15.5.2004 jsme se časně poránu sešli u loděnice a co možná nejrychleji navázali lodě na vlek. Jenže jsme stejně nemohli vyrazit hned po navázání. Jeden z nás totiž decentně zaspal a museli jsme na něj čekat.

Když už jsme byly v plném počtu mohli jsme vyrazit. Cestou panovala velmi dobrá nálada. Omladina oddílu zabrala zadní část autobusu a začalo bujaré veselí. Na sázavu jel konečně oddíl v rovnoměrném poměru mladých a starších členů. V Týnci n.s. jsme vyfasovali startovní čísla a už jsme jen čekali na start. Čekání nám ukrátil výklad trati a rozlosování věcných cen. Letošní sázavská nadílka byla k našemu oddílu velmi štědrá. Kromě menších cen jednotlivý šťastlivci z oddílu vyhráli i několik pádel značky TNP. Po delší pauze se začalo startovat. Celá trať byla postavena velmi jednoduše a tak nebylo divu že většina závodníků měla trať bez jediného trestného bodu.

V prvním brankovišti byla škoda, že byla zrušena brána č. 4 z důvodu rychlého opouštění brankoviště, jinak se dalo projet zcela bez problémů. Druhé mluvilo samo za sebe jen dvěma povodnými bránami které byly spíše pro pobavení než pro dokázání vodácké zdatnosti. V další etapě nás čekaly dvě povinné přistání u pěkný vlnky. kterému by se dalo vytknout jen těch pár truhlíků co se nechtělo odjet pryč a tím blokovali průjezd ostatním závodníkům. Následovalo delší rozpádlování a předposlední brankoviště "Ajax". Tohle bylo místečko kde i menší podcenění mohlo znamenat neprojetou povodku ve vracáku a přímé trefení následující protivody, která se visela hned vedle ní. Poslední zkouška pro závodníky byla ta nejobtížnejší, dáli se to tak říct. První branka postavená jako vlásenka ve válečku, zde bylo nejvíc šťouchů. Pak proskočení mezi kameny, protivoda do proudu a cílová brána. No a dále už jen dojetí do Pikovic a občerstvení. Následovala druhá jízda od Kamenného přívozu. Ta spočívala v tom zablbnout si na místech, kde to šlo bez nebezpečí ztráty tak drahocenného času. Protože na letošní Sázavě to bude právě čas, který rozhodne o konečném pořadí.

Večer jsme si ještě jen tak lehce zablbnuli v Týnci nad jezem a hned se pustily do oslav Honzových 15. narozenin. Do druhého dne nás počasí nepřivítalo příliš optimisticky. Nejprve pršelo a když už jsme se odhodlali obléct do gumy, tak nás schladil ledový vítr. Oproti sobotě znatelně poklesla vodní hladina. Na jezu v Kaňově se už nedala sjíždět bokovka, tak jako předešlí den. My slabší a zmrzlí na kost, jsme jízdu ukončily v Kaneňáku a do Pikovic už sme raději dojeli autobusem. Tam jsme vyčkali příjezdu ostatních a směle vyrazily k domovu.

Takže abych to shrnul, letošní Sázava byla velmi vydařená co se týče stavu vody první den, nálady na vodě i ůspěchu v losování cen. A co bych jí na druhou stranu vyčetl je slabá ůčast závodníků, protože v tom samém termínu se konali závody na Labi. A dále pak malá obtížnosti trati, ale to jsou detaily které se dají ignorovat.

Ahoj Houba