ZRAŇOVÁNÍ A ÚHYN RYB V DŮSLEDKU PROVOZNÍ ČINNOSTI ČEZ NA LIPNĚ

Vyjímáme ze znaleckého posudku do. Dr. Zdeňka Adámka, Csc.

Zraňování a úhyn ryb, prošlých turbínovými soustrojími hydroelektráren je známým negativním doprovodným jevem při jejich provozu, prezentovaným v řadě odborných zpráv i vědeckých pojednání. Podle sumarizace dosavadních zkušeností není takto zraňován ani usmrcován plůdek ryb a makrozoobentos. Obecně lze říci, že zatímco u větších ryb převažuje zranění lopatkami turbín, menší ryby jsou ohroženy spíše změnami tlaku. Řada studií však uvádí , že ryby snášejí změny tlaku v turbínách bez vážnějších poškození.

V současnosti jediným ochranným zařízením na nasávacím objektu hydroelektrárny Lipno I jsou česle o světlosti 48 mm, umístěné před nátokem v hloubce 6,3 - 15,8 m. Uvedený rozměr česlí je z hlediska potřeby ochrany ryb naprosto nevyhovující. O tom svědčí údaje o poškozovaných rybách, zjišťovaných pod hydroelektrárnou.

Poškozování a úhyn ryb na hydroelektrárně Lipno I je možné technicky dostupnými prostředky omezit. Otázkou zůstává, zda lze tyto prostředky považovat za ekonomicky dostupné. Nezbytnou podmínkou účinnosti všech odpuzovacích zařízení je odvedení ryb mimo hráz do koryta toku. Tento požadavek se týká prakticky výlučně úhoře, který jako jediný z ryb, procházejících hydroelektrárnou, má k migraci životně významnou motivaci.

Náklady na realizaci optimální varianty ochrany ryb před poškozením na hydroelektrárně Lipno I, zahrnující instalaci světelných a zvukových odpuzovačů, elektro-mechanických okružních systémů a ochranného koše česlí o světlosti 20 - 25mm odhaduji řádově na 20 mil. Kč. Tyto náklady nezahrnují vybudování koryta umožňujícího odvedení migrujících ryb po toku pod hrází.

Řešení situace nabízí i varianta instalace světelných a zvukových odpuzovačů a česlí v plném, výše uvažovaném rozsahu, s doplněním o elektrické odpuzovače, buď samotné, anebo doplněné o úhoří lapadlo (namísto odváděcího okružného sběrného systému). Náklady na toto řešení lze odhadovat na přibližně 10 mil. Kč. Negativem tohoto řešení je vyloučení možnosti poproudové migrace ryb.

Sledování škodlivých vlivů hydroelektrárny Lipno I na ryby migrující po proudu z údolní nádrže.

Závěrečná zpráva tříletého výzkumu

Autoři: Doc. Ing. Petr Hartvich, Csc. Jihočeská universita Č. Budějovice; RNDr. Jan Kubečka, CSc., Hydrobiologický ústav AV ČR Č. Budějovice; RNDr. Josef Matěna, Csc., Hydrobiologický ústav AV ČR Č. Budějovice

V roce l997 byl odhadnut celkový průchod ryb turbinami hydroelektrárny Lipno I., za předpokladu 10 hodin provozu turbín denně, na 19.900 kg a 11.265 tisíc kusů za období 25.4. 97 až 17. 2. 98. Nevětší průchod biomasy ryb byl zaznamenán v době tahů úhoře, které byly v roce l997 zaznamenány tři. Jarní tahy úhořů začaly zpravidla po dosažení teploty vody okolo 9 stupňů Celsia. Velký vliv na počet úhořích tahů mají dlouhodobější vysoké až povodňové průtoky.

Plůdek okounovitých ryb, který po odlovu jevil ještě známky života, postupně hynul následkem vnitřních zranění. U celých ryb, jako okoun, cejn, candát větších velikostí byly nalezeny nejrůznější fraktury nebo oddělení hlavy a skřelí, u větších okounů bylo pozorováno vyboulení očí. Táhnoucí úhoři o délce těla 78 - 110 cm a hmotnosti l,2 - 2 kg, byli nejčastěji roztrženi na 2 - 3 části, u celých jedinců byly zjištěny vnitřní fraktury páteře, proražení lebky, vytrhání svaloviny či vnitřních orgánů a jiné.