Chov krmného hmyzu

Akvárium terárium  11/1993
Část 4.

Motýli Lepidoptera

Zavíječovití Pyralidae
Zavíječi tvoří zajímavou skupinu rozmanitých motýlků, kteří jsou aktivní hlavně v noci. Se svými 10 000 druhy jsou jednou z nejpočetnějších čeledí. Patří mezi ně velmi mnoho významných škůdců.
Zavíječ moučný  Ephestia kuehniela
Pochází z Asie odkud byl zavlečen do Ameriky a Evropy. Vyskytuje se všude, kde mohou nalézt trochu mouky ke svému vývoji. Jako chovné zařízení jsou nejlepší 5 l lahve naplněné do 1/3 potravou, která může být stejná jako pro potemníky (směs různých šrotů a přídavkem sušeného mléka, sušených kvasnic). Do nádrže umístíme vlnitý papír, na něm kopulují a odpočívají imaga, vylézají sem housenky, které se chystají zakuklit. Ty již také nepřijímají potravu a získávají nazelenalé zbarvení. Při 25° C trvá vývoj 35 - 45 dní, při pokojové teplotě asi 90 dní. Imago žije 7 - 14 dní a během této doby se  nemusí živit. Samice za svůj život snese 50 - 300 vajíček.
Zavíječ voskový Galleria mellonella
Chovný materiál si můžeme opatřit ve včelínech, kde zavíječi mohou způsobit velké škody. Jako chovné nádoby jsou opět vhodné lahve uzavřené víčkem s naletovaným jemným sítkem. Vývoj trvá při teplotě 30° C asi 8 týdnů. Jako potravu použijeme včelí plásty nebo umělé půdy, které jsou levnější. Na kousek vosku necháme naklást motýly vajíčka  a jakmile housenky trochu povyrostou, přidáme jim umělou půdu. Larvy rostou 25-30 dní, pak se kuklí.
Předpisy na umělé půdy:
Předpis č. 1: Kukuřičný šrot 2 díly, pšeničný šrot 1 díl, pšeničná mouka 1 díl, sušené mléko 1 díl, sušené kvasnice 0,5 dílu, včelí vosk 1,8 dílu, včelí med 1 díl, glycerin 1 díl
Sypké přísady promícháme a ohřejeme na 60 °C, také ohřejeme med a glycerin. Ve vodní lázni rozpustíme vosk a promísíme jej s ostatními složkami. Nakonec přidáme glycerin. Při uložení v papírovém sáčku v chladu má tato půda téměř neomezenou trvanlivost.
Předpis 2: 300 g glycerin, 250 g sušené kvasnice, 500 g sušené mléko, 250 g med, 500 g sojová nebo jiná mouka
Glycerin, med a kvasnice se smíchají a po nějaké době se vmíchá mléko, sojová mouka a 1 % váhového objemu propionátu sodného nebo draselného.

Dvoukřídlí Diptera
Do tohoto řádu, rozšířeného kosmopolitně, patří mnoho pro člověka velmi významných druhů ať již z hlediska  zdravotnického nebo hospodářského. Mouchy mají druhý pár křídel přeměněný v orgán rovnováhy, nazývaný kyvadélka. Mnozí mají obrovskou rozmnožovací schopnost a proto se dobře hodí k chovu.
Mouchovití Muscidae
Jako přenašeči chorob i z veterinárního hlediska tvoří mouchovití velmi významnou skupinu, škodí však i hospodářsky. Larvy se vyvíjí v různých hnijících látkách, případně parazitují na tělech živočichů.
Moucha domácí Musca domestica
Chov much se dá v domácích podmínkách dobře realizovat a samotné mouchy i jejich larvy jsou výborným krmivem. Imaga chováme v klecích se stěnami ze síťoviny, larvy v malých elementkách  nebo ve sklenicích. V intenzivních chovech přisvětlujeme asi 12 hodin denně, Teplotu udržujeme okolo 27 °C a vlhkost 50 %. Chov dobře prospívá i při pokojové teplotě. Larvy chováme na umělých půdách:
Předpis č. 1: Pšeničné otruby 180 g, vojtěšková moučka 90 g, sladový výtažek 7,5 g, kvasnice 4,5 g, voda 400 ml.
Předpis č. 2: Sušené mléko 200 g, agar 20 g, voda 1 litr, vše povaříme a pak přidáme 100 g kvasnic a 1 litr pilin.
Půdou plníme lahve do 1/2 3/4. Dospělci se krmí směsí cukru se sušeným mlékem, dále zde umisťujeme napáječku a misku na kladení vajec, na ní je smotek vaty namočený v rozpuštěném sušeném, oslazeném mléce. Po nakladení se vajíčka z vaty smyjí, dobře se properou a dávkují pipetou na půdu, na 200 300 g asi 1-3 ml vajíček. Za 9 14 dnů se začme lahve do  vhorní části půdy, odkud je vybereme  nebo vyplavíme vodou. Po osušení je dáme do uzavřených nádob, kde po 3 - 5 dnech dojde k líhnutí dospělců.
Octomilkovití Drosophilidae
Octomilky jsou drobné mušky, rozšířené po celém světě. Vyskytují se všude tam, kde dochází k nějakému kvašení. V tomto prostředí také probíhá vývoj larev, ale některé druhy žijí i na květech.
Octomilka obecná Drosophila melanogaster
Tato octomilka je vedle včely medonosné nejlépe poznaným a prozkoumaným hmyzím druhem. Stala se totiž objektem studia dědičnosti právě pro svůj rychlý vývoj. Octomilka je výborným krmivem pro drobné ještěry, žáby, jejich mláďata, malé štíry a sklípkany. Násadu získáme nejjednodušeji odchytem. Na okno umístíme kousek zkvašeného ovoce, mušky na něm chytíme lapákem zhotoveným z tmavého papíru, který stočíme do rourky. Jeden konec převážeme jemnou tkaninou. Mouchy sedící na ovoci lapákem překryjeme a když nalétnou ke tkanině druhý konec uzavřeme a můžeme je přenést. Chováme je ve čtvrtlitrových lahvích, buď na ovoci nebo lépe na umělých půdách, na které existuje celá řada předpisů.
Předpis č. 1
500 ml vody smícháme s 8 g agaru a uvaříme. 200 ml vody smícháme se n100 g kukuřičné mouky, ve dvou dílech vody rozpustíme 3 díly cukru, celkem asi 100 ml. K agaru přidáme cukr, pak mouku a znovu převaříme. Plníme do lahví za horka do vrstvy 2 - 2,5 cm. Těsně před umístěním mušek přelijeme povrch půdy kvasnicemi rozmíchanými ve vodě. Nahoru položí za  kousek varhánkovitě složeného papíru.
Předpis č. 2
3 díly vinného octa zředěného 1:2 vodou se smíchá s jedním dílem pivních kvasnic. Roztok nalejeme na vrstvu vaty umístěnou na dně sklenice tak, aby vata nebyla příliš mokrá. Tato půda má velkou výhodu, že se z ní dobře vypírají larvy.
Předpis č. 3
9 g agar, 1200 ml voda, 45 g krupice nebo maizena, 150 g kvasnice, 45 g cukr. Vše povaříme asi 20 minut, po vychladnutí v chovných nádobách povrch přelijeme ředěnými kvasnicemi. Pak už přeneseme mušky. Musíme dát velký pozor, aby povrch sklenice nebo půdy nebyl vlhký, mušky se na něj snadno lepí. Také nesmíme potřísnit stěny nádobek, neboť zde vylíhlé larvy po vyschnutí tenké vrstvy půdy hynou. Velmi často se chovají bezkřídlé formy, ty však mají menší reprodukční schopnost, avšak je s nimi daleko snadnější manipulace.

Mravenci Formicoidea

Obr. č. 5 Zeměplaz Wiegmanův Trogonophis wiegmanni. Tento zástupce dvouplazů Amphisbaenia pochází ze severní Afriky, živí se téměř výhradně termity a mravenci.

Mravenci žijí v koloniích, hnízdech a tvoří kasty, které se liší stavbou těla (dělnice, matka, vojáci). Živí se převážně všežravě, ale například tropický rod Atta si na ústřižcích listů pěstuje v mraveništích houby. Snad jen pro některé myrmecofágní druhy živočichů (dvouplazyAmphisbaenia, ropušníky Phrynosoma) je můžeme chovat pro zpestření krmné dávky v době kdy není možné mravence nalézt v přírodě.  Chováme je ve formikáriích, což jsou nejčastěji sádrová hnízda. Vhodný je Janetův typ, protože je můžeme skládat ve vrstvách nad sebou. Hnízda musíme udržovat neustále vlhká. Potrava je různá, pro dospělce stačí trochu medu rozpuštěného ve vodě, larvy však potřebují živočišnou bílkovinu. Pro chov je nejvhodnější mravenec drnový Tetramorium caespitum, druhy rodu Myrmica nebo téměř všude rozšířený mravenec obecný Lasius niger. Při odchytu musíme dávat pozor na přesné určení  neboť některé druhy rodu Formica jsou u nás chráněny.