|
Území, táhnoucí se na východ od Hronova a sousedící s Kladskem, je vděčným
turistickým cílem. I v zimním období nabízí tato zajímavá místa náměty pro
výlety v krajině, jejíž vesničky a osady zachovaly mnoho krásných roubených
chalup, návrší nad údolími potoků nabízí zajímavé výhledy na Bor a hřeben
Broumovských stěn.
Cesta začíná na nádraží ČD v Hronově, kde se připojuje
k červené turistické značce a spolu s ní prochází celým městem. Hronov
založený po polovině 13. století jako ves patřící k náchodskému panství,
neměl ve své historii mnoho bouřlivých chvil. Poklidný život jeho obyvatel
přerušily jen požáry - za husitských válek, v Třicetileté válce a r. 1720.
Jeho rozvoj umožnilo až postavení železniční trati v 2. polovin? 19.
století, spojující Choceň s Meziměstím. Město je známé díky svému
nejslavnějšímu rodáku - Aloisi Jiráskovi, který mu věnoval jedno ze svých
stěžejních děl - čtyřdílnou kroniku "U nás". V tomto románu, časově
vloženém do 1. poloviny 19 století, popisuje život ve svém rodném městě,
které nazval Padolím.
Na náměstí míjí cesta Mariánský barokní sloup z r. 1725 a divadlo postavené
podle projektu hronovského rodáka Ing. Freiwalda a otevřené r. 1930. Rok po
otevření se v jeho prostorách konal festival divadelních ochotnických
souborů, který založil tradici každoročních divadelních festivalů,
trvajících do dnešních dnů. U Jiráskova rodného domku začíná stoupat cesta
k původně gotickému, barokně přestavěnému, farnímu kostelu Všech svatých s
vedle stojící pozdně renesanční zvonicí. Od kostela stále stoupá trasa
cesty lesem až k vrcholu 519 m vysoké Vrže. Z Vrže cesta mírně sestupuje do
Vysoké Srbské, zmiňované v Jiráskově kronice U nás, a dále do osady
Sedmákovice, za kterou stoupá do osady Závrchy, ležící nedaleko polských
hranic. Za osadou se cesta stáčí k severu, prochází lesem a sestupuje do
Machova, připomínaného již po polovině 14. století. Ve vesnici rozložené v
údolí potoka se dochovalo několik roubených chalup a barokní kostel sv.
Václava. Cesta pokračuje údolím potoka k osadě ?e?išný, kde odbočuje na
modrou značku. Ta se stáčí se k severu a sleduje úpatí Broumovských stěn až
do osady Slavný a dále k hornímu konci Suchého Dolu. V horním okraji
vesnice přechází na zelenou značku, a spolu s ní sestupuje celou vesnicí
s množstvím roubených chalup až do Police nad Metují. Město bylo založeno
v polovině 13. století a jeho obraz i život utvářel benediktinský
klášter. Jeho areál je nejvýznamnější městskou památkou. Cenným
pozůstatkem raného období kláštera je gotický portál klášterního kostela
Nanebevzetí Panny Marie. Barokně přestavěná klášterní budova byla po
zrušení benediktinské komunity Josefem II., r. 1785, účelově využita a
dnes je v ní mimo jiné umístěna i expozice místního muzea. Polici opouští
trasa cesty po žluté značce po které dojde ke svému cíli, na zastávku ČD
ve Žďáru nad Metují.
|