Jako vývojový typ pro noční stíhače Do-217N byla určena bombardovací verze Dornier Do-217M. První stroje Do-217N byly přidělovány bojovým jednotkám Luftwaffe (Nachtjagdgeschwader) na přelomu let 1942 a 1943. Na jaře roku 1943 byla započata výroba dvoumístné verze Do-217N-2. Ta měla lepší aerodynamické vlastnosti, avšak měla odstraněny všechny pohyblivé zbraně. Již během výroby se započalo s instalací více účinných kanónů MG-151/20, které nahradily starší MG FF.
V
tomto článku je popsána neobvyklá verze
Do-217N-2/R22, která byla vybavena dalšími čtyřmi kanóny MG-151/20. Letoun
je měl instalovány ve spodní části trupu. Tato verze měla i výzbrojní
set Schräge
Musik. Do konce roku 1943 bylo vyrobeno asi 200 kusů Dornierů 217 verze N
.
Některé z předsériových strojů i strojů sériových verzí E-0 a E-2 bylo vybaveno brzdícími štíty, které byly umístěny na konci trupu. Brzdy měly za účel zpomalit rychlost letu ve střemhlavém letu. Stroje verze E-2 vybavené touto brzdou se poprvé objevily při bojovém nasazení u Stabstaffel StG.2. S aerodynamickou brzdou byly však problémy, protože mechanizmus nepracoval spolehlivě. Při plném otevření brzda způsobovala silné vibrace trupu. Také se stávalo že pilot nemohl rozevřené štíty zavřít a byl nucen brzdu odstřelit, čímž zabránil destrukci letounu. Pro uvedené problémy Technisches Amt rozhodl od ledna 1941 ukončit výrobu Do-217ve variantě střemhlavého bombardéru.
Snímek ukazuje stroj, na kterém probíhaly testy aerodynamické brzdy. Jedná se o verzi Do-217N-2/R22. Padáková brzda byla uschována v pouzdře na konci trupu a padák byl v rozích ukotven na osmi ramenech. Ramena se v daném okamžiku během letu vyklopila a padák byl vytažen z pouzdra.
Modelářům, kteří touží mít ve sbírce také tohoto exota v měřítku
1/72 se nabízí pouze jediná možnost. Je jí konverze kitu Dornieru Do-217N-1
od ITALERI s využitím setu
A+V MODELS. Ten vám umožní přeměnit verzi N-1 na N-2. Další práce bude
již jen improvizací. Pouzdro pro padák
musíme vyrobit "na koleně", protože se na trhu tuzemském
ani zahraničním nenalézá. Je to škoda, protože verze Do-217N-2/R22 je určitě
zajímavým "warbirdem" pro každého "luftwaffáka".
Dornier Do-217N-2/R22 s padákovou brzdou byl zkoušen na základně Bojuriče v Sofii v roce 1943. Stroj možná patřil k NNJ Schwarm (podle kódu + NO). Jednotka byla v přímé podřízenosti Luftwaffe Kommando Ost a operovaly v ní obvykle čtyři Messerschmitty Bf-110G-2. Založena byla v listopadu 1942 na základě 12.Staffel ZG.1. Stroje ZG.1 nosily kód 8V, avšak tento kód na trupu vyobrazeného stroje chybí. NJ Schwarm byl v srpnu 1943 reorganizován na 4. a 8. Staffel NJG.200 jejíž letouny měly kódy stejné. V NJG.200 byla ještě 5.Staffel jejíž stroje pravděpodobně nosily kód 6V.
Letoun měl jedno z kamuflážních schémat používaných pro dvoumotorové noční stíhače. Všechny plochy byly nastříkány RLM 76 Lichtblau a na horních plochách a trupu pokryty hádky RLM 75 Hellgrau. Kříže byly provedeny ve zjednodušené formě na trupu a horní ploše křídla, na spodním křídle byly kříže typu Balkenkreuz. Svastika byla černá s bílým a černým lemem. Vrtulové kužely a listy vrtulí byly v barvě RLM 70 Schwartzgrün.