Atomová elektronegativita

    Atomová elektronegativita (zjednodušeně jen elektronegativita) je schopnost vázaného atomu přitahovat vazebný elektronový pár.Používá se zejména pro stanovení oxidačního čísla prvků ve sloučenině. Z definice oxidačního čísla vyplývá, žepříslušný náboj atomu získáme přiražením všech vazebných elektronů atomu, který má větší hodnotu atomové elektronegativity.

Tabulka elektronegativity základních prvků

H
2,2

  

He
4,5

Li
0,97

Be
1,5

B
2,0

C
2,5

N
3,1

O
3,5

F
4,1

Ne
4,0

Na
1,0

Mg
1,2

Al
1,5

Si
1,7

P
2,1

S
2,4

Cl
2,8

Ar
3,9

K
0,91

Ca
1,0

Ga
1,8

Ge
2,0

As
2,2

Se
2,5

Br
2,7

Kr
3,6

Rb
0,89

Sr
0,99

In
1,5

Sn
1,7

Sb
1,8

Te
2,0

I
2,2

Xe
2,2

Cs
0,86

Ba
0,97

Ti
1,4

Pb
1,5

Bi
1,7

Po
1,8

At
1,9

Rn
2,0

Fr
0,86

Ra
0,97

            


    Výjimečné postavení má vodík, který se v binárních sloučeninách s nekovovými prvky podle přijaté konvence vždy považuje za prvek méně elektronegativní, a to i tehdy,když příslušné hodnoty elektronegativit tomu neodpovídají, např. v Si-IVH4+I.