Smutek, autor - Jesus

Mělo by to být jen krátké pojednání o zvláštních věcech, které někdy cítím...

Známý spisovatel H. G. Wells to nazývá citovými bouřemi, což by mohl být ten správný výraz, ale nevím...

Často cítím právě SMUTEK... Znáte to? Ta marnost, ten pocit, že svět je beznadějně ztracen a že život, který žijete,

 je tak marný a prázdný... Samozřejmě, že existují věci jako láska a tak, ale i ta láska už je posměšně zatracována jako nemoc...

 A vždy, když i ona pomine, když pomine i všechno jiné štěstí a úspěchy, zbyde jen ten SMUTEK.......

Doufám, že aspoň pár lidí mi bude rozumět...

 

Smutný

není ani dobrý sluha,jenom zlý pán.

 

Smutek

Nahořklá vůně, která je stále se mnou, stala se mou součástí.

Kolikrát přemýšlím nad tím, a je to to jediné, co mám. Možná proto se

ho nechci vzdát, proto s ním hovořím a nikdy ho nenechám odejít

 

Smutek - Gabriela

Smutek.Tak zvláštní slovo.Ale kdo to slovo opravdu zná?Kdo ví

co je to smutek.Člověk ho pozná až tehdy když ho zažije.Na vlastni

kůži.Můžeš říct někomu jsem smutná, ale proč?Ten člověk přece neví co

je to smutek.V tu chvíli není přece smutný on, ale TY.Možná si jen

matně vzpomene, ale cítit to nebude.Opravdu je skvělé,když se mě někdo

zeptá "jak se mas?.No sama bych to rada chtěla vedet. Nejen, ze

jsem smutná, ale dokonce i raněná.Ano, občas mi připadá, ze jsem jako

to raněné zvíře, které leží někde schované v lese a trápí se.Proč se

lidé musí trápit?Proč vůbec existuje bolest?Je to tak zvláštní.Tak

zvláštní. Proč něco dovede člověku přinést radost a něco zase bolest.

Proč život nepřináší jenom radost.Až teď.Až teď poznávám jak je lidské

tělo složité.Jak složité jsou lidské city.Prožívám teď něco co bych

nepřála ani tomu největšímu nepříteli.Je to horší než lež, je to horší

než zloba je to horší než nenávist. Je to bolest. Bolest. Tam

uvnitř.Tam kde má člověk srdce.Tam !

to bolí nejvíc.A nikdo se tomu neubrání. Vždycky to přijde teď nebo

později. Bude to tu s námi navždycky. Bude nás to trápit a ničit a my

tomu budeme muset odolávati. Budeme se muset bránit. Ale jak? Jak, když

zrovna v té chvíli je člověk nejvíce zranitelný.Ani nevím proč to

píšu.Psala bych to toho tolik, tolik bych toho chtěla říct.