ANTÉNY TYPU DLOUHÝ DRÁT

ANTÉNY TYPU DLOUHÝ DRÁT

( LW-LONG WIRE )

Jako experiment na 27MHz.

V této kapitole obrátím pozornost k anténě (typu antén), které nejsou příliš známé u uživatelů CB radia. Lze je s úspěchem realizovat, avšak tento tzv."návod na stavbu" doporučuji především experimentátorům, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Samozřejmě tyto antény neposkytnou v určité oblasti uspokojivé výsledky, především se to týká spojení v určitém akčním radiu cca 30km. Nyní k problému antén typu LW (long wire - dlouhý drát). Tyto antény byly a jsou neustále oblíbeny vzhledem ke své jednoduchosti a nenáročnosti při realizaci. Opět budu pouze konkrétní k užívanému pásmu CB (27MHz).

Anténa typu LW je tvořena v podstatě jednoduchým drátem-vodičem, který je uchycen mezi dvěma body. Délka drátu může být libovolná, ale vhodné je použít jakýkoliv sudý násobek délky vlny příslušného kmitočtu. U této antény a vůbec u kterékoliv jiné, nelze přisuzovat přívlastek, jak jsem jej několikrát slyšel: "...čím delší, nebo čím větší anténa, tím je lepší, nebo výkonnější ...". Jediný problém dlouho-drátové antény je, že tato musí být rovněž přizpůsobena k výstupu vysílače CB. K tomuto účelu je neoddělitelnou součástí této antény tzv. přizpůsobovací člen, transmatch, anténní tuner ap.,(vždy se jedná o totéž). Nejjednodušší a poměrně uspokojivé výsledky dává tzv. L-článek, který je tvořen indukčností ukončenou proměnou kapacitou.Tento L-článek slouží k transformaci vysoké impedance zářiče na nízkou impedanci zařízení (obr.1).

Obr.1:

výstup z vysilače výstup na anténu LW

(50 - 75 ohm.) (150 a více ohm.)

panelový PL C obyčejná

konektor zdířka

Pro CB pásmo uvádím orientační údaje o indukčnosti L a kondenzátoru C:

L - cívka o průměru 1-2cm, délka cívky asi 3 cm, tvoří ji cca 3-6 závitů drátem o průměru 1-2mm Cu. Kondenzátor C je otočný vzduchový (proměnný) s kapacitou do 100pF. Indukčnost pak lze částečně upravit stlačováním, nebo roztahováním závitů. Tento L-článek musí být postaven poněkud pečlivěji, v kovové krabičce, která bude dobře ukostřena.

Nyní ke konstrukci antény. Anténa může být zavěšena v libovolné výšce (ale lze říci, že s výškou korespondují parametry antény - může být 5m nad zemí, také může být 50m nad zemí ,avšak za lepší lze považovat výšku větší). Její situace k horizontu může být od 0⁰ do 45⁰. Je třeba brát v úvahu, že se zde jedná o anténu s horizontální polarizací, tj. zcela opačnou, než jsou běžně užívané antény pro CB rádio. Dle možností upevníme drát mezi dva body. Aktivní část zářiče musí být oddělena vhodným izolátorem. Např.:

VHODNÝ

izolátor

Drát můžeme použít libovolného průměru s přihlédnutím na pevnost v tahu. Nejvhodnější je fosfor-bronz. drát, který se používal na vzdušná telefonní vedení, je možné rovněž použít tzv. zelené PéKáčko (ale nedoporučuji), které zná každý, kdo absolvoval vojenskou službu.Jako další uvádím např. měděný vodič o průměru alespoň 1,5mm a více. Může být izolovaný i holý.Svod k přizpůsobovacímu členu je vhodný z měděného lanka (vodiče) alespoň o průřezu 2,5mm2, jestliže budeme brát v úvahu přenášený standardní výkon.

Pro univerzálnost volíme délku L (m) ,zářiče (vodiče) buď: 20, 40, nebo 80 metrů.Touto délkou se rozumí celá délka včetně svodu, který nemusí být vždy rovnoběžný s vodičem mezi izolátory.

Tento "drát" bude napojen do přizpůsobovacího členu umístěného pokud možno co nejblíže u obsluhy stanice z důvodu nutnosti dolaďování antény v rozsahu 1 - 40 kanálu, protože se jedná o poměrně úzkopásmové přizpůsobení antény.Pro tento typ antény LW je bezpodmínečně NUTNÉ MÍT K DISPOZICI TRVALE ZAPOJENÝ PSV-metr. Ideální je svod ukončit ihned např. za oknem a tam umístit L-článek. Z tohoto L-článku vedeme již koaxiální kabel libovolné délky.

Postup nastavení antény:

Pokud máme instalovanou anténu, zapojený L-článek, PSV-metr a radiostanici můžeme přistoupit k přizpůsobení. S PSV metrem již umíme pracovat, proto nebudu zdůrazňovat postup při jeho použití. Kondenzátor vytočíme zhruba do 1/3 kapacity a krátce zaklíčujeme. Podle výchylky na PSV -metru se ihned dostaneme "do obrazu" jak vypadá přizpůsobení antény. Zde je nutno mít více trpělivosti, a je vhodné upravovat indukčnost a kapacitu, tak,až dosáhneme uspokojivého PSV. Při troše trpělivosti při práci mohu garantovat, že v ideálním poměru L/C lze v oblasti 1 - 40 kanálu vždy nastavit PSV 1 : 1. Při prvotním nastavení a opatrným pootáčením kondenzátorem zjišťujeme, jak se projevuje změna na PSV metru. Je to v podstatě obdobná akce při nastavování PSV, jako při slaďování vertikální antény, jenom s tím rozdílem, že nemusíme neustále běhat na střechu a prodlužovat, nebo zkracovat anténu, ale pohodlně tuto akci prováníme "od stolu" pouhým "kroucením knoflíkem "kondenzátoru.Nezaměřuji se na konkrétní údaje L/C poměru, nebo na snadné zjištění rezonančního kmitočtu L-článku, protože málo kdo disponuje přípravky , nebo měřícím přístrojem určeným pro tyto úkony.

Použití antény typu LW, výhody, nevýhody:

Při příjmu ihned zjistíme, že slyšíme protistanice minimálně o 1- 2 S slaběji. Rovněž odpadne některé rušení, které známe při používání vertikální antény. V případě, že tuto anténu použijí proti sobě dvě stanice bude oboustranná slyšitelnost stejná, v plné síle. Signály z vertikálně polarizovaných antén budou potlačeny. Tím se dává předpoklad pro oboustranné spojení dobré kvality, aniž bychom byly rušeni okolními stanicemi.Rovněž stanice s vertikální anténou budou náš signál brát podstatně slaběji a hůře. I s touto anténou lze dělat pěkné DX (dálková spojení).Musíme počítat s tím, že uživatelé CB radia z 95% používají vertikální antény. Z toho si odvodíme, co nám taková anténa může přinést. Každý kdo si takovou anténu zrealizuje, vytvoří si možnosti porovnávání signálu, eliminaci rušení různého charakteru ap.V kombinaci s použitím antény typu LW a klasické CB antény přes anténní přepínač máme opět poměrně širokou platformu pro různé experimenty mezi sebou při spojení. Nebudu se hlouběji zabývat vyzařovacím diagramem, jak tomu bylo v předchozích kapitolách, jelikož antény typu LW s ohledem na dislokaci(umístění), svoji délku k používanému kmitočtu mají velice těžko definovatelný vyzařovací diagram. Pro hloubavější uvedu pouze jenom to, že anténa je v podstatě všesměrová s mnoha různě tvarovanými laloky, které mohou v určitých konfiguracích zvýhodňovat určité směry.

Jako potvrzení její funkčnosti ještě uvedu moje praktické zkušenosti s anténou typu LW délky 40m ve výši 4.podlaží v panelové zástavbě, od horizontu vychýlené o 150, na kmitočtu 28MHz.

Podmínky šíření -lepší průměr

n - provoz CW - výkon 2waty VF

n -spojení po Evropě report 589

n -východní pobřeží USA report 559

n -provoz fonický SSB - výkon 40W VF

n -spojení jihovýchodní Asie,Jižní Afrika report ne horší než 56

n -Evropa běžně 58 - 59

Tyto údaje neuvádím jako atest na anténu, ale jako přiblížení jejich schopností, i když existují mnohem výhodnější anténní systémy.

Pozn.: Tato anténa nepatří mezi ideální zářič na tomto kmitočtu !

Skutečný názor na antény tohoto typu si musí každý vytvořit sám na základě různých experimentů v praxi. Přeji mnoho úspěchů v laborování a pokud se uslyšíme , můžeme polemizovat dále o uvedeném problému, což je nad rámec psaného textu.

Ideální stav bude, pokud budeme mít instalovány dvě antény přes ANTÉNNÍ PŘEPÍNAČ. Potom dokážeme nejlépe zhodnotit jaký je skutečný rozdíl v příjmu na Ant. Typu vertikál, LW-dlouhý drát, nebo lze mít zapojený dipól, resp. nějakou směrovku (ziskovou anténu).

Jakákoli konfigurace záleží pouze na uživateli. Takovéto koncepce se hodí pro dálkové příjmy (DX) především pro provoz na SSB.