|
V neděli 6.5.2001 jsme se starostou využili krátké
pauzy, kdy si natěrači doplňovali barvy a nechali jsme se vyvést jeřábem v
kabince co nejvýše to šlo. Podle sdělení jeřábníka to bylo 30m. "Skáčou
z toho na tom gumovým laně, takže to vím přesně," dodal. Po
nastoupení do kabinky jsem neměl zrovna příjemný pocit. Rychlost zvedání
byla skutečně velká a také pootáčení kabinky vlivem větru bylo nepříjemné.
Jak se říká, podlamovaly se mi kolena.
Tak takhle vypadá naše škola ze 30 ti metrů. Vzadu je vidět obecní úřad.
Tak tohle je náves s bývalou hospodou. Vlevo je fara, za hospodou je vidět bývalá Kalenských prodejna.
Věž, jak ji viděl asi jen málokdo. V pozadí Sůrů statek. Ani se to nezdá, ale můj CANON EOS 300 hlásí poslední snímek. "Nevyfotíme se s věží v pozadí, aby nám věřili, že jsme to fotili my?" ptá se starosta. "Tak jo, mám poslední snímek, tak nejdřív vyfoť ty mně, pak si přelezem a já vyfotím tebe." Cvak . Opět přelézáme a kabinka se zase kymácí. Zaostřuji starostu, mám už poslední snímek, jestli se nezdaří, bude to smůla. Cvak. Ozývá se přetáčení filmku. Teď se už můžu jenom dívat. A stojí to za to. Starosta dohlíží na svoji obec pěkně zvysoka. Hold je to nejvýše postavený člověk v obci. V pozadí přihlíží báň a říká si: " Co si ti člověčáci ještě nevymyslí. Už chtějí být výš jak já. Ale všeho dočasu." Také starosta už dofotil. Dává povel dolů, je čas uvolnit kabinku natěračům. Nesmíme je zdržovat. Dolů je to kupodivu lepší než nahoru. Dole již přihlíží několik zvědavců. Pomalu dosedáme na zem a vylézáme z kabinky. Trochu se mně podlamují nohy. Uf. Ale zážitek to byl. Rekapitulujeme. Za necelých pět minut jsem já vyfotil 20 a starosta 26 snímků. A teď máme jediné přání, aby alespoň nějaké vyšly.
Autentické zážitky popsal Pavel Srpek. |