DRUHOVÉ SLOŽENÍ A ODHAD POČETNOSTI VÝSKYTU VYBRANÝCH DRUHŮ RYB

Na výše uvedenou studii o vodních rostlinách navazovala studie Mgr. Ondřeje Slavíka z Výzkumného ústavu vodohospodářského Praha (1994), ze které vyjímáme:

Teplá Vltava - lokalita Chlum u Volar

Sledovaný úsek se nachází v lipanovém pásmu. Tok je zcela bez regulací, 15 km nad nádrží Lipno. Společenstva ryb jsou ovlivněna sportovním rybolovem, rozhodující je přirozený výtěr. Během období květen - září je tok vystaven silnému tlaku turistické kanoistiky. Dno řeky je porostlé submerzní vegetací. Režim průtoků závisí pouze na atmosferických srážkách. Společenstvo ryb lze charakterizovat jako původní, s přítomností druhů citlivých na znečištění, na jejichž nároky byl tento výzkum zaměřen.

Na lokalitě bylo zjištěno celkem 9 druhů ryb: mník jednovousý (11.1%), vranka obecná (11.6%), okoun říční (47,5%), štika obecná (3,4%), plotice obecná (2,4%), cejn velký (6,5%), jelec tloušť (0,2%) jelec proudník (1,0%) mihule potoční (15,9%), pstruh duhový (0,2%)

Po ohřátí vody se na lokalitě objeví zástupci kaprovitých ryb, jejichž výskyt lze zaznamenat do příchodu zimy. Kaprovité ryby, štiky a okouni starších věkových kategorií se na zimu opět stěhují do Lipenské nádrže, odkud na jaře opět vyplouvají. Na lokalitě pak zůstávají především nedospělá stádia těchto ryb a ryby, které nemigrují, jako vranka, mník a lipan. Cyklické ochlazování a oteplování vody, spolu s kolísáním průtoků jsou tedy hlavními faktory, které ovlivňují společenstva ryb. Přestože úlovky sportovních rybářů na této lokalitě dokládají výskyt lipana podhorního, při našem sledování uloven nebyl. Tuto skutečnost lze patrně přisoudit metodické chybě našich odlovů.

Byla zjištěna silná vazba ryb na kamenité úseky, kde ryby využívají úkrytů. Naopak rozsáhlým plochám dna, které je tvořeno pouze pískem a jemným štěrkem, se ryby vyhýbají. Výjimku tvoří období rozmnožování mihule potoční, která se u břehů vytírá právě na tento substrát , což bylo zjištěno přesně v místech, kde z lodí vysedají vodáci k odpočinku. Byla pozorována určitá vazba mezi početností ryb a porosty submerzní vegetace.

Poznámka PM

Výzkum pokračoval i v dalších letech, jeho výsledky však nemáme k dispozici. I z těchto kusých výsledků je zřejmé, že Správa NPŠ má dostatek informací o negativním vlivu vodáctví na život ryb v Teplé Vltavě. Pro jejich ochranu neudělala nic, jen se pokusila zamezit zde sportovnímu rybolovu. Kdo tedy škodí víc?

Jsou to ojediněle se vyskytující sportovní rybáři, kteří zde v letních měsících stejně nemohou lovit, neboť je řeka plná "lodičkářů", anebo tisíce a tisíce vodáků, kteří splouvají, hlava nehlava, za minimálních vodních průtoků, kdy jsou ničeny vodní porosty? Vodákům fandí i MŽP, o čemž jsme se měli možnost osobně přesvědčit při jednání s náměstkem ministra ing. Šulcem. Řeka je považována za totéž, co je silnice pro motoristu a možnost svézt se, má tak každý. Nepatří, náhodou, mihule potoční mezi chráněné živočichy?

Z uvedených výzkumů vyplývá i další problém Teplé Vltavy a tím jsou migrace ryb z Lipenské nádrže. I když měla být tato nádrž dle projektu uzavřena jezem, jaksi na něj nezbyly peníze a nenašly se dodnes. Na tento nedostatek bylo mnohokrát upozorněno Povodí Vltavy a SNPŠ. Některé druhy živočichů mají smůlu, mezi ně patří právě původní ryby jako lipan a pstruh obecný, které má štika v oblibě jako potravu.

I když masové tahy okounů a štik z nádrže do pstruhových revírů, tak jak jsme je znali do počátku devadesátých let, už zmizely, patrně v důsledku mnohem menšího podzimního odpouštění vody z nádrže, stále ještě dochází k menším migracím ryb, které zde nejsou původní. Kdyby došlo k vysazení nepůvodního druhu ryb sportovními rybáři, byl by to jistě, velký problém a to i v případě, že by se jednalo o druh ryby, který by byl velmi brzo vychytán (pstruh duhový, siven - z umělého odchovu).