NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA A RYBÁŘI

Národní park Šumava byl zřízen Zákonem 163/91 na základě Nařízení vlády ČR ze dne 20. 3. 91. Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova Samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí.

Omezení vstupu do 1. Zóny

V 1. Zóně NP se lze pohybovat pouze po vyznačených cestách. Vstupovat mimo vyznačené cesty lze pouze na základě povolení Správy, která je může vydat pouze pro plnění pracovních a služebních povinností nebo z jiných důležitých úkolů.

1992

Správa NP a CHKO Šumava píše ve svém interním materiálu:
Aktivita č. 3 - Rybolov v NP
Popis a podmínky

Podobně jako u myslivosti, lze konstatovat, že výkon státní správy na úseku rybářství je od l.6.1992 v kompetenci Správy NP a CHKOŠ.

V NP Šumava se nacházejí pro rybáře velmi atraktivní pstruhová pásma řek. Jsou rybářsky využívána organizacemi na dobrovolné úrovni, OZ VLS, zčásti i státním rybářstvím.

Ke konfliktu rybolovu s orgány ochrany přírody dochází hlavně na tocích v I. zóně NP, jejich statut podobnou lidskou aktivitu nepřipouští. Jedná se o úseky toků Otavy, Křemelné, Vydry a Vltavy, kde se provádí sportovní rybolov a péče o rybí populace (hlavně pstruha obecného).

Původní populace zdejšího pstruha byla ovlivněna činností líhní (Stožec, Sušice, Husinec aj.), takže došlo k promíchání genofondu pstruha obecného formy potoční se pstruhem z nižších poloh, čímž patrně poklesla jeho adaptibilita na drsné horské prostředí. (Zajímavá teorie, která však nebyla nikdy ověřena natož prokázána. Pozn. PM.)

Pomůcky:

Pro realizaci této aktivity je nutné řešit 2 základní problémy: vymezit úseky řek pro sportovní rybolov se stanovením jeho pravidel V NP a vypracovat projekt záchrany nejenom místní populace pstruha obecného formy potoční, ale celých souborů ryb, jež se zde adaptovaly (tzn. zabezpečit jejich genofond v trvale optimálních relacích.)

Rozpočet:

Vypracování studie o sportovním rybolovu v NP	5 000 Kčs
Vypracování projektu záchrany původního genofondu ryb	25 000 Kčs
Příspěvek na revitalizaci	500 000 Kčs/5 let

CHRONOLOGIE PŘÍPADU

1994

Dne 1. února proběhlo ve Vimperku jednání, svolané Ministerstvem ŽP (ing. Jirát, Csc.) s cílem přehodnocení rybářských revírů na území NP. Byla zde dohodnuta revize hranic revírů a předání rybářského práva na revírech Vltava 35(2Okm), Řásnice 1 (18km) a Studená Vltava 1 (17km) do rybářského obhospodařování NPŠ. Byla též uzavřena dohoda, že nebudou v NPŠ vysazovány nepůvodní druhy (siven, duhák). Českému rybářskému svazu zůstanou revíry Vltava 33P (12km) Vltava 33MP (18km). Revír Vltava 34 (Lenora) neleží v NPŠ a proto zůstává nadále v působnosti Min. zemědělství.

1995

Dne 15. února proběhlo další jednání ve Vimperku, kde byly stanoveny zarybňovací plány pro jednotlivé revíry a stanoven datum předání tří výše uvedených revírů do správy NPŠ (od l.l.l996)

1996

Dne 15. května proběhlo ve Vimperku jednání za účelem úplného omezení brodění na vybraných úsecích Vltavy 33P a Vltavy 33MP z důvodu záchrany sem vysazených perlorodek.

(NPŠ označil oba úseky až na podzim r. 2000 na upozornění ČRS, tedy se čtyřletým zpožděním. Navíc v horním úseku po lávkou v Dobré nesprávně uvedl, že se jedná o chráněnou rybí oblast, přestože Rozhodnutí SNPŠ hovoří pouze o omezení výkonu rybářského práva celoročním zákazem vstupu do vody a navíc je tento horní úsek nesprávně vyznačen, samozřejmě, že v neprospěch rybářů. Vodáci vystupovat z lodí do vody mohou, pro ně nebyly stanoveny žádné zákazy. Pozn. PM.)

Dne 6.6. proběhlo ve Vimperku jednání, ve kterém se jednalo mj. i o nutnosti dořešit otázky využívání chovných potoků, převzatých Správou NPŠ, i pro potřeby ČRS (nikdy nebylo realizováno, potoky většinou nikdo neobhospodařuje.) Proběhla vážná diskuse nad návrhem Instrukce MŽP o rybářském hospodaření na území NP. NPŠ informuje o přípravě výstavby líhně v Borové Ladě.

INSTRUKCE MŽP ČR O RYBÁŘSKÉM HOSPODAŘENÍ NA ÚZEMÍ NÁRODNÍCH PARKŮ ČR

Tato instrukce byla projednána 20. 2. 1996 na poradě vedení MŽP. V důvodové zprávě je mj. podána informace, že v současné době je na území NP 19 rybářských revírů. V devíti hospodaří Správy NP a v desíti Český nebo Moravský RS. V revírech, kde výkon rybářského práva zajišťují Správy NP, může být ročně vydáno maximálně 111 povolenek (dohromady), tento počet ani není plně využíván.

Základním cílem rybářského hospodaření je zachování a zlepšení přírodní rozmanitosti v NP při stabilizaci populací původních druhů ryb a jiných vodních živočichů a tak uvedení rybářského hospodaření do souladu s potřebami a zájmy ochrany přírody.

V části nazvané Hospodaření v rybářských revírech se praví, že v revírech hospodaří buď přímo organizace MŽP (režijní revíry) nebo organizační složky Českého a Moravského RS k tomu účelu pověřené MŽP. Cílovým stavem je obhospodařování všech rybářských revírů organizacemi MŽP při přednostním umožnění zapojení místních rybářů.

Tento materiál vzal ministr ing. Fr. Benda na vědomí a uložil jeho předkladateli (nám. ministra ing. Aleš Šulc), aby ho upravil dle připomínek a po podepsání ministrem zveřejnil.

Instrukci 145/96 ze dne l. l0. 96 podepsal už nový ministr ing. Jiří Skalický a tato vyšla l5. 12. 96 ve Věstníku MŽP ČR. Ve směrnici se praví. Cílovým stavem je obhospodařování všech rybářských revírů Správami NP. (Tedy další přitvrzení linie proti rybářským svazům).

1997, 1998, 1999 - tři klidné roky ve vztazích s NPŠ

2000

Ministerstvo ŽP svolává na 10. května velmi nakvap jednání, kde se kromě jednatelů územních výborů ČRS z JČ (ing. Štěpán) a ZČ (ing. Štípek) účastní za MŽP známý odpůrce sportovních rybářů ing. Jirát, rybářský hospodář NPŠ p. Juha a pracovník Správy NPŠ Mgr. Mašek.

V průběhu jednání byla zhodnocena dosavadní činnost ČRS a dosavadní činnost SNPŠ na úseku rybářství. Ing. Jirát vyhodnotil rybářskou činnost v rámci národních parků na území ČR. Dalším bodem jednání bylo převedení výkonu rybářského práva v dalších rybářských revírech na Správu NP, v souladu s Instrukcí MŽP 145/96. Jedná se o rybářské revíry Vltava 33P a Otava 8A.

Zástupci Správy NP stručně zdůvodnili návrh podávaných změn. Zdůraznili, že zvolený postup je plně v souladu s dlouhodobou koncepcí rybářských činností v národních parcích a celkovým posláním národních parků.

Zástupci Jihočeského i Západočeského územního svazu ČRS vyslovili s tímto návrhem zásadní nesouhlas s ohledem na to, že dosavadní rybářské hospodaření na předmětných revírech bylo prováděno v souladu s požadavky Správy NP Šumava.

ROZHODNUTÍ o přenechání výkonu rybářského práva,

tak zní list MŽP ze dne 23. 5. 2000, vypracovaný ing. Jirátem a podepsaný ředitelem odboru ochrany ing. Tomášem Staňkem (nejedná se o omyl, my rybáři patříme na MŽP do lesa, hned za borovou šišku).

Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 102/63 Sb, o rybářství, s přihlédnutím k ustanovení § 48 Vyhlášky 103/63 Sb, kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, přenechává MŽP bezplatně výkon rybářského práva v pstruhovém rybářském revíru Vltava 33P a v pstruhovém rybářském revíru Otava 8A Správě Národního parku a CHKO Šumava s účinností od 1. ledna 2001.

8. června 2000 podávají oba územní svazy rozklad proti tomuto rozhodnutím a k nim se přidává i Rada ČRS. V rozkladu podaném ZČ ÚS ČRS se upozorňuje na to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno, ve kterém byla zásadním způsobem porušena všechna procesní práva účastníka správního řízení. V rozkladu je upozorněno i na to že v § 8 zákona 102/63 je obsažena direktiva, podle níž věcně příslušné ministerstvo přenechává výkon rybářského práva především organizačním složkám ČRS a teprve potom dalším subjektům. Na tom nic nemění ani Instrukce 145/96, což je pouze podzákonný předpis. Dále se zde upozorňuje, že na dotčeném revíru Otava 8A hospodaří sportovní rybáři více než 100 let a ani otázka náhrady za ryby není vůbec v napadeném rozhodnutí nijak řešena.

Jihočeský územní svaz upozornil i na to, NPŠ bylo předáno mnoho kilometrů povodí horní Vltavy a jejich přítoků a zatím se zde neprojevily žádné změny, které by opravňovaly NPŠ provést tak zásadní zásah do rybářského hospodaření na horní Vltavě. To vše ostře kontrastuje s naprostou nečinností NPŠ vůči vodákům, kteří v letních měsících i v tisícihlavých skupinách devastují denně Vltavu, zatímco ojediněle se vyskytující sportovní rybáři by jí měli vyklidit. Rovněž náhrada za vysazované ryby není vůbec zmiňována. NPŠ nikdy nezpochybnil způsob hospodaření v revíru Vltava 33P, neb ČRS všechny jeho požadavky splnil a je ochoten se i do budoucna domluvit na společném postupu. Celá aktivita NPŠ o vytlačení ČRS z tohoto revíru je hodnocena jako nadřazení zájmů pár jedinců nad zájmy naší veřejnosti. Je požadováno i zrušení oné Instrukce.

Komentář PM

Čtenáři si jistě udělají obrázek o celém postupu nenažranců, kteří by už rádi měli nějaké soukromé revíry a ještě úplně zadarmo a se slušnými obsádkami. A jak šikovně ideologicky to maskují zájmy o veřejné blaho, kterým je ochrana přírody. Tunelování všemi způsoby, v tom jsme nejlepší na světě a každý den to vylepšujeme. Není se co divit, že na Šumavě nemá toto nové panstvo nikdo rád.

Ochrana přírody je u nás dělána zásadně špatně. Proti lidem, ne pro lidi. Přál bych vám vidět národní parky v USA. Kolik je tam naučných stezek pro návštěvníky. A ryby se také loví, byť se třeba musí všechny někde pustit zpět. U nás se vše jednoduše uzavře a mohou tam jen vyvolená božstva. Když se před pár lety vedl plynovod v nivě nad Soumarským mostem, tak tam mohly pracovat těžké mechanizmy a nadělaly tam pěknou spoušť, ze které se bude příroda vzpamatovávat možná desítky let a nikdo se nad tím nepozastavil. Asi to někdo uplatil a ochranáři oslepli. Jistěže by asi šlo vést toto potrubí vpravo od silnice Volary - Lenora, ale asi by to bylo dražší.

Nemusíte chodit ani do Ameriky, stačí na druhou stranu hranice do Bavorska. Tamní ledovcová jezera jsou velmi dobře přístupná, dají se obejít a na některých se dokonce jezdí na lodičkách. U nás je vše zavřené a nebo se může jen na malý kousek břehu. Ledaže byste si pořídili vrtulník, pak byste mohli všude a ještě byste si mohli přivázat pod kola nějaký ten kubík dřeva.

Ale pojďme dál …

Dne 1. 11. 2000 podepsal ministr ŽP Dr. Miloš Kužvart rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí odboru ochrany lesa z 23.5.2000. V třístránkovém materiálu ministr konstatuje, že MŽP procesně pochybilo a zároveň vyzval i Správu NPŠ, aby zvážilo, zda je nutné měnit stávající způsob hospodaření. Děkujeme, pane ministře, a odpouštíme vám vaše stanovisko ve záležitosti ničení ryb elektrárnou na Lipně. Nebyl jste objektivně informován. Úhoř žije na našem území mnohem déle, než stojí Lipno a asi vám vaši podřízení neřekli, že alespoň jeden z vašich náměstků by měl něco vědět o Bonnské úmluvě, která se týká volně migrujících živočichů a kterou už Česká republika podepsala v roce 1994.

2001

S čím přijde NPŠ letos... ?
Anebo dá na radu ministra a nechá sportovní rybáře žít?