Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově

Stavba má románské jádro, první písemná zmínka o kostele však pochází až z osmdesátých let třináctého století, tj. z doby gotických přestaveb, a nachází se ve formulářové sbírce biskupa Tobiáše z Bechyně. Dochovaná podoba je výsledkem následující renesanční přestavby a puristických úprav z dvacátých let dvacátého století.

Podle Emanuela Pocheho byl kostel postaven v románském slohu v jedenáctém století, ale podle stavebního průzkumu je zdivo nejstarší stavební fáze až pozdně románské. Dnešní půdorys lodi spolu s půlkruhovým závěrem vznikl ve druhé stavební gotické fázi.Jednolodní kostel má obdélný půdorys, na západě z obrysu vystupuje hranolová věž a na východě loď uzavírá půlkruhová apsida, v jejíž ose se dochovalo původní okno. Hlavní vstup do lodi tvoří ústupkový raně gotický portál. Na severní straně přiléhá větší dvouprostorový přístavek, jehož část u apsidy slouží jako sakristie, druhá část přístavku byla upravena na kapli. Menší přístavek s předsíní se nachází na jižní straně lodi.

Nejlépe dochovanou románskou částí je západní hranolová věž. Do jejího přízemí, které bylo původně zaklenuto křížovou chodbou, se dodnes vstupuje původním průchodem z lodi. Třetí a čtvrté patro věže je osazeno trojitými sdruženými okénky. Tesané články oken spodní galerie jsou všechny původní, horní galerie byla naopak ve velké míře rekonstruována v roce 1922. Při barokní přestavbě byla věž zvýšena o zvonové patro, ale to bylo opět strženo při puristických úpravách a její stanová střecha pochází až z dvacátých let dvacátého století. Hlavní vstup do kostela se nachází v jižní stěně lodi. Vchod je osazen raně gotickým ostěním a pochází ze druhé stavební fáze.

Loď a apsida v dochovaných rozměrech pochází z druhé poloviny 13. století nebo první poloviny 14. století. Následné renesanční úpravy se dotkly především interiéru. Loď osvětlila pětice nově prolomených oken a původně plochý strop nahradila valená klenba s hřebínkovým obrazcem. Apsidu od lodi oddělil půlkruhový vítězný oblouk a pravděpodobně současně vznikla také klenba apsidy. Pod lodí byly vyhloubeny krypty.

V kostele se nachází rokokový hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1859 od Bedřicha Kamarýta. Další dva protějškové oltáře jsou zdobené novodobou soškou Panny Marie a sochou Spasitele na jižní straně a obrazem Madony čenstochovské z roku 1738 na jižní straně. K dalšímu vybavení patří barokní kazatelna ze druhé čtvrtiny osmnáctého století nebo cínová křtitelnice z roku 1611. Do zdí kostela je uvnitř vsazeno jedenáct náhrobních kamenů pánů ze Slavkova a Kaplířů ze Sulevic.

V sousedství kostela stojí zámek Neustupov. Ten byl v 17. století přestavěn z původní gotické tvrze a následně v 19. století novogoticky upraven. Zámek byl sídlem Kašpara Kaplíře ze Sulevic, jednoho z 27 českých pánů popravených za odboj proti Habsburkům 21.6.1621 na Staroměstském náměstí.