Seminární práce

Zpráva z praxe v institucích - sociální úřad

Působnost obcí se v našich zemích tradičně člení na 2 skupiny: na působnost samostatnou (též vlastní, přirozená, samosprávná), a na působnost přenesenou (cizí, delegovanou). I odbor sociálních věcí Městského úřadu Znojmo vykonává samostatnou a přenesenou působnost.

V samostatné působnosti se jedná o věci, jejichž vykonávání náleží obci jakožto korporaci odlišné od státu, tyto záležitosti vykonává obec vlastním jménem a na vlastí odpovědnost. Bez výkonu této samostatné působnosti by obec nebyla ani pojmově obcí.

V rámci přenesené působnosti přísluší obcím plnění některých úkolů státní správy. Zatímco do samostatné působnosti náleží záležitosti, které vykonává obec vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, při přenesené působnosti vykovává záležitosti jiného nositele správy - státu. Záležitosti řazené do přenesené působnosti mají pro obce povahu povinnosti. Při výkonu přenesené působnosti jsou obce podřízeny okresním úřadům.

Během praxe jsem měla možnost se seznámit s mnoha úkony, které jsou potřebné pro řádný chod odboru sociálních věcí.

Zaznamenávala jsem do archivní knihy, skartovala staré záznamy, vypočítávala datum nabití právní moci rozhodnutí podle doručenky, třídila spisy a karty podle data posledního rozhodnutí a abecedy, vyřazovala spisy a karty roku 1997 a 1998 do příručního archívu, byla při šetření v rodině, která si zažádala o dávky sociální péče.

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Klienti Městského úřadu ve Znojmě odboru sociálních věcí se dělí na nezaměstnané a "rodinku".

Nezaměstnaní jsou svobodní, bezdětní občané anebo občané, kteří mají již zaopatřené děti.

Klienti patřící do "rodinky" jsou manželé nebo žijí jako druh a družka a mají nezaopatřené děti.

Žádost musí vyplňovat klient vlastní rukou.

Po převzetí žádosti vyhotovuje pracovnice odboru rozhodnutí o poskytnutí dávky, vyčíslí výši dávky. Při stanovení výše dávky se pracovnice odboru musí řídit zákony č. 100/1988 Sb., 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti a 463/1991 Sb. o životním minimu.

Rozhodnutí musí výt vydáno orgánem k tomu příslušným, musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a obsahovat předepsané náležitosti.

Rozhodnutí musí obsahovat:

1. výrok, výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedení ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, popřípadě též rozhodnutí o povinnosti nahradit náklady řízení. Pokud se v rozhodnutí ukládá účastníkovi řízení povinnost k plnění, stanoví pro ni správní orgán lhůtu, lhůta nesmí být kratší, než stanoví zvláštní právní předpis,
2. odůvodnění, odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízení v plném rozsahu, v odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval,
3. poučení o odvolání (rozkladu), poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu (orgánu, který napadené rozhodnutí vydal) a kde (místo) lze odvolání podat, pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podá opravný prostředek po lhůtě, má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí.

V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede též

1. orgán, který rozhodnutí vydal
2. datum vydání rozhodnutí
3. jméno a příjmení účastníků řízení

Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí správní orgán kdykoliv i bez návrhu opraví a vyrozumí o tom účastníky řízení.

Rozhodnutí se vyhotovuje v trojím provedení : jedno vyhotovení se zakládá do spisu, druhé vyhotovení je odesíláno příslušnému obecnímu úřadu a třetí vyhotovení se posílá doporučeně do vlastních rukou klientovi. Rozhodnutí se vyhotovuje pomocí speciálního počítačového programu.

V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnutí na podkladě dokladů předložených účastníkem řízení, rozhodne správní orgán bezodkladně. V ostatních případech je správní orgán povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán. Nemůže-li orgán rozhodnout do 30, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit. Pokud je řízení přerušeno, lhůty neběží.

Rozhodnutí se účastníkovi řízení oznamuje doručením písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Den doručení rozhodnutí je dnem jeho oznámení. Účastníkovi řízení, který je přítomen, může být rozhodnutí oznámeno ústním vyhlášením, den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí, jen pokud se přítomný účastník řízení vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Do vlastních rukou se doručují

1. rozhodnutí, jimiž se dávka sociální péče nebo služba sociální péče nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje výplata dávky sociální péče, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplácené částky,
2. předvolání poživatele dávky sociální péče nebo služby sociální péče podmíněné nepříznivým zdravotním stavem nebo občana se změněnou pracovní schopností k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

Doručení do vlastních rukou (§ 24 správního řádu)

Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel jej vhodným způsobem uvědomí, že písemnost přijde znovu doručit ve stanovený den a hodinu. Zůstane-li nový pokus o doručení bezvýsledný, doručovatel uloží písemnost na poště nebo u příslušného obecního úřadu a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvednul-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Odepřel-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručeno dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno, na to musí doručovatel adresáta upozornit. Má-li účastník řízení, který se zdržuje v cizině nebo tam má sídlo, opatrovníka anebo zástupce v tuzemsku, doručí se písemnost tomuto opatrovníkovi nebo zástupci.

Doručení dalším osobám (§25 správního řádu)

Písemnosti, které jsou určeny orgánům nebo organizacím, doručují se pracovníkům oprávněným za orgány nebo organizace přijímat písemnosti. Není-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za orgán nebo organizaci jednat. Písemnosti určené advokátům se doručují advokátní poradně. Má-li účastník řízení zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník řízení osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.

Doručení veřejnou vyhláškou (§ 26 správního řádu)

Doručení veřejnou vyhláškou použije správní orgán v případě, kdy mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Každé rozhodnutí posílané doporučeně se zapisuje do knihy rozhodnutí.

Do knihy rozhodnutí se zapisuje:

• pořadové číslo doručenky
• úplná adresa klienta
• datumy vyhotovení rozhodnutí, zahájení řízení, doručení, nabytí právní moci

Doručenka se vrací zpět na Městský úřad. Po převzetí rozhodnutí běží 15ti denní lhůta, během které má klient právo se odvolat. Po 15ti dnech nabývá rozhodnutí právní moci. Pokud den nabytí právní moci připadá na den pracovního klidu, platí možnost odvolání do prvního následujícího pracovního dne - a to dle správního řádu, kterým se musí pracovníci městského úřadu musí řídit.

Odvolání (§ 53 a 54 správního řádu) a odkladný účinek odvolání (§ 55 správního řádu a § 55 zákona č. 114/1988 Sb.)

Když se klient odvolá proti rozhodnutí městského úřadu ve věci poskytnutí dávky, řeší odvolání okresní úřad. Okresní úřad si vyžádá spis klienta a rozhodne o správnosti rozhodnutí městského úřadu.

Rozhodnutí se týká nejen přiznání dávky, ale i jejího zvýšení, snížení a odejmutí.

Proti rozhodnutí správního orgánu má účastník řízení právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud se účastník řízení odvolání písemně nebo ústně do protokolu nevzdal. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (v tomto případě u Městského úřadu Znojmo). Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Podle správního řádu má včas podané odvolání odkladný účinek. Zvláštní předpis však může stanovit případy, kdy odvolání odkladný účinek nemá. Odkladný účinek podle zákona č. 114/1988 Sb. nemá odvolání proti rozhodnutí:

1. jímž byla dávka sociální péče odňata nebo snížena,
2. jímž byla zastavena výplata dávky sociální péče,
3. jímž byla dávka sociální péče přiznána v menším než požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu.

Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem nebo je-li nebezpečí, že odkladem výkonu rozhodnutí utrpí účastník řízení nebo někdo jiný nenahraditelnou ujmu, může správní orgán odkladný účinek vyloučit, naléhavost je třeba řádně odůvodnit.

Proti rozhodnutí o vyloučení odkladu účinku se nelze odvolat.

Před poskytnutím dávky se provádí osobní šetření pracovnic odboru sociálních věcí. Pracovnice odboru přímo navštěvují své klienty v místě jejich bydliště, přímo na místě zjišťují situaci klienta a počet osob, které s ním sdílí společnou domácnost. Pracovnice ověřují správnost údajů, které klient uvedl do žádosti.

Povinnost vrátit dávku nebo její část ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši, vzniká příjemci dávky, který

• nesplnil některou jemu uloženou povinnost
• přijímal dávku nebo její část, ačkoliv věděl nebo musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, nebo
• vědomě jinak způsobil, že dávka nebo její část byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela.

Jde zejména o situace, kdy příjemce nesplnil ohlašovací povinnost, dávku vylákal nebo zamlčel některou rozhodnou skutečnost.

O povinnosti vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání, snížení nebo odnětí dávky nebo její části. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo ze mzdy. Vždy lze srážet pouze z dávek téhož oprávněného. Toto rozhodnutí lze vykonat nejpozději do 10 let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.

Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne, za který byla dávky vyplacena. Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky.

Každý spis se musí dvakrát ročně kontrolovat a klient musí potvrdit, že uvedené skutečnosti se nezměnili. Pracovnice odboru zašle klientovi pozvánku. Klient s sebou musí přinést kartičku úřadu práce, aby prokázal, zda je stále v evidenci úřadu práce. Pracovnice si pořídí fotokopii kartičky.

Zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo že byla neprávem odepřena, anebo že byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší ne přizná. Dávka se zvýší nebo přizná ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo na její zvýšení. O uvedené skutečnosti musí být vydáno rozhodnutí.

Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li uvedené jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Uvedená lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou občanu, který musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

Dávky sociální péče se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, tj. v měsíci, na který náleží. Vyhláška č. 182/1991 Sb. stanoví lhůty pro výplatu některých dávek odchylně.

Dávky mohou být vypláceny zálohou. Nedosahují-li dávky 100,-- Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách. Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Dávky se vyplácejí v hotovosti (pokladnou nebo složenkou). Na rozdíl od dávek státní sociální podpory nelze provádět výplatu na účet.

Dávka se odejímá, pokud klient je vyřazen z evidence úřadu práce. Pokud klient oznámí pracovnici, že odchází do zaměstnání, musí předložit pracovní smlouvu. Ve smlouvě musí být uveden den nástupu (dle Zákoníku práce). V případě, že v pracovní smlouvě není uvedeno datum, kdy klient obdrží první mzdu, musí klient písemně čestně prohlásit (čestné prohlášení č. 3), kdy mzdu obdrží. Tato skutečnost má vliv na poskytnutí a výši dávky v posledním měsíci, ve kterém je klient placen.

Přímo v kanceláři zůstávají jen spisy, se kterými se pracovalo a pracuje v roce 1999. Spisy z let 1997-1998 jsou v příručním archivu, tak aby nezabíraly zbytečně místo v kanceláři.

Třídění karet na skartaci a na archivaci

• každému spisu (klientovi) je přidělena karta, ty se pak třídí stejně jako spisy
• spisy se odnášejí do hlavního archivu, ale karty zůstávají v kanceláří nebo v příručním archivu
• pokud přijde klient po třech a více letech opět zažádat o dávku, pracovnice pomocí počítače zjistí, zda již byl klientem městského úřadu, pak si vyhledá jeho kartu - zjistí tak klientovu sociální situaci v minulosti a může ji srovnat se současnou
• podle karty a archivační knihy lze vyhledat archivovaný spis - zjistí se dřívější chování klienta vůči městskému úřadu - tj. jakým způsobem a jak dlouho vracel přeplatky, zda byl někdy před přestupkovou komisí kvůli nevhodnému a urážlivému chování v kanceláři atd.

Každý dokument a zápis pracovnice odboru musí být očíslován. Při vyřazování spisu se musí zjistit počet dokladů a zápisů a spis se musí zapsat do archivní knihy.

Do archivní knihy se zapisuje:

• pořadové archivační číslo
• datum vyřazení
• úplná adresa klienta
• značka odboru, který měl klienta v evidenci
• období, po které byl spis veden
• počet listů
• číslo 1. Listu
• číslo posledního listu
• rok, kterým končí povinná doba archivace - spisy odboru sociálních věcí se archivují 5 let, pak se skartují.

Spis, který je předán do archivu Městského úřadu Znojmo, je označen značkami a je s ním podle druhu značky nakládáno.

Druhy značek:

A - spis se bude dále archivovat, je předán do okresního archivu

V - spis se bude znovu prošetřovat

Každý formulář musí být čitelný a podle platných právních norem.

Mohou se vytvořit i vlastní formuláře, které schvaluje vedení odboru. Formuláře se vytváří pro urychlení, usnadnění a zpřesnění práce s klienty.