Živa 2/1993

V Československu žijí dva zástupci kočkovitých šelem (Felidae), a to kočka divoká Felis silvestris silvestris a rys evropský Lynx lynx lynx. Oba druhy bývají chovány v zoologických zahradách, avšak ne vždy se daří pravidelné odchovy. Matka často nepečuje o svá mláďata. Důvodů může být několik: nezkušenost prvorodičky, nadměrné rušení při porodu i v prvních dnech života mláďat, případně narušení normálního chování matky vlivem chovu v zajetí.
Nejjednodušším způsobem umělého odchovu je podložení mláďat kojící kočce nebo feně, která převezme veškeré starosti o mládě. Pokud nebylo mládě vůbec vlastní matkou kojeno je výhodné, když náhradní matka má ještě mlezivo, které obsahuje důležité látky pro obranyschopnost organismu, má zvýšený obsah sušiny, bílkovin a tuků. U kočkovitých šelem dochází k přenosu pasivní imunity částečně ještě před porodem. Jestliže se nám nepodaří získat adoptivní matku, musí veškerou starost o mládě převzít chovatel. Náhradní mléka upravujeme podle složení mléka odchovávaného druhu. Vynikající náhražkou je např. sušené mléko Esbilac vyráběné v USA. Je určeno pro odchovy psovitých šelem, ale můžeme je s úspěchem použít i pro mláďata koček nebo i jiná zvířata, která mají podobné složení mléka. Z dostupných komponentů pro odchov kočkovitých šelem se často používá tato směs (podle Skalky 1986): voda 100 dílů, Sunar 10 dílů, kondenzované neslazené mléko Tatra 20 dílů, vaječný žloutek 10 dílů, koňské nativní sérum 50 dílů. Toto mléko obsahuje 7,59 % tuku, 8,86 % bílkovin a 4,78 % cukrů. Časem snižujeme obsah koňského séra, po 14 dnech na 40 dílů a po měsíci na 30 dílů. Při krmení musí mít mléko teplotu asi 37 °C. Mléko Uchováváme v lednici a nejpozději po 24 hodinách si namícháme nové. Při jeho přípravě i manipulaci s ním zachováváme úzkostlivě čistotu. Při přikrmování umělou stravou musíme sledovat trus mláděte a k vyprázdnění mu pomáháme masáží břicha a okolí konečníku.
Dvojčata rysa ostrovida se narodila v zoo Olomouc 30.5.1991. Samice je porodila již ve stáří dvou let a odmítala je kojit. Během tří hodin, kdy jsme ji pozorovali, se koťata naříkavě ozývala. Proto jsme se rozhodli je odebrat. Samička vážila 230 g, sameček 285 g. Koťata jsme nejprve napojili 5 ml heřmánkového čaje s Glukopurem. Dětská láhev se ukázala příliš velká, proto jsme použili lahvičku ze soupravy pro panenky (pro menší druhy je vhodné i oční kapátko). První den jsme krmili kravským mlezivem, kterého koťata vypila 10 - 12 ml na jedno krmení. Druhý den jsme postupně přecházeli na tuto směs: 150 ml kondenzovaného neslazeného mléka Tatra, 100 ml převařené vody a jeden vaječný žloutek.
 

Složení různých druhů mlék a vaječného žloutku (podle J. Horáka 1984, upraveno) 

Druh mléka	Voda	Tuk	Bílkoviny	Cukr	Popel	Vápník
Člověk	87	4,8	1,5	6,4	0,3	-
Pes	70,5	11,8	8,65	3,25	0,8	-
Mýval	88	3,9	4	4,7	0,75	-
Lev	63,9	18,9	12,5	2,7	1,4	-
Levhart	80,6	6,5	11,1	4,2	0,75	-
Puma	65	18,6	12	3,9	1,0	-
Gepard	76,8	9,5	9,4	3,5	1,3	-
Rys	81,5	6,2	10,2	4,5	0,75	-
Kočka domácí	82	3,3	9,1	4,9	0,6	-
Sunar	do 5	25,3	27,3	38,2	-	-
Tatra	69,5	9	8,4	11,8	-	1,1
Esbilac	-	40	33	5	6	0,32
vaj. žloutek	48,7	32,6	16,6	-	-	-
kravské mléko	88	3,7	3,2	4,7	0,7	-

Dne 31.5. večer po zažívacích potížích sameček uhynul, 6 hodin před úhynem vážil 330 g, přesnější příčinu smrti se nepodařilo zjistit. Dne 3.6. se nám podařilo sehnat sušené mléko Esbilac a postupně jsme na něj přecházeli. Při podobné změně mléka musíme postupovat zvlášť opatrně, jinak by mohlo dojít k vážným zažívacím potížím! První den jsme mléka míchali v poměru 2 díly směsi s Tatrou a 1 díl naředěného Esbilacu, druhý den  již 1 : 1,3 ;  třetí den 1: 2 a teprve čtvrtý den jsme přešli zcela na Esbilac. Preventivně byly přidávány vitamíny, 3. a 10. Den života kotě dostalo injekčně 0,1 ml B-komplexu, 0,2 ml Celaskonu, 0,1 ml B₁₂. Do mléka jsme přidávali obden jednu kapku Infadinu (vitamín D₂), 0,1 ml Feronatu a 2 3 x týdně několik kapek Spofavitu sirup. A na špičku nože B komplex pulvis. Dne 16,6 jsme pro nedostatek Esbilacu opět začali přecházet na původní směs. Při zažívacích potížích byla převařená voda na přípravu mléka nahrazena slabým heřmánkovým čajem.
V prvních dnech kotě vypilo 10 - 12 ml mléka, v deseti dnech pilo 20-25 ml a ve dvou týdnech již 40-50 ml na jedno krmení. Interval krmení si kotě určovalo samo, zpočátku byl každé dvě až tři hodiny, ve čtrnácti dnech 3 6 hodin, 4. týden následovala osmihodinová noční přestávka. Přikrmovat jsme začali škrábaným drůbežím masem a játry 28. den života. Po přechodu na tuhou stravu v šesti týdnech dostávalo mládě potravu 3 5 x denně. Maso rysice žrala nejprve jen z ruky. Teprve v osmi týdnech začala přijímat potravu z misky. Abychom předešli metabolickým chorobám (rachitida, osteodistrofie) zvolili jsme co nejpestřejší potravu. Ve 2. měsíci dostávala na drobno nakrájené drůbeží, hovězí, skopové a králičí maso. Devátý týden začala konzumovat myši morčata a jednodenní kuřata, tato potrava se musela stáhnout z kůže, neboť kotě si ji nedokázalo samo načít. Na maso jsme obden přidávali drcené vaječné skořápky, Roboran H, 1 - 2 kapky Infadinu, asi 0,5 ml Feronatu, několik kapek Spofavitu a 0,5 ml Calcium chloratum nebo 1/2 tablety Calcium gluconicum. Mládě bylo vakcinováno proti parvoviróze ve stáří 7. týdnů a 3. měsíci.
První náznaky otevírání očí byly pozorovány 11.6., 13.6. bylo již otevřené pravé oko a levé se začalo otevírat, 14.6. byly obě oči zcela otevřené. 22.6. se začaly vzpřimovat ušní boltce, 27.6. jsme pozorovali náznaky hravého chování. V této době bylo již noční krmení zcela vynecháno.
Při přepravě osmitýdenního rysete jsme získali nepříjemnou zkušenost. Zpočátku cesty vlakem v horkém počasí bylo mládě nervózní, později se vyskytly křeče a vysoká agresivita vůči všem předmětům a osobám v okolí. Ta vyvrcholila zakusováním se do svých zadních nohou, vnímání bolesti bylo zřejmě potlačeno. Po přemístění do své ubikace se stav postupně normalizoval. Po této zkušenosti jsme zvířeti na zklidnění před dalším transportem s úspěchem podávali humánní přípravek Diazepam Spofa v dávce 1 mg/kg živé hmotnosti.
Postupné převedení na pevnou stravu snášelo mládě bez problémů. Ve stáří dvou měsíců dosáhlo hmotnosti přes 2 kg, v dalších měsících jeho hmotnostní křivka vykázala pravidelný a ještě strmější průběh.
 

Den	Hmotnost v g	Den	Hmotnost v g
1.	230	22.	790
2.	300	29.	1 010
3.	335	36.	1 250
7.	380	60.	2 050
11.	460	88.	4 200
15.	580	130.	7 500

 

Obr č. 2 Dvouměsíční mládě bylo přikrmováno jednodenními kuřaty.

Použitá literatura:
SKALKA P., SKALKA M. Fauna Bohemiae septentrionalis No 11. str. 5-24  Ústí nad Labem 1986,
HORÁK J. Výživa a krmení zvířat 1. Praha: Institut vzdělávání pracovníků v kultuře a umění v SZN 1984