4. - 9. 4. 2002
4. až 9. 4. 2002 jsme s tátou absolvovali skialpinistický přechod Chamonix - Zermatt. Na této stránce naleznete krátký popis a hlavně fotografie.
4.4.
Ráno jsme autobusem sjeli z vesničky Montroc (Asi 3km severně od Argentiére), kde jsme bydleli v dost levné chajdě Le Moulin (11Eu za os. a noc) do Argentiére k spodní stanici lanovky na Grands Montets. Ta nás vyvezla do výšky asi 3280m. Odtud se sjede asi do 2550 na Argentiére glacier. Zde jsme trochu běžkařsky přebruslili ledovec na druhou stranu.
Zde začíná první větší stoupání, je třeba se dostat do sedla Col du Chardonnet (3323m). Sjezd na druhou stranu sedla je dost prudký. Táta to zkusil, ale asi v polovině si to vzhledem k velmi tvrdému sněhu rozmyslel. Uprostřed svahu (asi 50 st.) si vyměnil lyže za mačky a cepín, lyže umístil na batoh a sešel dolu. Doteď nechápu jak to, že mu nic nespadlo. Vynahradil si to asi o 5 minut později, když si opět nandaval lyže a hůlka mu spadla do trhliny mezi skálou a ledovcem. Naštěstí se asi v hloubce 3m zasekla (naštěstí jsme ji vytáhli). Další minela se povedla pravděpodobně mně ( jak tvrdí můj táta) když jsme zahli do špatného sedla. Místo do Fenétr de Saleina jsme vylezli do Fenétr de Tour. Náš omyl jsme zjistily, když chata, kde jsme měli přespat, nestála tam, kde měla. Tak jsme trochu horolezecky překonali hřeben který nám tím pádem stál v cestě. Pak jsme po skoro placatém ledovci Saleina jsme dojeli k Cabane du Trient (chata).
|
|
|
|
|
|
|
|
5.4.
Druhý den je čistě sjezdařský. Z chaty (3170m) se sjíždí do vesnice Champex (1470). Naštěstí jsem měli ještě dost sněhu takže jsme mohli sjet až dolu. Z vesnice jsme se autobusem přemístili do vesnice Burg St Pierre.
|
|
|
6.4.
Ráno vyrážíme z vesnice Burg St. Pierre (1630) v 6:30. Zpočátku musíme jít pěšky protože dole není žádný sníh. Dále (asi od 2000m.n.m.) už sníh je, ale my jdeme bez lyží i dál. Náš cíl je ve výšce 3030 - Valsorey hut. Nahoře jsme okolo poledne a máme celkem dost. Počasí, které dám dosud poměrně přálo se pomalu kazí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7.9.
Hned ráno nás čeká výstup do sedla Col du Sonadon (3661) přes traverz Plateau du Couloir. Podle našeho průvodce (v knižní podobě) to má být nějak technicky náročné, ale nakonec to nebylo tak strašné. Některé skupiny se sice jistily…Z Col du Sonadon jsme sjeli na dno Grand
e Charmotane. Místy tu byl pěkný prašan. Dole jsme nandali pásy a vyběhli 200 výškových metrů do Chaty Chanrion. Tahle chata má jako jediná na záchodech tekoucí vodu - a ty záchody jsou dokonce uvnitř chaty !
|
|
|
|
8.9.
Dneska se velice zhoršilo počasí. Celý den jsem jeli v mraku. Dnešní den nabízí dvě různé trasy. My si (samozřejmě kvůli počasí) vybíráme tu lehčí přes ledovec Otemma. Celý den jsme stoupali jen velmi pozvolna. Ke konci dne se my začal sníh lepit na pásy. Posledních několik set metrů k Vignett hut jsem střídavě nadával a sundaval bačkory z lyží. V poled
ne začalo sněžit a během večera sněžilo čím dál tím víc. Pomalu jsme se smiřovali s tím, že budeme muset sjet rovnou dolu do přilehlého údolí, což by znamenalo, že se do Zermattu nedostanem.
|
|
9.9.
Budíme se v 5:30 - venku je chumelenice - jdem si zase lehnout. V 7:00 se počasí trochu lepší. Následuje těžké rozhodování jestli pojedem dál do Zermattu. Některé další skupiny (s vůdcem) se rozhodly pokračovat. Jedem taky. Dnes musíme ujet asi 25 km. Čekají nás tři sedla - celkově musíme nastoupat 1100m. A sjet asi o 1500m víc. Přes noc napadlo asi 25cm nového sněhu - zajímavý poslední den. Nový sníh způsobuje že ti první nemůžou jet tak rychle jako ti za nimi, takže jedem všichni pohromadě (asi 15 lidí). Kolem poledne jsme na posledním sedle. Za námi se tyčí Matterhorn a tam někde dole je Zermatt. Počasí je najednou mnohem lepší. Po posledních zbytcích sněhu sjíždíme do Zermattu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V Zermattu jsme přespali v jednom levnějšim hotelu a druhý den jsme se vlakem vrátili do Chamonix na nádraží kde máme v úschovně zbytek našich věcí.
Pokud chcete vědět o této trase víc zkuste
http://horolezci.cz/hauteroute/index.php3?key=1e .