Vánoce 2001 v Osicích

            Vánoce jek mají být! Spousta sněhu, mráz. Toho sněhu napadlo až příliš, ale budiž. Jen opravdoví pamětníci si pamatují na takovéto zasněžené Vánoce. Ti mladší jsou spíše zvyklí na vánoční plískanice a teploty vysoko nad bodem mrazu.

            Naše vesnice, stejně jako všechny okolní, změnila normální chod života a každý po svém si užíval volného času. Provoz na silnicích byl  podstatně menší, a když jsem kolikrát odpoledne vyrazil něco nafotit, za celou dobu jsem ani nikoho nepotkal. Většina sousedů byla „zavrtaná“ ve svých „pelíšcích“ a povětšinou sledovali některý z programů, kterými nás v dostatečné míře zásobovaly všechny stanice. Ve škole, která byla již před Vánocemi vkusně vyzdobena, se hrál volejbalový turnaj mezi okolními obcemi. Na Štědrý den se v místním kostele konala půlnoční mše a kdo by se snad cítil sám, mohl po ní zavítat ještě do hasičského klubu, kde bylo již od 21. hodiny otevřeno. Před koncem roku se sešlo i obecní zastupitelstvo se členy jednotlivých komisí a starosta stručně zhodnotil uplynulý rok. Nutno říci, že většina úkolů byla zvládnuta ne-li na jedničku, tak alespoň na dvojku. Nicméně i příští „volební“ rok je stále co zlepšovat a dodělávat. Práce na volejbalovém hřišti se musely s ohledem na počasí pozastavit a zahájí se opět až zjara. Doufejme, že tento ambiciózní plán obce, který by měl vyústit až v povrch z umělé trávy, se vydaří a hřiště bude sloužit nejen škole, ale i široké veřejnosti. Jak nás ujistil starosta, nepočítá se s žádným vybíráním vstupného, ani uzamčením objektu.

Bohužel počasí zase až tak moc nepřálo hokejistům. Vrstva sněhu a kolísání teplot zapříčinily nezpůsobilost ledové plochy, a tak i když byl před Vánocemi Daviďák hojně navštěvován, během nich čekaly prázdné brány, kdo se jich ujme. Ale věřme, že ještě není všem dnům konec. Vždyť je teprve leden a zima zdaleka ještě nekončí.

            A tak se nám, kdož jsme nemuseli mezi svátky chodit do práce, pomalu přiblížil poslední den v roce, jek my Češi říkáme – Svatý Silvestr. Kdekdo vzpomínal na Silvestr v roce 1999, který pořádala obec v tehdy ještě fungující staré hospodě. I v hasičském klubu se sjednávalo posezení sousedů, ale to se nakonec nepodařilo plně zorganizovat. Nicméně kdo chtěl, mohl přijít a přivítat Nový rok v útulném prostředí a dobré atmosféře. Při půlnočním ohňostroji se většině přítomných klepaly zimou zuby, neboť teploměr ukazoval již –11°C,  a to ještě neměl být všemu konec. Do nového roku jsme vstoupili vskutku mrazivě.

Leckdo si druhý den přispal, někdo měl dovolenou i na další tři pracovní dny. Kdo ji neměl, byl nemile překvapen. Ohromné závěje doslova odřízly Osice od okolního světa. První pracovní den, tedy 2. ledna 2002, nedojel do naší obce ani jeden spoj autobusové dopravy. Ohromná závěj za rybníkem se stala konečnou mnoha těch, kteří si mysleli, že jejich vůz ji zdolá. Pod Osičkami zamezil průjezdnost svozový vůz Maria Pedersena. Přivolaný druhý, který ho měl vyprostit brzy sdílel stejný osud. Teprve traktor z blízké vesnice je vysvobodil ze sněhového zajetí. Pod Osicemi, směrem na Plch, nebyla situace o nic příznivější. A tak nejlepší bylo, pro toho kdo nemusel nutně do práce, zůstat doma. A teploty stále klesaly. Nezřídka bylo v noci i –17°C a z jiných míst naší republiky byly hlášeny přímo kuriózní teploty, někde i –27°C.

Druhý den byla situace již o něco lepší, nikoli však ideální. Normální stav nastal až 7. ledna v pondělí, když i při velice složité sjízdnosti většiny cest se již běžný provoz obnovil.

A tak máme svátky za sebou. Vesnička je stále zakryta sněhovou pokrývkou a sem tam nějaká ta vločka připadne.  Zasněžené Osice vypadají krásně. Ale popravdě řečeno, nejen zasněžené.

13. ledna 2002          Pavel Srpek