Klauny jsme získali v roce 1996 a pocházejí z odchytu. V nádrži máme společně s párem klaunů umístěné i další druhy korálových ryb. Mají zde k dispozici velkou sasanku Stichodactyla haddoni. Po jejím umístění ji velmi rychle obydlili a poskytuje jim dokonalý úkryt a útočiště při jakémkoliv vyrušení. Také v přírodě obsadí pár svou sasanku, ve které najde útočiště a skrýš. Sasanku ryby očisťují od odumřelým částí a naopak je sasanka zbavuje vnějších parazitů. Zároveň je sasanka chrání pomocí žahavých buněk před nepřáteli. Také jsme pozorovali, jak rybky sasanku krmí, kdy jí po vlastním nasycení nosí potravu. Dospělce krmíme denně. Velmi dobře přijímají sladkovodní plankton, žábronožku solnou, sušená akvarijní krmiva, vařený špenátový protlak. Dále podáváme rozmražené dospělé žábronožky, komáří larvy, rozmačkané loupané krevety, vyloupané škeble a malé mořské rybky.
Po
čase se klauni začali poblíž sasanky pravidelně vytírat. Proto jsme její
okolí upravili tak, aby se mohli třít jen na jeden plochý kámen. Ten můžeme
odebrat i s jikrami. Odběr kamene s jikrami je nutné provést velmi opatrně.
Přímo pod vodou jej vložíme do malé nádobky a s vodou přeneseme do nádrže,
kde se budou jikry líhnout. O odchov jsme se pokoušeli již od léta 1997,
kdy se klauni začali poprvé třít. Výtěry probíhají v pravidelných intervalech
každých 12 15 dnů. Teprve v únoru 1998 se nám podařilo odchovat asi 300
kusů mláďat. Dřívější nezdary měly patrně příčinu v nevhodném krmení. Potěr
pravidelně hynul do 15. Dne života pravděpodobně vyhladověním. Výživa jen
mořskými vířníky Brachionus plicatilis a naupliemi žábronožky Artemia
salina je buď nedostatečná nebo tuto potravu nejsou malá mláďata schopna
strávit.
Jak jsem již uvedl, chovní jedinci se vytírají pravidelně na plochý kámen umístěný poblíž sasanky, který vždy před výtěrem pečlivě očistí. O jikry se rodiče starají velmi pečlivě. Ovívají je, čistí a chrání před ostatními rybami. Zpočátku mají jikry oranžové zbarvení, před líhnutím se zabarvují do stříbrna. To je velmi dobře patrné na přiložených fotografiích. Kámen s jikrami odebíráme osmý den po vytření a umístíme jej do nádržky o objemu 30 litrů. Nejvhodnější odběr se osvědčil v pozdním odpoledni. Nádržky je napojena průtočně na expoziční nádrž, kde jsou umístěni chovní klauni. Odtok jde do filtru této velké nádrže. Tento systém zajišťuje stálou kvalitu a teplotu vody v odchovné nádržce. Přívod vody je umístěn přímo nad jikry, které jsou jím ovívány. Také vzduchování je v těsné blízkosti kamene s jikrami tak, aby byly v neustálém pohybu. Pokud je proudění vody nedostatečné, plůdek se nelíhne a jikry začnou plesnivět. Ještě téhož dne většinou do 20. hodiny se plůdek vylíhne a okamžitě přijímá potravu.
Celou nádrž zatemníme do výšky dvou třetin kartonem a necháme prosvítat jen bodové světlo. Toto osvětlení je zapnuté i v noci, aby si mohla mláďata v případě potřeby nalovit krmení. ZOO Berlin nám doporučila přikrmovat potěr i fytoplanktonem, neboť vířníci údajně neobsahují dostatek živin. Také doporučila, aby stěny i dno nádrže bylo pokud možno tamvé, což zlepšuje schopnost malých rybek lovit pomocí zraku. Prvních 10 dnů je krmíme 4 6 krát denně vířníky B. plicatilis. Ty si podle potřeby odchovů chováme ve 3 litrových lahvích s jemným vzduchováním. Voda namíchaná dle návodu Franka (Akvárium terárium č. 3/1997). Skládá se z 2756 g NaCl, 770 g MgSO4 x 7H2O, 600g MgCl2 x 6 H2O a 25 g NaHCO3. Toto množství rozpustíme ve 100 litrech destilované vody. Chov ve vodě namíchané ze soli určené pro mořskou akvaristiku se nám neosvědčil. Potravu tvoří několik kapek roztoku sušených kvasnic, které podáváme jednou denně. Osvědčilo se nám vířníky krmit i vaječným žloutkem a mlékem. Od pátého dne začínáme potěr přikrmovat jemnou, čerstvě vylíhlou žábronožkou solnou a nacezenými sladkovodními korýši. Asi od dvacátého dne již rybky přijímají i větší žábronožku krmenou řasami a jemné sladkovodní buchanky. Postupně si také zvykly na sušené prachové krmivo Blue Label Grade velikosti č. 3 a 4. Ve velikosti okolo 1,5 2 cm braly i další druhy potravy, kterou krmíme dospělé ryby. Zpočátku však toto krmení odmítali a přijímali pouze živou potravu.
Zbarvení mláďat je v prvních dnech nevýrazné, od desátého dne rybky ztmavnou a ve 14 15 dnech se jim objevují bílé skvrny na hlavičce a bílé sedlo na hřbetě. Jelikož jsou již v tomto věku značné rozdíly ve velikosti mláďat, trvalo přebarvování u všech jedinců 2 3 týdny. Vybarvená mláďata se shromažďovala ve skupinách v rozích nádrže, kde se udržují na místě zvláštními vlnivými pohyby. Po vybarvení a dosažení velikosti cca 5 7 mm nedochází prakticky k žádným úhynům. Rybky přijímají velmi dobře předloženou potravu a rychle rostou. Také teprve po vybarvení začali projevovat zájem o malou sasanku Stichodactyla haddoni. Ve dvou měsících dosahovali velikosti 10 20 mm a ve čtyřech měsících 20 40 milimetrů. Během odchovu jsme minimálně dvakrát denně odkalovali dno nádrže a rybky jsme během odchovu postupně přemisťovali do větších nádrží. Mladé ryby jsou velmi náchylné ke stresu. Po přesunu snadno šokují, křečovitě se svíjejí na dně a po několika minutách dochází k úhynu.
V současné době je možné vidět dvacet největších mláďat v expoziční nádrži ve společnosti tvrdých korálnatců. Doufáme, že odchov klaunů Amphiprion polymnus není posledním a v brzké době se budeme moci na stránkách Akvária terária podělit o zkušenosti s odchovy dalších mořských živočichů. Závěrem bych rád poděkoval spolupracovníku panu Václavu Plavinovi za osobní zkušenosti a pomoc při tomto ojedinělém odchovu.