|
Mezi hlavní turistické magnety Broumovska patří jednak mistrná díla barokní
architektury K.I.Dientzenhofera, stavěná z rozhodnutí broumovského
benediktinského kláštera a selské barokní usedlosti, čerpající z tvořivých
podnětů barokní výstavby kláštera, za druhé poutá pozornost návštěvníků
neopakovatelné kouzlo pískovcových skalních míst. Tato skalní města však
nejsou zastoupena jenom největším skalním areálem v Čechách -
Teplicko-adršpašskými skalami, ale zajímavé skalní útvary nalezneme i v
jejich sousedství - na Ostaši, Křížovém vrchu a zejména pak v Broumovských
stěnách.
Cesta začíná na autobusové zastávce Hony, ležící na úpatí
Broumovských stěn. Odtud stoupá trasa cesty po žluté turistické značce
nejprve zvolna a potom prudčeji na hřeben Broumovských stěn. Prochází pod
skalním útvarem Kačenka na 688 m vysokou Strážnou horu, aby pokračovala
dále po vrcholu hřebene kolem skalních útvarů Hokejka a Loď na 674 m
vysokou Hvězdu.
Vrch Hvězda, nejznámější turistický bod Broumovských stěn,
vděčí za své pojmenování dřevěnému kříži s pozlacenou hvězdou, který od r.
1670 stával na hraně skalního bloku. Na jeho místě nechal postavit
broumovský opat Zink, podle plánu K.I.Dientzenhofera, barokní kapli Panny
Marie Sněžné, kterou vysvětil r. 1733. Kaple postavená na půdorysu pěticípé
hvězdy o rozpětí 11 m byla, po zrušení Josefem II., obnovena v letech
1853-55.
Současně byla v téže době, r. 1856, v jejím sousedství broumovským
opatem Rotterem vystavěna turistická chata v alpském slohu. Z ochozu kaple
na Hvězdě je krásný rozhled na celou broumovskou kotlinu s městem Broumovem
uprostřed, orámovanou Jestřebími horami. Z Hvězdy pokračuje trasa cesty po
Strážní stezce, značené červenou turistickou značkou, na svůj nejvyšší bod
702 m vysoký Supí koš, uzavírajícím horní konec Kovářovy rokle. Strážní
stezka pokračuje dál kolem Pánovy věže k 650 m vysokému Ovčínu, kde trasa
cesty opouští červeně značenou Strážní stezku a po žlutě značené Kamenné
cestě opouští i hřeben Broumovských stěn, aby sestoupila k hornímu konci
Suchého Dolu. Celý tento hřebenový úsek cesty, od Strážné hory po horní
konec Suchého Dolu, prochází chráněným územím - Národní přírodní rezervací
- je tedy nutno upozornit a poprosit všechny procházející o zvýšenou
ohleduplnost ke krajině, kterou procházejí. Zeleně značená turistická
stezka pak prochází celým Suchým Dolem, vesnicí založenou Břevnovským
klášterem již v polovině 13. století, ve které se dochovalo mnoho
zajímavých roubených chalup. Ještě před příchodem do Police nad Metují
stezka míjí Lurdskou, mariánskou kapli postavenou r. 1884.
Severně od Lurdské kaple byla od r. 1893 v zalesněném svahu Šolcova lesa
postupně stavěna křížová cesta, růžencové schody, studánka a až nakonec v
r. 1897 prkenná kaple Panny Marie růžencové. Celý areál byl zřízen v
místech údajných mariánských zjevení, která se stala, navzdory církevnímu
zákazu a neuznání, cílem četných poutí. Z náměstí v Polici nad Metují,
vedle kterého stojí někdejší benediktinský klášter, zrušený r. 1786 Josefem
II., jehož klášterní, dnes děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je
cenným dokladem ranně gotické architektury. Na nádraží ČD Police nad Metují
vás od odtud dovede červená turistická značka.
|