OCHRANA RYBÁŘSTVÍ

Vodní zákon č. 138/73

Oddíl 6
Ochrana rybářství a rekreace
§ 15

(1)	Při projektování, výstavbě, správě, provozu a údržbě vodohospodářských děl, při nakládání s povrchovými vodami a při těžbě říčního materiálu z koryt vodních toků je třeba přihlížet k potřebám a ochraně rybářství a rekreace.
(2)	Náklady na zařízení a opatření na ochranu rybářství u nově budovaných vodohospodářských děl nese jejich investor. Náklady na odstranění zařízení škodlivých rybářství u vybudovaných vodohospodářských děl hradí ten, kdo žádá o jejich odstranění. Vodohospodářský orgán může se zřetelem na zvláštní okolnosti rozhodnout jinak.
(3)	Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy a rybářským svazem republiky stanovit vyhláškou podrobnosti o výstavbě zařízení, o jiných opatřeních na ochranu rybářství a o úhradě příslušných nákladů, jakož i k provádění odstavce 1
(4)	Ústřední vodohospodářský orgán republiky může po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy upravit užívání vodních toků k rekreaci a vymezit přitom oprávnění a povinnosti orgánů, organizací a občanů.

Poznámky PM:

Již první odstavec tohoto zákona je zajímavý. Často se totiž stává, že správce toku (Povodí) ničí úseky řek pod záminkou, že provádí tzv. běžnou opravu toku, pro kterou nemusí být svoláno vodoprávní řízení. Tak se často stane, že tento správce vjede do toku s těžkou mechanizací, aniž alespoň upozornil uživatele rybářského revíru a zničí tak zbytečně život mnoha ryb. Přitom by měl přihlížet k potřebám a ochraně rybářství. Když něco takového zjistíte, informujte příslušnou MO ČRS, Jč ÚS ČRS (ing. Kepr) a nezapomeňte ani na PM.

Klíčový je druhý odstavec. Ve sporu s ČEZ, který se týká ničení ryb turbinou elektrárny na Lipně, se ČEZ brání tím, že zařízení proti ničení ryb by měl hradit ČRS. Ten však nežádá o odstranění elektrárny, ale o namontování plašících zařízení a vybudování obchvatného kanálu, který by sloužil jako rybí přechod. Vodohospodářský orgán je na straně ČEZu, protože nevyužívá možnosti rozhodnout ve prospěch ochrany rybářství, respektive využívá paradoxně možnost rozhodnout jinak, tedy ve prospěch ČEZu, jehož 66% podíl vlastní stát.

Možnost, že by se stát skutečně přihlásil činem k Bonnské dohodě (podporuje volnou migraci živočichů) je tu též, jak plyne ze třetího odstavce. To by ale musel vypracovat ústřední vodohospodářský orgán (dnes MZ ČR) příslušnou vyhlášku o výstavbě zařízení na ochranu rybářství.

A pak je tu ve čtvrtém odstavečku odpověď na další vltavský problém, tedy nadměrné vodáctví, ať už nad Lipnem, ale i pod Lipnem. Ústřední vodohospodářský orgán totiž může upravit užívání vodních toků k rekreaci, tedy nějakým regulačním způsobem zakročit, anebo alespoň je zpoplatnit. Anebo si počká, až bude vodáků tolik, že se vzájemně vyhubí? Byli byste ochotní se zapojit v první červencové sobotě do sčítání těchto plavidel? Údaje o jejich počtu se dosti liší od toho, co pozorujeme u vody při rybolovu.