Na první pohled loď vypadá, že má příď ponořenou hlouběji než záď. Na druhý, podrobnější pohled zjistíte, že je to pravda. Dle projektantů a stavitelů lodě je důvodem větší zásoba potravin v kuchyni, než s jakou se počítalo v projektu.
Aby měli cestující více prostoru na horní palubě je tendence posouvat kormidelnu více k přídi. Naopak pro kapitána je loď nejlépe ovladatelná ze středu až ze zádi lodi. Arnošt z Pardubic má kormidelnu tak vpředu, že není vidět ani na příď a tak se obtížně určuje kam loď vlasně pluje. Držet přímý směr, aby vám "zadek nelítal ze strany na stranu" je pak docela obtížné (loď tedy spíše tancuje než jede rovně). A pokud si navíc v kormidelně sednete u kormidla na lavici (není tam křeslo), tak už nevidíte vůbec nic. Projektanti pravděpodobně předpokládali, že loď bude řídit kapitán vyššího vzrůstu, tak 2,5 m a více.
Další zajímavou kapitolou jsou lodní motory. Ty má hned tři - dva na zádi a jeden v přídi na boční manévry. Hlavní pohon lodi zajišťuje dvojice motorů Volvo Penta. Motory ovšem nepohání klasické lodní šrouby, ale vždy dvojici protiběžných vrtulí (tzv. Z-pohon). Tento pohon spolu s motorem je vhodný pro jachty a rychlé čluny, ale ne pro motorovou osobní loď. Další geniální věcí je, že tyto lodní vrtule jsou na "nohách" které ční z trupu. Loď nemá žádný kýl (proto také nedrží přímý směr), ale má úplně ploché dno - jako necky. Vlastní loď má ponor 40 cm. Ale "nohy" s vrtulemi sahají do hloubky 70 cm, tedy 30 cm pod trup! No prostě si říkají o uražení.
Další perlou jsou vstupy do lodě. Přední zásobovací vstup (po obou stranách lodě) je umístěn optimálně, ale moc se nepoužívá. Hlavní vstup je v zadní části lodě a to jen na pravé straně! Pravděpodobně se předpokládá, že při cestě tam se bude zastavovat u přístavišť na jedné straně řeky a při cestě zpět na druhé. Uvážíme-li, že kormidelna je úplně vpředu, vstup do lodě je téměř vzadu, má kapitán co dělat, aby jemně přistál u přístaviště. Ještě že má loď zpětná zrcátka - bez nich by byla neovladatelná. A když už je loď u přístaviště, tak je tu další problém - za co ji uvázat. Pacholata na uvázání jsou pouze na přídi a na zádi! U vstupních dveří žádné body k uvázání nejsou! A tak by se dalo pokračovat.
Na závěr posuďte krásu lodi, která přímo láká ke svezení. Přesto vše nebo právě proto mohu doporučit svezení na "Kuňku" a využití chutné lodní kuchyně.
Listopad 2002
|
|
Tak to je "ono". Motorová osobní loď Arnošt z Pardubic ve svém přístavišti. |
|
|
Velkoryse prosklená kormidelna. Jenom je škoda, že z ní není pořádně vidět. |
|
|
Po roce a půl provozu začíná z lodě mizet nátěr. Více ponořená příď než záď - to není optický klam, ale krutá realita. |
|
|
Zakotvená loď u velkoryse pojatého přístavního mola. |
|
|
Pardubický jez a Arnošt z Pardubic. |
|
|
Arnošt z Pardubic při proplavování plavební komorou VD Pardubice. |
|
|
A při vyplutí z plavební komory. |
zpět