EYEBROOK PATŘIL ČECHŮM

Autor: Karel Křivanec

Na začátku července vyjela česká muškařská reprezentace změřit si po roční přestávce své síly na lodní závody do Anglie. Tentokrát bylo vybráno jezero Eyebrook, které bylo pro veřejnost otevřeno už v roce 1952. Je to přehrada s betonovou hrází, dokončena na počátku čtyřicátých let minulého století, jejíž průměrná hloubka je 5 m a maximální 15 m. Nádrž je citlivě zasazena do venkovské zemědělské krajiny, čímž se trochu podobá skotským jezerům.

Svou rozlohou 200 ha nepatří mezi největší nádrže, ale zároveň o ní také nelze říci, že by byla malá, takže tu byl předpoklad, že po 2,5 dnech trénování by se měl zjistit výskyt ryb, způsoby lovu a nejvhodnější mušky. Nádrž je též dobře přehledná během závodu, takže lze vyloučit nějaká velká překvapení, která by se nedala zaregistrovat. To byly hlavní důvody, spolu s přijatelným termínem závodu a dobrým zarybněním, proč byl z termínového kalendáře vybrán právě Eyebrook.

Zmíněná soutěž se jmenuje Trout Fisherman European Open a na Eyebrooku byla dvě regionální kola, ze kterých postupuje do závěrečného finále vždy pět nejlepších jednotlivců.

Na soutěž družstev, kde startuje šest závodníků, jsme neměli dost prostředků, protože má ještě semifinálová kola před finále. Ředitelem této soutěže je známý anglický internacionál John Horsey a do již zmiňovaného finále se postupuje z dvaceti regionálních kol, takže se nakonec 23. srpna utká na jezeru Chew Walley stovka nejlepších jezerních závodníků.

Vzhledem k velmi nízkým cenám letenek byla letos zvolena letecká přeprava z Prahy do Londýna a z letiště Stansted pokračovali naši závodníci dvěma vypůjčenými vozy přímo na nádrž Eyebrook, kde se ubytovali v soukromí ve čtvrtek 3. července 2003 a odpoledne už se trénovalo. Bylo zataženo, foukal vítr a dělaly se docela slušné vlny, prostě pravé anglické rybí počasí.

Členy výpravy byli Tomáš Starýchfojtů, Jaromír Šram, Pavel Macháň, Karel Vacek a Dan Svrček a všichni společně se snažili najít správnou taktiku pro dva nadcházející závody. Ryby se ukazovaly u hladiny a občas i sebraly z hladiny nějaký ten hmyz. Byly tu tedy dvě možnosti, buď přímo lov na hladině na sucho, anebo poblíž ní na tahané lury. Část výpravy se rozhodla chytat bloby s rychlou intermídkou, neboť zde bylo hodně čerstvě vysazených, avšak menších duháků. Pavel Macháň zvolil dva oranžové bloby na začátek a konec sestavy a mezi nimi střídal třetího v odlišné barvě. Velmi rychlý tah, kterému se říká ripping, si však od závodníka vyžaduje mnoho síly, která Pavlovi nechybí. Však mu také Angličané přezdívají "Fishing machine".

Druhou taktikou byl lov na hladině na šatlkoky. Sthutlecock je muška se stíhlým zahnutým tílkem a křídlem z CDC peří, které ji drží nad hladinou. Svůj název si vysloužil od míčku na badminton, kterému se také řekne anglicky shutlecock. Je to mnohem pohodovější lov než silový ripping, ale i tato taktika má svá úskalí. Hlavním problémem je zde zásek, který se nesmí uspěchat. Po sebrání mušky se počítá pomalu do tří a pak teprve zasekne. Nástavec se dělá velmi dlouhý, používá se fluorkarbon, který se ještě odmašťuje hlinkou. Chytá se na dvě mušky, které jsou od sebe 3 - 3,5 m, přívěs je dlouhý alespoň 30 cm a délka celého forpasu by měla být nejméně 5 - 6 m. Nemělo smysl házet na sbírající ryby, ale šikmo pod úhlem 45 stupňů a pak už jen stačilo dobírat plovoucí šňůru.

Do tajů této metody nás zasvětil před dvěma roky Angličan Chris Howit a z jeho zkušeností vycházeli i Jája s Tomem, kteří tak převážně chytali, zatímco Pavel byl zastáncem blobování, ale i on měl své problémy, protože nové ryby ještě neuměly rychle tažené bloby chytit. Karel s Danem střídali obě taktiky a nemohli se rozhodnout pro žádnou z nich. Při blobování dávali oranžového bloba nahoru a na konec nástavce umístili larvu vážky, které se tu právě hojně vyskytovaly. Pro sušení peří šatlkoků se osvědčilo použití toaletního papíru, který zbavoval mušku i od rybího slizu.

Během druhého tréninkového dne chytili Jája s Tomem každý zhruba po 25 rybách, což byla čísla, kterým by asi nikdo ze soupeřů nevěřil. Třetí tréninkový den už bylo jezero dosti slušně obsazeno závodníky, kteří rovněž trénovali na regionální kola TFEO. V sobotu odpoledne však přišla krize. To se objevilo slunce, hladina se vyrovnala a ryby přestaly brát. Naši závodníci chytli během odpoledne jen dva duháky a ostatní na tom nebyli o moc lépe. Jestli to tak bude zítra, tak nás potěš pánbů, říkali si všichni a jejich noc nebyla vůbec klidná.

První závod v neděli 6. července 2003 byl odstartován v 10 hodin dopoledne a chytalo se až do 6 hodin odpoledne, taková je už v Anglii při lodních závodech tradice. I pravidla byla poněkud jiná než u nás. Prvních 6 ryb se mohlo chytat na háčky s protihrotem, maximálně 4 na nástavci, tedy i třeba dva dvojháčky a tyto ryby se musely zabít a šly na váhu, přičemž pstruh obecný se musel pustit, takže se jednalo jen o duháky. Dále se chytalo metodou chyť a pusť, jen na jednoháčky bez protihrotu a ryby se pouštěly, takže se počítal i pstruh obecný. Za každou zapsanou rybu v bodovací kartě se pak počítala jednotná hmotnost 1,5 libry.

Nedělní závod skončil naprostým českým úspěchem, když sice vyhrál Angličan Lee Henfrey (16 ryb), ale další čtyři pozice patřily Čechům v pořadí: 2. Starýchfojtů (l5), 3. Macháň (13), 4. Šram (10), 5. Vacek (13) a devátý byl Svrček (8). Z tohoto pořadí je vidět, jak byla výhodná metoda lovu na šatlkoky, v porovnání s lovem menších nasazených duháků na bloby a jiné lury, když byl Šram s 10 duháky hmotnostně těsně před Vackem se 13 úlovky, průměrný kusový úlovek na jednoho závodníka byl 4,31 ks.

Byl to přímo fantastický postup čtyř Čechů do finále jednotlivců na velkou přehradu Chew u Bristolu. Samozřejmě, že se při závodě už nechytlo tolik ryb jako při tréninku, protože zde bylo 51 závodníků a 26 lodí a to už bylo na vodní hladině pěkně znát. Také se musí přihlížet k tomu, jaké má požadavky partner v lodi, který může chtít chytat úplně jinde a jinak než vy. V poli poražených tentokrát skončil i takový mistr, jako byl vítěz dvou předchozích finále Iain Baar, který obsadil se 4 velkými rybami až 11. místo (měl největší rybu soutěže 5 liber a 4 unce).

Všichni proto čekali, jak dopadnou Češi ve druhém závodě, který byl organizován s tím pravidlem, že se mohlo chytat jen na plovoucí šňůry, což byla rána do zad blobovací taktice, protože s plovoucí šňůrou už to není ono. Zato lovcům na sucho to jistě vůbec nevadilo. A tak se poprvé v historii stalo, že český závodník vyhrál osmihodinový lodní závod ve Velké Britanii. Tím šťastlivcem, který vejde do dějin naší závodní muškařiny, byl Jaromír Šram z Českých Budějovic. Před čtyřmi lety se to málem podařilo jeho příteli Vladimíru Šedivému na jezeru Llyn Brenig ve Walesu, když po školácké chybě s jednou malou rybou přišel o vítězství v již vyhraném závodě.

Jaromír vyhrál rozdílem třídy, neboť jeho 13 ryb mělo hmotnost 25 liber, zatímco Ron Oldroyd měl na druhém místě za 10 ryb jen 18,5 libry a třetí Peter Thomas s 9 rybami měl necelých 16 liber a za ním byl o fous Tomáš Starýchfojtů (9). Karel Vacek byl se šesti rybami třináctý a hned za ním byl, prakticky se stejným výkonem, Dan Svrček a Pavel Macháň s bloby osmnáctý za 5 ryb. Celkem se v tomto kole představilo 57 závodníků a průměrný úlovek byl 3,53 ryby. Díky tomu, že Tom s Jájou už měli jistý postup z prvního závodu, tak se do finále dostali ještě další dva závodníci na šestém a sedmém místě, z čehož mělo zvláštní radost Iainovo dvojče, Craig Baar, který byl s 9 rybami šestý.

Bylo to další skvělé umístění českých muškařů, které jim ze srdce přál i náš starý přítel Mike Childs, neboť byl ve druhém závodě Danovým partnerem v lodi a chytl rovněž 6 ryb (vloni tu byl druhý). Naši čtyři postupující už nechtěli do druhého závodu nastoupit, ale John Horsey o tom nechtěl ani slyšet, protože účast Čechů byla pro jeho závody také moc dobrou reklamou, o kterou by nerad přišel.

Úspěšný výjezd byl zakončen na největší nádrži Rutland Water, kde se naše družstvo zastavilo v úterý dopoledne na jeden kondiční trénink a i zde se jim dařilo tak, že za nimi jezdili angličtí rybáři na radu, na co mají chytat a po odpovědi hned mířili do chaty, aby si zde koupili oranžové bloby. Tento sice jen krátký rybolov přinesl každému další nové zkušenosti a byl tečkou za úspěšným zájezdem našich do Anglie.

Mušky - jezero Eyebrook