Slovíčka:
Typy vět:
Příkladové věty:
Rozhovor:
Cvičení 1:
Cvičení 2:
Cvičení 3:
Cvičení 4:
Cvičení 5:
Cvičení 6:
Cvičení 7:
Cvičení 8:
Příkladové rozhovory.
Cvičení 9:
Cvičení 10:
Cvičení 11:
Cvičení 12:
Cvičení 13:
Cvičení 14:
Shrnutí:
Ukazovací zájmena:
KONO, SONO, ANO
KORE, SORE, ARE - pro volbu je důležitá vzdálenost od
mluvčího a posluchače. První skupina končící slabikou
NO se pojí vždy na podstatné jméno na rozdíl od
druhé skupiny (KORE, SORE, ARE).
Například:
Kono hon - Tato kniha
Ano kaban - Tamta taška
Pro věc, jež je v mém přímém dosahu nebo ji přímo držím,
se používá kono případně kore. Pokud jde o
věc, která je v přímém dosahu posluchače nebo ji drží,
pužijeme sono nebo sore. Věci o nichž mluvíme,
ale jsou mimo náš dosah, označujeme ano nebo
are.