15th European Conference on Modern South Asian Studies

Ve dnech 8. - 12. září se hlavní budova Filosofické fakulty stala místem konání Evropské konference o moderních studiích Jižní Asie. Tuto akci, na níž se sjely více než dvě stovky odborníků z pěti kontinentů a různých oborů, antropologii nevyjímaje, připravil Indologický ústav FF UK ve spolupráci s European Association of South Asian Studies, Orientálním ústavem AV, Náprstkovým muzeem a nadací Kontinenty. Podobné konference se konají jednou za dva roky a tato byla již patnáctá v pořadí. Jejím organizátorům patří na tomto místě dík za to, že touto akcí, která byla svou reprezentativností více než hodna šesti set padesátého výročí založení naší univerzity, nám, studentům, umožnili, abychom se setkali s řadou významných osobností našich oborů.

Kromě klasických indologických témat lingvistických, literárně vědných a historických se v jednotlivých panelech diskutovala také témata, která přímo či nepřímo souvisí s etnologií či antropologií.

Panel "The Emergence of Individualism in South Asia" řešil takové otázky, jako např. jak se mohou běžní lidé v indickém prostředí distancovat od svého kulturního ethosu a projevit svou individualitu (Marine Carrin), zda existují specificky indické kulturní normy pro vyjádření individuality, anebo zda dochází spíše k přebírání kulturních norem západních (Harald Tambs-Lyche), vliv urbanizace a změn venkova na pojetí osobnosti a kastovní systém (McKim Marriot) a pojetí individuality v súfijském islámu (Pnina Werbner).

Mezi témata panelu "Gender Issues and Social Change" patřila např. argumentace epidemií AIDS v indickém diskurzu mezi starými a novými hodnotami a důsledky této argumentace na vztahy mezi pohlavími (Frederic Bourdier), problematika věna, jakožto psychologického a antropologického jevu (Marion den Uyl), problematika manželství z lásky a manželství dohodnutých (Dagmar Marková), vzdělávání žen, vztahy mezi pohlavími a regionální identita (Joanne Moller).

Účastníci panelu "Ethnicity and the Diaspora" se zabývali například způsobem vyjadřování etnicity u muslimek asijského původu na britských školách (Fauzia Ahmad), etnicitou a náboženstvím u muslimů v diaspoře (Ruzica Čičak-Chand), formami náboženských projevů u hinduistek ve švédské emigraci (Elizabeth Hole), etnicitou a identitou Indů v Jižní Africe (Ravi K. Thiara) a etnickou identitou v Kašmíru (Raspal Khosa).

Panel "Cultural Relativism and Human Rights in South Asia" se věnoval například problematice lidských práv v islámu (Abdul Gafoor Noorani, Ishtiaq Ahmed), v buddhismu a hinduismu (Hariral Gopal Dewa), formování pojetí lidských práv v tibetské exilové komunitě v Indii (Jan Magnusson) a problematikou všeobecných lidských práv versus náboženských práv v sekulárním státě na srovnání situace indických muslimů a amerických náboženských menšin (Theodore P. Wright, Jr.).

K dalším "antropologickým" tématům konference patřila otázka kmenových hnutí Nágů v severovýchodní Indii (Ajit K. Neogy) a etnické identity santálských kmenů (Mohan K. Gautam) v rámci panelu "Tribal Structures and Tribal Movements". Problematika nedotýkatelnosti byla v panelu "Untouchability: Past and Present" diskutována zejména z hlediska historického a politického. Panel "Decision Making at the Local Level" se zabýval zejména politickými a ekonomickými procesy na lokální úrovni a jejich změnami v globalizujícím se světě.

Tento výčet pochopitelně není a při tak rozsáhlé akci ani nemůže být kompletní. Čtenáři Carga se však mohou těšit na rozhovory, které jsme s pěti přítomnými antropology natočili. Richarda Werbnera (profesor africké antropologie na University of Manchester) jsme se ptali na jeho vlastní terénní výzkumy i na terénní výzkum obecně, a protože to je oblast, v níž máme u nás dle našeho soudu největší rezervy, dominovalo toto téma i ve všech dalších rozhovorech. S McKim Marriotem (emeritní profesor antropologie a sociálních věd na University of Chicago) jsme dále hovořili o různých přístupech antropologa k sociální realitě, s Carlou Risseeuw (profesorka antropologie na Leiden University) o rodových (gender) vztazích a jejich zkoumání, s Robertem Jerzy Pokrantem (Senior Lecturer in Anthropology na Curtin University of Technology Western Australia) o využití beletrie jako zdroje etnografických dat a o aplikované antropologii a Mariany C(ndidy Caixeiro (ředitelka školy jazyků na Colégio do Espírito Santo) jsme se ptaly na problémy portugalské antropologie, které jsou v řadě ohledů podobné problémům našim.

Kromě toho jsme získali řadu dalších kontaktů, takže pokud vás zaujalo některé z témat konference či našich rozhovorů, s důvěrou se na nás obraťte.

(Článek byl napsán s využitím Programu a Abstrakt z konference vydaných IÚ FF UK)

Martin Hříbek