Chcete-li začít meditovat s nějakou skupinou nebo učitelem, který má zkušenosti s nějakou konkrétní formou meditace, měli byste se nejdříve ujistit, že váš učitel je v této formě meditace opravdu zkušený a měli byste především mít důvěru v to, že meditace, kterou učí, je určitě ta pravá cesta. Prokažte úctu místu, ve kterém máte meditovat. Teprve potom byste měli začít s vlastní praxí.

V minulosti učitelé vyžadovali ještě před započetím studia meditace jakýsi zasvěcovací obřad. Žák musel darovat pět párů svíček z pravého vosku a pět párů bílých květů - tomu se říkalo pět složek - nebo osm párů svíček a osm párů květin - tomu se říkalo osm složek. Pak učitel uvedl všech 40 tradičních objektů meditace a teprve poté začal učit svou metodu. Tento starobylý obyčej měl dobré důvody. Je mnoho jiných obřadů, ale nebudu zde o nich mluvit. O kousek dále zmíním jen jeden velmi prostý a snadný obřad.

Jsou učitelé zkušení v různých formách meditace. Jestliže půjdete za tím, který je zkušený v opakování sammá araham, bude vás učit opakovat sammá araham, sammá araham, sammá araham (pravá čistota). Potom si budete představovat jasný a čistý klenot asi pět cm nad svým pupkem a učitel vám řekne, abyste tam soustřeďovali svou mysl a přitom pokračovali v opakování sammá araham, aniž byste nechali mysl uklouznout pryč od klenotu. Jinými slovy řečeno, použijete tento klenot jako ohnisko své mysli.

Půjdete-li k učiteli zkušenému v meditaci pozorování stoupání a klesání břicha, budete meditovat na stoupání a klesání a soustřeďovat svou mysl na různé pohyby těla. Například když zvednete chodidlo, budete si myslet zvedání, když budete klást nohu na zem, budete myslet kladení atd.; čili budete se nepřetržitě soustřeďovat na objevování a mizení fyzických jevů v každé poloze či pohybu těla.

Půjdete-li k učiteli se zkušeností s 'nadpřirozenými' schopnostmi, budete opakovat na ma ba dha, na ma ba dha, na ma ba dha a soustřeďovat svou mysl na jediný objekt tak dlouho, dokud nezačnete vidět nebeské i pekelné světy, duchy a božstva - tedy až do bodu, kdy se dostanete někam úplně mimo.

Půjdete-li k učiteli zkušenému v meditaci dechu, budete se soustřeďovat na vdechy a výdechy a držet svou mysl pevně a výlučně u nich.

Půjdete-li k učiteli zkušenému v meditaci na buddhó, budete opakovat buddhó, buddhó, buddhó a držet tam svou mysl, dokud v tom nedosáhnete mistrovství. Pak vás bude učitel vést k rozjímání o buddhó a o tom, co to je to, co říká buddhó. Jakmile vidíte, že to jsou dvě různé věci, soustřeďujete se na to, co to je, co říká buddhó; samotné slovo buddhó pak zmizí a zůstane jen to, co říká buddhó - na to se soustřeďujete jako na svůj meditační objekt.

Dnešní lidé - a v tomto ohledu asi lidé kterékoliv doby - mají často sklon věřit věcem, jejichž správnost není ověřena. Nechci to kritizovat, protože všichni lidé, bez ohledu na vzdělání či schopnosti, chtějí konec konců vědět a znát pravdu. Proč ale tak hodně podléháme bombastickým tvrzením a reklamám, které všude vidíme? Je to nepochybně proto, že lidé jsou netrpěliví a chtějí vidět výsledky ještě dříve, než naplnili jejich příčiny; v souladu s předpokladem, že jsme přece v atomovém věku.

Buddhismus nás učí porozumět srdci a mysli. To jsou mentální jevy, kdežto tělo je fyzický jev. Fyzické jevy mají být pod kontrolou jevů mentálních. Když začneme meditační praxi a učíme mysl, aby byla klidná a bezstarostná, je to stav, kdy nikomu neubližujeme a nevytváříme žádné nové problémy. Jestliže vytrváme v praxi tak dlouho, až dosáhneme mistrovství, budeme klidní a vyrovnaní. A jestliže to bude dělat více a více lidí, bude to znamenat mír a štěstí pro celý svět. Co se týče těla, to můžeme cvičit v tom, aby bylo pokojné, jen pokud je plně pod kontrolou mysli. Ale jakmile pozornost ochabne, tělo se vrátí zpět ke svým starým způsobům. Cvičme tedy mysl opakováním buddhó.