek. Její manžel obdržel velmi lákavou pracovní nabídku v jiném městě. Rodina se tam také přestěhovala. Paní Laura podala výpověď z práce a nyní hledá asi čtrnáct dní novou práci v novém bydlišti.
d) Pan Pavel ukončil školní vzdělání a „rozhlíží se“ po trhu práce. Odmítá nabídky zaměstnavatelů, protože se domnívá, že potenciální zaměstnavatelé ne dost oceňují jeho vědomosti nabyté vzděláním. Asi za čtyři měsíce konečně našel zaměstnání, které se mu líbí a je spokojen i s ohodnocením své práce, proto nabídku na zaměstnání přijal.
e) Pan Karel byl propuštěn, protože firma, ve které pracoval, zkrachovala. Je počítačovým expertem. Má řadu pracovních nabídek a asi měsíc jednotlivé nabídky studuje a pro jednu se rozhodl a do nového zaměstnání nastoupil.
2) Předpokládejme, že poptávka po práci je dána rovnicí: ND = 500 – 2W
ND je poptávka po práci, W mzdová sazba (reálná).
Nabídka práce na agregátním trhu práce je popsána rovnicí NS = 260 + 2W
Graficky znázorněte agregátní trh práce. Uveďte jak vysoká bude dobrovolná nezaměstnanost, kolik činí zaměstnanost,
3) Jestliže minimální mzda bude činit 90 peněžních jednotek. Stanovte zaměstnanost a nedobrovolnou nezaměstnanost a dobrovolnou nezaměstnanost.
4)Pakliže bude stanovena podpora v nezaměstnanosti ve výši minimální mzdy. Jaký vliv to bude mít na nabídku práce?
5) Platí údaje z příkladu ad 2). Předpokládejme, že se snížila agregátní poptávka a její snížení se promítlo do snížení poptávky po práci na agregátním trhu práce z 500 na 300. Nabídka práce se nemění. Ceny a mzdy jsou dokonale nepružné. Vypočítejte zaměstnanost, nedobrovolnou nezaměstnanost, dobrovolnou nezaměstnanost a graficky znázorněte.
6) V ekonomice byly naměřeny tyto veličiny:
Skutečná míra nezaměstnanosti (v %) přirozená míra nezaměstnanosti (v %) potenciální produkt (Y*)
Rok u u* Y*
2000 10,2 8 5 300
2001 9,6 9 6700
2002 12 10 7200
Určete velikost produkční mezery a úroveň národohospodářské produkce v jednotlivých letech. Připomeňme, že podle Okunova zákona zvýšení cyklické nezaměstnanosti o jedno procento zvyšuje produkční mezeru o dvě procenta.
7.Nezaměstnanost, která převyšuje její přirozenou míru je nezaměstnanost
a) frikční
b) strukturální
c) cyklická
d) dlouhodobá
e) sezónní
8. S přirozenou mírou nezaměstnanosti je kompatibilní
a) stabilní míra inflace
b) potenciální produkt
c) značná cyklická nezaměstnanost
d) všechny výše uvedené nabídky (abc)
e) žádná z výše uvedených nabídek
1) V hypotetické ekonomice byly naměřeny tyto veličiny deflátoru HDP.
Rok 1 2 3 4 5 6
Deflátor 100 84 88 90 96
a) Vypočítejte roční míru inflace v jednotlivých letech na dvě desetinná místa.
Uveďte hodnoty pro jednotlivé míry inflace v jednotlivých letech.
b) Uveďte mezi kterými roky byla míra inflace nejvyšší, mezi kterými roky probíhala deflace a dezinflace.
c) Doplňte chybějící údaj hodnoty deflátoru pro rok 6, jestliže víte, že míra inflace v roce 6 oproti roku 5 se zvýšila o 5%.
2. Jestliže neexistuje produkční mezera v ekonomice a neexistují žádné vnější ekonomické šoky, které by na ekonomiku působily, pak „dědí“ ekonomika míru inflace z minulosti. Tato inflace se nazývá (doplňte) …………………………
3. Míra inflace v takovém případě ad 1.
a) je stabilní
b) akceleruje
c) deceleruje
d) se rovná očekávané míře inflace
e) je anticipovanou inflací
4. U jednotlivých faktorů uveďte, zda se jedná o poptávkovou či nabídkovou inflaci
a) náhlé zvýšení cen ropy na světových trzích
b) zvýšení tempa růstu peněžní zásoby za jinak stejných okolností
c) zvýšení vládních výdajů na výrobky a služby
d) náhlé zvýšení nominálních mezd v ekonomice
e) zvýšení zisků podniků, které plynou z monopolního postavení výrobce
5. Permanentní inflace je spojena
a) s čistou fiskální expanzí
b) s růstem rychlosti peněz
c) s růstem peněžní zásoby
d) s růstem zaměstnanosti
e) s růstem nezaměstnanosti
6. Je ztráta kupní síly jednoho či skupiny držitelů peněz také ztrátou kupní síly pro celé národní hospodářství? ANO NE
7. Uveďte, zda v bodě „A“ následujícího obrázku je
a) míra očekávané inflace nižší než míra skutečné inflace
b) míra očekávané inflace vyšší než míra skutečné inflace
c) míra očekávané inflace se rovná míře skutečné inflace
d) na trhu statků této situaci odpovídá produkční mezera, ve které operuje reálný produkt nad potenciálním produktem
e) na trhu statků této situaci odpovídá produkční mezera, ve které operuje reálný produkt pod potenciálním produktem
A
SPC
Rozdíl mezi očekávanou a skutečnou mírou inflace povede k akceleraci inflace či deceleraci inflace. Jak graficky situaci znázorníme pomocí Phillipsových křivek?
8. Tempo růstu peněžní zásoby se náhle a prudce sníží. Graficky znázorněte (pomocí Phillipsových křivek) důsledky této skutečnosti v podmínkách
a) adaptivních očekávání
b) racionálních očekávání
rozlište krátké a dlouhé období.
9. Náklady na politiku dezinflace
a) budou relativně nízké, bude-li krátkodobá Phillipsova křivka velmi plochá
b) budou relativně nízké, bude-li krátkodobá Phillipsova křivka velmi strmá
10. Předpokládejme, že míra inflace se každým rokem zvyšuje o šest procent. Doplňte hodnoty cenového indexu pro roky 2, 3, 4, jestliže cenový index měl v roce 1 hodnotu 100. Do odpovědi uveďte pouze čísla. (S jedním desetinným místem).
1.Fáze hospodářského cyklu jsou
a) kontrakce, dno, expanze, vrchol.
b) recese, dno, konjunktura, krize
c) kontrakce, expanze
d) dno, vrchol
e) žádná z variant není správně
2. O vnitřně stabilním tržním systému jsou přesvědčeni
a) monetaristé
b) keynesovci
c) představitelé klasické ekonomie
3.Poruchy v ekonomice podle monetaristů vycházejí zejména
a) z rozkolísaných investičních výdajů, které plynou z nejistého chování firem
b) z náhlých změn ve spotřebním chování domácností
c) z nesprávné měnové politiky centrální banky
d) vše dohromady platí
e) ani jedna varianta neplatí
4. Za endogenní příčiny v přístupu keynesiánském je možné z následujících nabídek označit
a) pesimistická očekávání investorů
b) změnu ve fiskální politice
c) výrazné zvýšení peněžní nabídky jako výraz monetární expanze
d) žádná z nabídek
e) všechny nabídky
5. Příčinou expanze může být jedna z následujících nabídek:
a) růst cen ropy na světových trzích
b) překvapivé zvýšení nabídky peněz centrální bankou
c) překvapivé snížení nabídky peněz centrální bankou
d) pesimistická očekávání
e) nic z výše uvedeného
6. Samoregulační tendence v ekonomice závisejí na
a) opatřeních centrální banky
b) investicích
c) vztahu výdajů a příjmů veřejných rozpočtů
d) vývoji produktu a důchodu ekonomiky
e) cenovém systému
Cvičení 5
Makroekonomická politika
1. U každé z následujících variant uveďte, zda uvedené instituty lze zařadit mezi nástroje monetární politiky. Pokud ano, určete, zda patří mezi přímé či nepřímé nástroje monetární politiky.
a) Diskontní politika
b) Pravidla obezřetného podnikání
c) Progresivní daň z příjmu
d) Subvence k cenám zemědělské produkce
e) Operace na otevřeném trhu
2. Opravte nesprávnosti obsažené v jednotlivých krocích (keynesiánského) transmisního mechanismu:
a) Zvýšení nabídky peněz – b) snížení úrokové sazby – c) snížení výdajů citlivých na úrokovou sazbu – d) zvýšení agregátní poptávky – e) zvýšení produktu, zaměstnanosti a cen.
Uveďte písmeno či písmena, pod kterými se případné nesprávnosti jednotlivých kroků transmisního mechanismu skrývají.
3. Graficky znázorněte efekty monetární politiky v krátkém a v dlouhém období pomocí modelu agregátní poptávky a agregátní nabídky. Skutečný produkt operuje na úrovni potenciálního produktu.
4. Monetární politika v dlouhém období neovlivní reálnou úrokovou sazbu a zaměstnanost.
ANO NE
5. Politika centrální banky v případě cílování inflace počítá
a) s adaptivními očekáváními ekonomických subjektů
b) s racionálními očekáváními veřejnosti
c) s nepružnými cenami
d) s peněžní iluzí domácností
e) se stagflací v ekonomice
6. V otevřené ekonomice v systému flexibilního měnového kursu, za předpokladu fixní domácí cenové hladiny a dokonalé kapitálové mobility, je peněžní politika účinná. V systému fixního měnového kursu, za předpokladu fixní domácí cenové hladiny a dokonalé kapitálové mobility, je neúčinná. ANO NE
7. Nástroje fiskální politiky tvoří
a) Pravidla obezřetného podnikání
b) Bankovní licence
c) Pojištění v nezaměstnanosti
d) Změny ve výdajích státu na zboží a služby
e) Optimistická očekávání investorů
8. Čistá fiskální politika je
a) fiskální politika bez měnové akomodace
b) fiskální politika, na jejímž financování se nepodílejí daně
c) fiskální politika, která je financována výhradně a pouze z daní
d) fiskální politika, jejímž předmětem jsou pouze výdaje rozpočtu
e) fiskální politika, jejímž předmětem jsou pouze příjmy rozpočtu
9. V uzavřené ekonomice byly naměřeny tyto hodnoty.
Mezní sklon ke spotřebě 0,9
Sazba důchodové daně 0,1
Přírůstek vládních nákupů činí 250 milionů peněžních jednotek.
a) Uveďte hodnotu výdajového multiplikátoru se sazbou důchodové daně
b) Uveďte přírůstek agregátní poptávky a produktu
c) Uveďte hodnotu výdajového multiplikátoru (bez sazby důchodové daně) a přírůstek agregátní poptávky a produktu a srovnejte s variantami a,b.
10. Pro uzavřenou ekonomiku platí mezní sklon ke spotřebě
Vláda snížila (autonomní) daně o 250 milionů peněžních jednotek.
a)Uveďte hodnotu výdajového multiplikátoru se sazbou důchodové daně
b)Uveďte přírůstek agregátní poptávky a produktu
c)Uveďte hodnotu výdajového multiplikátoru (bez sazby důchodové daně) a přírůstek agregátní poptávky a produktu a srovnejte s variantami a,b.
d) Srovnejte multiplikační efekt snížených daní a v případě zvýšených vládních nákupů. Vysvětlete rozdíly.
11. Vytěsňovací efekt vzniká tehdy, jestliže
a) si vláda na financování rozpočtových výdajů půjčí na trhu úspor (finančních trzích) za jinak stejných okolností
b) si vláda na financování rozpočtových výdajů půjčí od centrální banky za jinak stejných okolností
c) centrální banka sníží nabídku peněz a následné zvýšení úrokové sazby sníží investiční výdaje firem a spotřební výdaje domácností, které jsou citlivé na změny úrokové sazby
d) se zvýší z jakýchkoli důvodů úroková sazba a její zvýšení sníží investiční výdaje
e) platí všechny předcházející varianty
12. Vytěsňovací efekt graficky znázorněte pomocí modelu agregátní poptávky a agregátní nabídky.
Předpokládejme, že aktuální produkt operuje na úrovni potenciálního produktu. (Rozlište klasický přístup a přístup keynesiánský)
13. Inflační tlaky mohou v ekonomice vzniknout, jestliže
a) si vláda na financování rozpočtových výdajů půjčí na trhu úspor (finančních trzích) za jinak stejných okolností
b) si vláda na financování rozpočtových výdajů půjčí od centrální banky za jinak stejných okolností
c) centrální banka sníží nabídku peněz a následné zvýšení úrokové sazby sníží investiční výdaje firem a spotřební výdaje domácností, které jsou citlivé na změny úrokové sazby
d) se zvýší z jakýchkoli důvodů úroková sazba a její zvýšení sníží investiční výdaje
e) platí všechny předcházející varianty
14. Nabídkově orientovaná fiskální politika je zaměřena
a) na regulaci agregátní poptávky
b) na stimulaci podnětů hospodářských subjektů, které vedou ke zvyšování potenciálního produktu
c) na odstranění produkční mezery v případě, že potenciální produkt převyšuje aktuální produkt
d) na zvyšování vládních výdajů
e) na nic z výše uvedených možností
15. Veřejný dluh znamená to samé jako deficit rozpočtu.
ANO NE
16. Problémem veřejného dluhu je nahrazování soukromého kapitálu veřejným dluhem.
ANO NE
17. Existence zahraničního dluhu nutí dlužnickou zemi zejména více dovážet a méně vyvážet.
ANO NE
18. Za předpokladu fixní domácí cenové hladiny a dokonalé kapitálové mobility je fiskální politika a) maximálně účinná v systému ………………………………….. Volte: „fixních měnových kursů“ nebo „ flexibilních měnových kursů“.
19. Vládní politika, která vede k vytváření deficitů rozpočtu, povede v otevřené ekonomice (flexibilní měnové kurzy) k
a) růstu domácí úrokové sazby
b) možnému vytěsňování národních investic
c) zhodnocení domácí měny
d) zhoršení čistého vývozu
e) platí vše výše uvedené
20. Rovnovážná cena na dílčím trhu jisté komodity v uzavřené ekonomice činí
a) Uveďte kolik bude činit výnos státu po zavedení cla?
b) Příklad graficky znázorněte.
c) Kolik by činilo prohibitivní clo, pokud by bylo zavedeno?
d) Zhodnoťte důsledky zavedení cla pro domácí výrobce, zahraniční výrobce, pro spotřebitele, celkovou nabídku dané komodity, zaměstnanost v domácí ekonomice.
21. Rovnovážná cena na dílčím trhu jisté komodity v uzavřené ekonomice činí
a) Uveďte kolik bude činit ekonomický zisk firem, které získaly licenci na dovoz komodity?
b) Příklad graficky znázorněte.
c) Zhodnoťte důsledky zavedení dovozní kvóty pro domácí výrobce, zahraniční výrobce, pro spotřebitele, celkovou nabídku dané komodity, zaměstnanost v domácí ekonomice.
23. Pokud bude centrální banka nakupovat domácí měnu za měnu zahraniční za účelem ovlivnění měnového kursu, potom za jinak stejných okolností
a) domácí měna vůči zahraniční měně apreciuje
b) domácí měna vůči zahraniční depreciuje
c) zahraniční měna vůči domácí měně apreciuje
d) zahraniční měna vůči domácí depreciuje
e) domácí měna i zahraniční měna apreciují
Volte mezi alternativami: ab, ac, ad, e, bc, bd
Internetové adresy:
Základní informace o vývoji makroekonomických agregátů zájemce najde na následujících adresách