KOSMOS 16
LEDEN 2001 / JANUARY 2001

ARMSTRONG A ALDRIN UVĚZNĚNI
NA MĚSÍCI! ANEB CO BY SE STALO,
KDYBY APOLLO SELHALO

První let na Měsíc uskutečněný před třiceti lety byl opravdovou cestou do neznáma. Jednou z nejkritičtějších operací byl přitom návrat domů – manévr, který dosud nebyl prověřen. Tehdejší američtí představitelé šli dokonce tak daleko, že počítali i s variantou, že by se z Měsíce odstartovat nepodařilo, a oba astronauti (Neil Armstrong a Edwin Aldrin) by tak byli nuceni na jeho povrchu zůstat, dokud... Raději ani nedomýšlet.

Pro prezidenta Nixona byla již připravena i řeč, kterou měl pronést před celým světem a která by zároveň byla živě přenášena i do výsadkového modulu Eagle stojícím na lunárním povrchu s bezmocnými astronauty na palubě. Ještě předtím se ale měl Nixon telefonicky spojit s manželkami obou statečných mužů – budoucími vdovami...

“Osud si přál, aby tito muži, kteří na Měsíc přišli v míru, zde také v míru spočinuli,” stojí mimo jiné v připravovaném prohlášení, které je datováno 18. července 1969 a které připravil William Safire. Safire je redaktorem The New York Times a ve své době byl dvorním dodavatelem proslovů pro Nixona.

V memorandu nadepsaném “Pro případ neštěstí na Měsíci” je také připraven přesný scénář událostí, které by se odehrály v případě uvěznění Armstronga a Aldrina na Měsíci. Po projevu by měli oba astronauté možnost rozloučit se se svými manželkami a poté by došlo k přerušení spojení s kabinou (aby mohli v klidu “odejít”). Na zemi by za ně byla sloužena bohoslužba se všemi poctami – podobně jako na moři by byly duše zemřelých (v tomto okamžiku pravděpodobně ještě živých) poroučeny “nejhlubším hlubinám”. Další slova, která můžeme najít v proslovu, jsou:

“Tito stateční mužové, Neil Armstrong a Edwin Aldrin, dobře vědí, že není nejmenší naděje na jejich záchranu. Ale stejně tak dobře vědí, že v jejich oběti je naděje pro celé lidstvo.”

“Oba dva muži položili své životy ve jménu nejšlechetnějšího úkolu, jakým se lidstvo může pyšnit: ve jménu hledání pravdy a pochopení.”

“Budou oplakáváni svými rodinami a přáteli, budou oplakáváni svým národem, a budou oplakáváni všemi lidmi na světě; budou oplakáváni i Matkou Zemí, která dokázala poslat své dva syny do neznáma.”

“Na své pouti dokázali spojit lidi celého světa v jedno; svou obětí pak dokázali pevně spojit bratrství celého lidstva…”

“V dávných dobách lidé vzhlíželi ke hvězdám a viděli své hrdiny v souhvězdích. V přítomnosti děláme něco podobného – jen s tím rozdílem, že naši hrdinové jsou skuteční lidé z masa a kostí!”

“Další budou následovat – a jistě jim pomohou najít cestu zpět. Touha po poznání nebude ukončena. Ale tito muži byli první a jako takoví zůstanou navždy v našich srdcích.”

“Každý člověk, který vzhlédne v noci k Měsíci, bude vědět, že jde o další kout vesmíru, který je navždy lidský.”

Naštěstí jsme tato slova nemuseli nikdy vyslechnout.

Na úvodní stránku příslušného čísla

Na další článek příslušného čísla