DESATERO ZÁSAD CHYŤ A PUSŤ

1. Ulovená ryba neumí prosit o svobodu, musíš to poznat sám.
2. Ber si rybu, jen když opravdu musíš.
3. Když pustíš rybu, jako by ses znovu narodil.
4. Chceš-li chycenou rybu pustit, uvolni jí už ve vodě, bez použití podběráků.
5. Používáš-li podběrák, pak by jeho síť měla být měkká a bez uzlů.
6. Chytáš-li zásadně způsobem chyť a pusť, použij háčky bez protihrotu.
7. Vrátit velkou rybu vodě je vítězstvím nad sebou samým.
8. Každá puštěná ryba může být tvou Zlatou.
9. Pamatuj si, že jsme život dostali i proto, abychom ho chránili a rozdávali.
10. Dříve, než rozhodneš o životě ryby, pomysli na svůj vlastní.

Vážení kolegové,
toto je úvod do diskuse, která by se na výše uvedené téma mohla rozvinout. Přiznám se, že ani já všechny tyto zásady vždy nedodržuji. Je to jakýsi Ideál a my jsme jen lidé. Jedním z mých prohřešků je třeba ten, že beru ryby bez namočení ruky v řece. To však neznamená, že je má ruka suchá. Na každé, i menší rybě, je vždy dostatek vody a při troše cviku tato voda dobře namočí dlaň před uchopením ryby. Mám totiž potíže se zády a každý předklon by mohl znamenat ono známé rupnutí. Kdo tím netrpí, pak neví nic o strachu před touto bolestí. Proto také raději větší rybu podeberu a uvolním ji v podběráku, abych jí pak bez potíží pustil. Zkrátka, důvody mohou být různé. Uvedené desatero není dogma a vůbec se nepovažuji za jeho autora. Jen jsem shrnul některé zásady do těchto deseti bodů. Komu se líbí, ten se může podle nich řídit.Ostatní žádám o jistou velkorysost vůči těm prvním podivínům. Třeba časem přijdou na to, že na těch zásadách přeci něco je.

Váš Karel Křivanec