Málokdy se dá po rozsudku ihned říci, že bude mít dalekosáhlé dopady. O tom včerejším ano: Městský soud v Praze coby odvolací instance rozhodl, že metropole musí do roka ztišit magistrálu. A je mu jedno, jak a co to bude stát.

Takže nejprve, co to může stát. Ředitelství silnic a dálnic v interní studii přiznává, že takovým hlukem jako Pražané v bytech u magistrály (přes 70 decibelů) trpí asi půl milionu lidí. Ztišení na zákonný limit by prý stálo 450 miliard korun.

Ale to je silničářský pohled, který už v duchu rýsuje tunely a obchvaty. Ve skutečnosti bude důležité, jak Praha s rozsudkem naloží. Možná stačí u magistrály zaplatit protihluková okna, postavit radar a ubrat jízdní pruhy... Anebo se bude průtah městem na noc zavírat, jak město vyhrožuje?

Když tři tisíce občanů podaly žalobu, soudkyně Libuše Fritzová uznala: Ano, jste v právu, ten hluk překročuje normu. Ale odepřela jim spravedlnost. Rozsudek by podle ní nešel naplnit v zákonné lhůtě tří dnů; tunel přes noc nepostavíš.

Odvolací senát pod předsednictvím Aleny Jehličkové se však - správně - odmítl trápit tím, co má Praha coby vlastník silnice dělat. Pouze jí prodlužuje lhůtu na rok. Jako když se podává žaloba proti hluku od sousedů: Je nám jedno, jestli vypnete cirkulárku nebo zvýšíte plot - prostě zařiďte ticho.

Už tu byly úspěšné žaloby proti hluku z hřiště; ale nezdálo se, že si kterýkoli pražský soudce troufne dotknout se magistrály. Soudkyně Jehličková má proto odvahu, razanci a cit pro právo. (Anebo jen nejezdí autem?)

tomas.nemecek@economia.cz