ZÁKON O RYBÁŘSTVÍ

Zákon o rybářství 102/63 byl posledních deseti letech několikrát novelizován. Poslední úprava byla chválena jako Zákon 410 ze dne 25. října 2000. Přináší tyto změny:

1. Definuje hospodaření na rybnících, kterým se především zajišťuje výroba tržních ryb a výroba násad pro rybníky a zarybňování rybářských revírů.

2. Podává novou definici rybníka, způsob hospodaření na něm, ukládá vést hospodářskou evidenci a umožňuje vlastníku rybníka provádět průběžnou hospodářskou těžbu a to i na udici. Odlov ryb na udici za úplatu podléhá oznamovací povinnosti a lovící nemusí mít rybářský lístek.

3. Definuje nově tekoucí vody, zhruba stejně jako v zákonu 102/63.

4. Přenáší výkon státní správy nad rybářskými revíry na kraje. Na žádost vlastníka vodohospodářského díla nebo jiné uzavřené vodní plochy vyhlašuje rybářský revír a stanovuje hospodářské ukazatele. (Toto se nemůže týkat těch vodních děl, jejichž vlastníkem je sám stát, byť prostřednictvím naštěstí znovu zestátněných podniků Povodí.)

5. Znovu definuje rybářské revíry, zhruba stejně jako předtím.

6. Přenáší na kraje přenechání výkonu rybářského práva v revírech a to organizačním složkám rybářského svazu, profesionálním rybářským organizacím, Lesům ČR a v jistých případech i organizacím MO. Dále to mohou být i další fyzické nebo právnické osoby, jsou-li vlastníky vodohospodářského díla, rybníka, jezera, propadliny apod.

7. V případě, že o výkon rybářského práva v daném revíru bude mít zájem více subjektů, rozhodne o uživateli rybářského revíru orgán kraje v rámci výběrového řízení. Podrobnosti výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

8. V případě, že uživatel rybářského revíru neplní závazné ukazatele hospodaření na daném revíru, pověří orgán kraje hospodařením jiný subjekt.

9. Ukládá povinnost řádně hospodařit, ustanovit hospodáře a jeho zástupce s odbornou kvalifikací, zhruba v intencích zákona 102/63.

10. Umožňuje rybářské stráži zadržet povolenku k rybolovu osobám oprávněným k výkonu rybářského práva za porušení povinností vyplývajících ze zákona.

Komentář PM:

Jako každý zákon v tomto státě, není ani tato novela dokonalá a jednoznačná. Nás, muškařů, se dotýká v několika bodech. Neumožňuje vyhlásit privátní revír na tekoucí vodě, pokud budou MO ČRS dodržovat zarybňovací povinnost. Neumožňuje Podnikům Povodí požádat o výkon rybářského práva na našich revírech. (V současnost tím hrozili vedoucí pracovníci v případě Lipna, kde je ostrý spor o škody způsobené hydroelektrárnou , kterou provozuje ČEZ.)

Snad jen v případě volných revírů, jako jsou například ÚN Římov, Humenice, Landštejn, ale o ty by teď snad mohl požádat kdokoliv. Všechny tři by totiž mohly sloužit pro jezerní chytání. Přesto se však lze domnívat, že právě neexistence oné vyhlášky by tyto snahy mohla zmařit.

Dalším sporným bodem může být otázka odebírání povolenek rybářskou stráží osobám oprávněným k rybolovu, které porušily povinnosti vyplývajících ze zákona. Zákon sám o sobě těch povinností příliš neukládá, ty jsou pak rozvedeny ve vyhlášce a v rybářském řádu. Chápeme-li zákon tak, že vyhláška je nedílnou součástí zákona a rybářský řád je součástí vyhlášky, pak je vše jasné, ale u nás se dá zpochybnit vše.

Aby se to nepletlo, Ministerstvo zemědělství vypracovalo úplnou novelu celého zákona o rybářství, kterou vám brzy přineseme.