Akvárium terárium 11/1993
Část 4.
Motýli Lepidoptera
Zavíječovití Pyralidae
Zavíječi tvoří zajímavou skupinu rozmanitých motýlků, kteří jsou aktivní
hlavně v noci. Se svými 10 000 druhy jsou jednou z nejpočetnějších čeledí.
Patří mezi ně velmi mnoho významných škůdců.
Zavíječ moučný Ephestia kuehniela
Pochází z Asie odkud byl zavlečen do Ameriky a Evropy. Vyskytuje se
všude, kde mohou nalézt trochu mouky ke svému vývoji. Jako chovné zařízení
jsou nejlepší 5 l lahve naplněné do 1/3 potravou, která může být stejná
jako pro potemníky (směs různých šrotů a přídavkem sušeného mléka, sušených
kvasnic). Do nádrže umístíme vlnitý papír, na něm kopulují a odpočívají
imaga, vylézají sem housenky, které se chystají zakuklit. Ty již také nepřijímají
potravu a získávají nazelenalé zbarvení. Při 25° C trvá vývoj 35 - 45 dní,
při pokojové teplotě asi 90 dní. Imago žije 7 - 14 dní a během této doby
se nemusí živit. Samice za svůj život snese 50 - 300 vajíček.
Zavíječ voskový Galleria mellonella
Chovný materiál si můžeme opatřit ve včelínech, kde zavíječi mohou
způsobit velké škody. Jako chovné nádoby jsou opět vhodné lahve uzavřené
víčkem s naletovaným jemným sítkem. Vývoj trvá při teplotě 30° C asi 8
týdnů. Jako potravu použijeme včelí plásty nebo umělé půdy, které jsou
levnější. Na kousek vosku necháme naklást motýly vajíčka a jakmile
housenky trochu povyrostou, přidáme jim umělou půdu. Larvy rostou 25-30
dní, pak se kuklí.
Předpisy na umělé půdy:
Předpis č. 1: Kukuřičný šrot 2 díly, pšeničný šrot 1 díl, pšeničná
mouka 1 díl, sušené mléko 1 díl, sušené kvasnice 0,5 dílu, včelí vosk 1,8
dílu, včelí med 1 díl, glycerin 1 díl
Sypké přísady promícháme a ohřejeme na 60 °C, také ohřejeme med a glycerin.
Ve vodní lázni rozpustíme vosk a promísíme jej s ostatními složkami. Nakonec
přidáme glycerin. Při uložení v papírovém sáčku v chladu má tato půda téměř
neomezenou trvanlivost.
Předpis 2: 300 g glycerin, 250 g sušené kvasnice, 500 g sušené
mléko, 250 g med, 500 g sojová nebo jiná mouka
Glycerin, med a kvasnice se smíchají a po nějaké době se vmíchá mléko,
sojová mouka a 1 % váhového objemu propionátu sodného nebo draselného.
Dvoukřídlí Diptera
Do tohoto řádu, rozšířeného kosmopolitně, patří mnoho pro člověka velmi
významných druhů ať již z hlediska zdravotnického nebo hospodářského.
Mouchy mají druhý pár křídel přeměněný v orgán rovnováhy, nazývaný kyvadélka.
Mnozí mají obrovskou rozmnožovací schopnost a proto se dobře hodí k chovu.
Mouchovití Muscidae
Jako přenašeči chorob i z veterinárního hlediska tvoří mouchovití velmi
významnou skupinu, škodí však i hospodářsky. Larvy se vyvíjí v různých
hnijících látkách, případně parazitují na tělech živočichů.
Moucha domácí Musca domestica
Chov much se dá v domácích podmínkách dobře realizovat a samotné mouchy
i jejich larvy jsou výborným krmivem. Imaga chováme v klecích se stěnami
ze síťoviny, larvy v malých elementkách nebo ve sklenicích. V intenzivních
chovech přisvětlujeme asi 12 hodin denně, Teplotu udržujeme okolo 27 °C
a vlhkost 50 %. Chov dobře prospívá i při pokojové teplotě. Larvy chováme
na umělých půdách:
Předpis č. 1: Pšeničné otruby 180 g, vojtěšková moučka 90 g,
sladový výtažek 7,5 g, kvasnice 4,5 g, voda 400 ml.
Předpis č. 2: Sušené mléko 200 g, agar 20 g, voda 1 litr, vše
povaříme a pak přidáme 100 g kvasnic a 1 litr pilin.
Půdou plníme lahve do 1/2 3/4. Dospělci se krmí směsí cukru se sušeným
mlékem, dále zde umisťujeme napáječku a misku na kladení vajec, na ní je
smotek vaty namočený v rozpuštěném sušeném, oslazeném mléce. Po
nakladení se vajíčka z vaty smyjí, dobře se properou a dávkují pipetou na
půdu, na 200 300 g asi 1-3 ml vajíček. Za 9 14 dnů se začme lahve do
vhorní části půdy, odkud je vybereme nebo vyplavíme vodou. Po osušení
je dáme do uzavřených nádob, kde po 3 - 5 dnech dojde k líhnutí dospělců.
Octomilkovití Drosophilidae
Octomilky jsou drobné mušky, rozšířené po celém světě. Vyskytují se
všude tam, kde dochází k nějakému kvašení. V tomto prostředí také probíhá
vývoj larev, ale některé druhy žijí i na květech.
Octomilka obecná Drosophila melanogaster
Tato octomilka je vedle včely medonosné nejlépe poznaným a prozkoumaným
hmyzím druhem. Stala se totiž objektem studia dědičnosti právě pro svůj
rychlý vývoj. Octomilka je výborným krmivem pro drobné ještěry, žáby, jejich
mláďata, malé štíry a sklípkany. Násadu získáme nejjednodušeji odchytem.
Na okno umístíme kousek zkvašeného ovoce, mušky na něm chytíme lapákem
zhotoveným z tmavého papíru, který stočíme do rourky. Jeden konec převážeme
jemnou tkaninou. Mouchy sedící na ovoci lapákem překryjeme a když nalétnou
ke tkanině druhý konec uzavřeme a můžeme je přenést. Chováme je ve čtvrtlitrových
lahvích, buď na ovoci nebo lépe na umělých půdách, na které existuje celá
řada předpisů.
Předpis č. 1
500 ml vody smícháme s 8 g agaru a uvaříme. 200 ml vody smícháme se
n100 g kukuřičné mouky, ve dvou dílech vody rozpustíme 3 díly cukru, celkem
asi 100 ml. K agaru přidáme cukr, pak mouku a znovu převaříme. Plníme do
lahví za horka do vrstvy 2 - 2,5 cm. Těsně před umístěním mušek přelijeme
povrch půdy kvasnicemi rozmíchanými ve vodě. Nahoru položí za kousek
varhánkovitě složeného papíru.
Předpis č. 2
3 díly vinného octa zředěného 1:2 vodou se smíchá s jedním dílem pivních
kvasnic. Roztok nalejeme na vrstvu vaty umístěnou na dně sklenice tak,
aby vata nebyla příliš mokrá. Tato půda má velkou výhodu, že se z ní dobře
vypírají larvy.
Předpis č. 3
9 g agar, 1200 ml voda, 45 g krupice nebo maizena, 150 g kvasnice,
45 g cukr. Vše povaříme asi 20 minut, po vychladnutí v chovných nádobách
povrch přelijeme ředěnými kvasnicemi. Pak už přeneseme mušky. Musíme dát
velký pozor, aby povrch sklenice nebo půdy nebyl vlhký, mušky se na něj
snadno lepí. Také nesmíme potřísnit stěny nádobek, neboť zde vylíhlé larvy
po vyschnutí tenké vrstvy půdy hynou. Velmi často se chovají bezkřídlé
formy, ty však mají menší reprodukční schopnost, avšak je s nimi daleko
snadnější manipulace.
Mravenci Formicoidea
Obr. č. 5 Zeměplaz Wiegmanův Trogonophis wiegmanni. Tento zástupce dvouplazů Amphisbaenia pochází ze severní Afriky, živí se téměř výhradně termity a mravenci.
Mravenci žijí v koloniích, hnízdech a tvoří kasty, které se liší stavbou
těla (dělnice, matka, vojáci). Živí se převážně všežravě, ale například
tropický rod Atta si na ústřižcích listů pěstuje v mraveništích
houby. Snad jen pro některé myrmecofágní druhy živočichů (dvouplazyAmphisbaenia,
ropušníky Phrynosoma) je můžeme chovat pro zpestření krmné dávky v
době kdy není možné mravence nalézt v přírodě. Chováme je ve formikáriích,
což jsou nejčastěji sádrová hnízda. Vhodný je Janetův typ, protože je můžeme
skládat ve vrstvách nad sebou. Hnízda musíme udržovat neustále vlhká. Potrava
je různá, pro dospělce stačí trochu medu rozpuštěného ve vodě, larvy však
potřebují živočišnou bílkovinu. Pro chov je nejvhodnější mravenec drnový
Tetramorium caespitum, druhy rodu Myrmica nebo téměř
všude rozšířený mravenec obecný
Lasius niger. Při odchytu
musíme dávat pozor na přesné určení neboť některé druhy rodu Formica
jsou u nás chráněny.