Hommage a Kundera
Až bude z nemocí
vzly-lyrika vzlykat
Vy, Vám vykat z emocí
svět stane se pak… mondijé
jen jednou, dvakrát zašrěkat
či zaštkát
nad zpěvy sladké Francie
když z zel našich zlé, liknavé čaje
v kouři nechávají dozrát
z těl šťávě hrozných
hněvů těch ovocí:
květy z lalala
Oh, merci a Ach, merci
v řeči nám běžné pak:
nemocní světáci versus my,
růžolící světci.
Oui, Vy to jednou poznáte
co z květu zla a hroznu hněvu
k Vám z Paříže na Moravu přimde
poznání, že k lásce je Je
a že k životu Život je jinde
15. 4. 95
|