KOSMOS 14
LISTOPAD 2000 / NOVEMBER 2000

KDO JE JIM LOVELL ?

James Arthur Lovell, Jr.,
jak zní jeho celé jméno, se narodil v roce 1928. Do výcviku americké NASA byl zařazen hned ve druhé výcvikové skupině na podzim roku 1962.

Do kosmu se vypravil poprvé již v roce 1965 ve dvoumístné lodi Gemini 7 (jeho partnerem byl Frank Borman), podruhé potom o rok později v lodi Gemini 12 (spolu s pozdějším druhým člověkem na Měsíci Edwinem Aldrinem). Na vánoce 1968 byli Lovell, spolu se svými kolegy Bormanem a Andersem v Apollu 8, prvními pozemšťany kteří obletěli Měsíc a viděli tak i jeho neznámou, odvrácenou tvář. Získali tak pro americký vesmírný program první velké vítězství nad sovětskou kosmonautikou která do poslední chvíle boj o první oblet Měsíce nevzdávala. Zde si Lovell vybral asi svůj kus štěstí - to mu bohužel chybělo později, při jeho čtvrtém a posledním startu do kosmu – při expedici Apolla 13. První oblet Měsíce naplánovala NASA původně až pro posádku Apolla 9, Lovell se svými druhy měl provádět pouze experimenty na oběžné dráze kolem Země. Zdržení při výrobě lunárního modulu, který měli astronauté na oběžné dráze vyzkoušet, vedlo k nutnosti změny v plánu expedic a k obletu Měsíce se tedy vydala již posádka Apolla8.

Měsíc oblétli celkem desetkrát a úspěšně se vrátili zpět na Zem. Po tomto letu konstatovali odborníci, že se na celkem pěti milionech součástek, z nichž se skládá kosmická loď, objevilo pouze pět nepodstatných závad. Cesta k Měsíci byla otevřena!

Při slavném letu Apolla 11, jehož úkolem bylo přistání prvních lidí na povrchu našeho vesmírného souputníka, byl James Lovell velitelem záložní posádky a do posledního okamžiku čekal, zda-li se na něj neusměje štěstí a nebude to nakonec právě on kdo vstoupí jako první pozemšťan na lunární povrch. Nepovedlo se, a Lovell, společně se svými kolegy Thomasem Mattinglym a Fredem Haisem, byli jmenováni jako členové posádky Apolla 13 - třetí měsíční expedice. Osud si však s posádkou lodi se symbolickou "13" v názvu krutě zažertoval. Nejprve byl necelé dva dny před startem z posádky vyřazen Thomas Mattingly pro podezření z infekčních zarděnek a nahrazen Johnem Swigertem ze záložní posádky. Ještě před startem se začali ozývat hlasy amerických politiků volajících po omezení výdajů na pilotovaný výzkum kosmu. Americká veřejnost, namlsaná přistáním prvních lidí na Měsíci, i úspěšnou reprízou v podání Apolla 12, nebrala start Apolla 13 téměř na vědomí. A to nejhorší však teprve mělo přijít. V době startu nikdo netušil, že loď startuje s závažnou poruchou kyslíkové nádrže kterou neodhalila žádná z předstartovních kontrol. Závada se projevila až po téměř šestapadesáti hodinách letu - na "dohled" od Měsíce. Obrovská exploze zhatila ve vteřině plány na přistání na Měsíci a postavila astronauty i personál řídícího střediska v Houstonu před obrovský problém - jak dostat tři muže, řítící se volným kosmem v "umírající lodi" rychlostí téměř 1000 metrů za sekundu, zpět na rodnou Zem. Slova velitele Lovella "Houston, we have a problem! - Houstone, máme tady problém!" zahájila jednu z největších záchranných operací - stovky lidí na Zemi a tři astronauté v Apollu 13 se snaží vymyslet a realizovat havarijní plán návratu. Vše se nakonec úspěšně zdařilo a James Lovell se svými druhy po dalších více než čtyřech dnech složitého a improvizovaného letu úspěšně přistál ve vlnách Pacifiku. Z dlouhodobého hlediska byla nešťastná mise Apolla 13 mnohonásobně cennější než bezchybně zopakované dvě předcházející měsíční expedice. Padla totiž bariéra strachu z neznámého nebezpečí číhajícího v kosmu. Astronauté se s tímto nebezpečím utkali tváří v tvář a zvítězili. Ověřili si, že havárie dokážou zvládnout a že dokáží při letu kosmem improvizovat, bleskově se rozhodovat, přizpůsobit se okamžité situaci a úspěšně jí vyřešit. Své vzpomínky na tento let shrnul James Lovell v knize "Apollo13 (Ztracený Měsíc)", podle níž byl natočen i stejnojmenný film s Tomem Hanksem v hlavní roli.

Již před startem Apolla 13 oznámil James Lovell, že je to jeho poslední let do kosmu. Po svém odchodu z aktivní služby pracoval ještě několik let ve vrcholných funkcích NASA a potom v několika soukromých firmách jako poradce. Nyní žije na odpočinku v texaském Houstonu.

Na úvodní stránku příslušného čísla

Na další článek příslušného čísla