Tipy na výlet ..........................................................         Českopolským pohraničím Náchodska     Rozsáhlá skalní města Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn plynule přecházející do skalních měst Hejšoviny a Boru, rozkládajících se již na polské straně. Jejich dostupnost je dnes, díky turistickým hraničním přechodům, podstatně jednoduší nežli tomu bylo ještě v nedávné době. Celá trasa pěšího putování je však, jak pro svou délku, tak i pro celkové převýšení vhodná pro zdatnější turisty. Cesta začíná na nádraží ČD v Hronově, rodišti spisovatele Aloise Jiráska, odkud prochází městem po červené turistické značce ke kostelu Všech Svatých. Původně gotický kostel byl barokně přestavěn v letech 1716-1717. Život města v 19. století zachytil Alois Jirásek v jednom ze svých vrcholných děl v kronice U nás, ve kterém nazval Hronov Padolím. Od kostela stoupá cesta stále po červené značce až k 519 metrů vysokému kopci Vrše, odkud pokračuje do vesnice Vysoká Srbská. Z Vysoké Srbské pokračuje přes osady Sedmákovice a Závrchy, kde se přibližuje státní hranici. Od hranice se odklání k severu a sestupuje do dnes převážně rekreační obce Machova s barokním kostelem sv. Václava, kde působil jako kaplan také spisovatel a překladatel Sigismund Bouška. V Machově, pod kostelem přechází cesta na modrou značku po které směřuje do další rekreační obce - Machovské Lhoty. Z Machovské Lhoty, stále proti proudu potoka, vede cesta ke státní hranici, kterou překračuje na turistickém hraničním přechodu do polského Kladska. Za přechodem odbočuje na zelenou turistickou značku - turistické značení v Polsku je prováděno stejným systémem jako v České republice - po které stoupá až k vrcholu (711 m n.m.) Pasterska Góra. Zde cesta odbočuje na modrou značku, po které stále stoupá až k úpatí 919 m vysokého pískovcového, skalního masivu Szceliniec - česky pojmenovaném Hejšovina. Ten je je největším pískovcovým vrchem ve Střední Evropy. Zde přechází opět na zelenou značku a za stálého stoupání, cestou s pěknými výhledy dochází do osady Karlów. Osadu známou jako turistické středisko již od 19. století, založil r. 1730 v Kladsku tehdy ještě náležejícímu k České koruně císař Karel VI. Z Karlówa stále po červené značce cesta stoupá až na plošinu stolové hory, do výše necelých 900 m n.m., která je na západním konci zakončena 852 metrů vysokým Borem na českopolské hranici. Trasa cesty prochází skalními městy Bledne Skaly až k Boru, kde se odklání zpět k 851 metrů vysokému vrcholu Ptasia Góra, ze kterého sestupuje nejprve prudce a pak mírněji až do lázeňského a rekreačního střediska Kudowa Zdrój - česky pojmenovaného Lázně Chudoba. Modře značená turistická cesta prochází celým městečkem a u kostela odbočuje vpravo na vedlejší, turisticky neznačenou silnici sledující potok Bystra, aby na se konci zástavby napojila se na silniční hraniční přechod v Bělovsi. Za hranicemi po krátkém úseku, vedoucím po mezinárodní silnici odbočuje trasa cesty přes železniční trať na městskou ulici vedoucí rovnoběžně s tratí, po které dojdete k cíli cesty na nádraží ČD v Náchodě. Celý pěší výlet je možno absolvovat pouze s platným cestovním pasem.   back