Kostel sv. Václava ve Zvoli

Dnešní podoba kostela pochází z let 1713–1717, kdy proběhla rozšiřující přestavba původního gotického kostelíka z počátku 14. století. Stavebníkem byl opat žďárského cisterciánského kláštera Václav Vejmluva. Oslovil architekta Jana Blažeje Santiniho, který pro klášter pracoval již dříve. Kostel byl vysvěcen v roce 1722. Na východní straně k němu přiléhá hřbitov zhruba čtvercového tvaru. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Mezi lety 1730–1733 bylo nutné kvůli statickým problémům částečně snést a opětovně vystavět severní věže chrámu. Roku 1740 velký požár zničil faru, střechu i věž kostela a také původní výzdoba interiéru, proto současný mobiliář je datován až od poloviny 18. století.

V roce 1926 byly ve věžích zavěšeny zvony, které ulil Rudolf Manoušek z Brna, během druhé světové války však byly zabaveny a roztaveny. V osmdesátých letech 20. století kostel prošel celkovou renovací. V roce 1986 dostal dva nové zvony Blahoslavená Zdislava (180 kg) a svatý Václav (850 kg), které dodala zvonařská dílna rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova.

Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého (datována 1726) a železný kříž na pískovcovém podstavci. Osově orientovaná márnice a ohradní zeď hřbitova jsou součástí stavby a dotvářejí tak charakter unikátního barokního kostela. Vysoký sokl ohradní zdi je kamenný, horní část je vyzděná a krytá stříškou. Po obvodu je členěna pilastry, což vytváří dojem zvlnění a plasticity.

Kostel je postaven na půdorysu řeckého kříže, východní rameno s kněžištěm je prodlouženo a svázáno s dvojicí hranolových věží, které svírají pravoúhlý prostor sakristie. Čtverec křížení, zkosenými rohy převedený na oktogon, nese kupoli s lucernou, jejíž zastřešení má tvar svatováclavské koruny.

V závěru tří krátkých ramen kříže jsou užity výrazné konvexní plochy, což vytváří iluzi pohybu hmot, která je ještě umocněna zprohýbanými nárožními srostlicemi římsko-dórských pilastrů. Fasáda východní části kostela včetně dvou věží, které jsou částečně převzaty z původní stavby gotického kostelíka, je naopak řešena prostými geometrickými tvary. Věže jsou zakončeny zvonicovými střechami a čtyřbokými lucernami.

Hlavní průčelí, konvexně tvarované, je členěno pilastry s římsovou hlavicí. Nad pravoúhlým vchodem, vsazený do segmentového záklenku, je okno oválného tvaru se šambránou a zalomenou římsou. Průčelí je završeno štítem členěným lizénami.

Interiér překvapí monumentální prostotou vytvořenou působením hladkého, téměř nezdobeného zdiva. Dominuje mu kupole zdvihající se nad hlavní lodí, zakončená lucernou, jejímiž okny proniká do středu kostela intenzivní světlo. Hlavní oltář pochází z roku 1770. Obraz Setkání knížete Václava s Radslavem Zlickým vznikl v okruhu malíře Karla Škréty.