PSTRUH DUHOVÝ (Oncorhynchus mykiss)
Tento introdukovaný druh se nyní řadí do rodu Oncorhynchus, který
zahrnuje ještě další pstruhy a lososy žijící v úmoří Tichého oceánu. K nám se poprvé
dostal v roce 1888 z Německa, kam byl v roce 1880 dovezen z USA. Základem pro naší
současnou místní populaci, označovanou jako PdM, se po druhé světové válce stali
pstruzi dovezení v létech 1946 - 1948 z Dánska. Základem tohoto intenzivního chovu
se stal dovoz jezerní formy ( Salmo gairdnerii kamloops) z Dánska v létech 1966 - 1967,
která má původ ve Francii a je charakteristická podzimním výtěrem. Nese označení
PdD1966. Další zásilka jiker byla dovezena v roce 1968, ale tyto ryby se vytírají
na jaře (PdD 1968). Zásilka z Dánska v roce 1975 (PdD 1975) byla bez přesného označení
druhu. V roce 1979 pak byly ještě dovezeny jikry z Polska (PdP 1979), které však měly
ale stejný původ a vlastnosti jako PdD 1966, do Polska byly dovezeny v roce 1961 z
Francie.
Popis
Tělo pstruha duhového má vřetenovitý, ze stran mírně zploštělý tvar, o
něco vyšší a užší než pstruh obecný. Hlava a ústa jsou o něco menší, ploutve jsou
podobně utvářené. Ocasní ploutev je vykrojená, pouze u největších exemplářů je spíše
zakončená rovně nebo zaokrouhlená. Většina do našich vod vysazených duháků má ploutve
s různými defekty, způsobené odchovem v líhních. Teprve po nějaké době v přirozeném
prostředí jim ploutve dorostou. Stříbřité odstíny boků mají fialový nádech a
přecházejí do tmavozeleného až hnědého hřbetu a bílého až stříbřitého břicha. Po
celém těle se na úrovni postranní čáry táhne duhový pás a celé boky a hřbet, včetně
hřbetní, tukové a ocasní ploutve, jsou pokryty drobnými černými skvrnami.
Pohlavní dvojtvárnost
Pohlavní dvojtvárnost je zřetelná u dospělých jedinců. Samci mají delší
hlavu, protáhlejší čelisti a na spodní čelisti se vytváří typický zahnutý hák. Také
prsní, tukovou a ocasní ploutev mají delší a ocasní násadec mají mohutnější a vyšší.
Samice mají hlavu ve předu spíše zaoblenou. Během tření mají samci výraznější zbarvení,
obzvláště duhový pás na boku.
Rozmnožování a růst
V našich podmínkách se přirozeně rozmnožuje pouze populace PdM a ke
tření v pramenitých a relativně teplých vodách dochází většinou již v lednu a únoru.
Samice vytloukají v písčitém nebo štěrkovitém dně hnízdo, do kterého pak ukládají
jikry a samec je oplodní. Po té je ukryjí pod zvířený substrát. Uměle chovaní
pstruzi, patřící většinou k populacím PdD 1966 a PdD 1979, se vytírají na podzim.
Některé populace, introdukované do horských rovníkových oblastí, se vytírají i
několikrát do roka.. Růst těchto pstruhů je poměrně rychlý, v pátém roce života
dosahují obvykle v řekách velikosti okolo 35 cm a hmotnosti 0,6 kg. V intenzivních
chovech dosahují této velikosti během dvou let a v tomto stáří jsou také nejčastěji
do našich revírů vysazováni.
Potrava
Složení potravy je podobné jako u pstruha obecného a je dáno především
její nabídkou. V řekách jsou to vývojová stádia vodního hmyzu, nálet a drobné rybky,
často i úlomky rostlin a pod městy i odpady organického původu. Ve stojatých vodách
je to dále i zooplankton a v době hojnosti plůdek kaprovitých ryb a různé druhy vodních
měkkýšů. Je třeba připomenout, že potravní chování vysazovaných pstruhů je zcela
odlišné od přirozeného. Vyhladovělí a na pravidelný přísun granulí uvyklí pstruzi
útočí na vše, co se dá polknout, včetně kusů klacků. Čím je tato potenciální potrava
pestřeji zbarvená, tím lépe.
Chování a stanoviště
Pstruh duhový má v tocích poněkud odlišné stanoviště než pstruh obecný.
Pouze v prudkých tocích vyhledává úkryty podél břehů, ve větších a pomaleji tekoucích
tocích osidluje celou šíři toku a častěji se během lovu potravy pohybuje ve svém
okrsku. Je také méně náročný na obsah kyslíku ve vodě a snáší i její mírné znečištění.
Krátkodobě je schopen přežít oteplení až na 24° C. Ve stojaté vodě se pohybuje spíše
v pelagiálu a do přítoků migruje pouze za účelem tření.
Rozšíření
Původně se tento druh vyskytoval v severoamerických přítocích Tichého
oceánu a v řekách tekoucích do Ochotského moře a na Kamčatce. Nyní je však rozšířen
po celém světě, včetně horských oblastí tropické Afriky nebo Austrálie. V naší
republice je poměrně hojně vysazován do revírů, je také velmi vhodný pro stojaté
vody, kde rychle roste. Největší u nás ulovení jedinci měli přes 5 kg. Díky své
velikosti a dravosti je i oblíbenou sportovní rybou.
Pro rybáře
Do revírů jsou většinou vysazování jedinci, mající již zákonem
stanovenou míru. Většinou se tak děje nárazově na jaře a na podzim ve velkém
množství a tito pstruzi jsou díky své dravosti zpravidla poměrně rychle
vychytáni. Je to sice zřejmý záměr hospodářů, ryby mají vysokou výtěžnost a
zavděčí se tak široké rybářské obci. Za takových podmínek není pro běžného
rybáře problém během krátké doby ulovit denní limit, který je bohužel často
překračován a tak je pouze malé části těchto pstruhů umožněno v řece zdomácnět
a vyrůst. Je ale pravda, že touto cestou lze ochránit hlavně v jarních měsících
pstruha obecného, neboť čerstvě vysazení a i masitější duháci ho k nástrahám
nepustí a rybáři - konzumenti si je ponechají raději. Problematická je také jeho
dosti častá migrace po proudu řeky, díky které velká část vysazených pstruhů z
místa vysazení zmizí (pokud není okamžitě vychytána)
Pokud chceme ale lovit větší a opatrnější ryby, měl by se najít
způsob, jak vysazené ryby ochránit a nechat je zdomácnět a vyrůst. Celkový
výtěžek bude jistě nižší, oproti okamžitému vychytání, ale je třeba zvážit, co
je pro sportovní rybáře lepší. Zájemců o lov velkých a divokých ryb přibývá a
splnění těchto přání může napomoci rozšíření počtu stojatých revírů s výskytem
duháka. Většina našich nádrží a rybníků je totiž pro něj více než vhodná.
POZNÁMKA PM
I u duháka nás zajímají všechny zprávy o výskytu jedinců z přirozeného
výtěru. Osobně jsem byl svědkem ulovení půlkilové ryby, která měla v žaludku 17 cm
dlouhý dřevěný klacek o průměru něco přes l cm. Stalo se to na Vltavě 28 pod Vyšším
Brodem, lovec Vladimír Šedivý je též dopisovatelem PM. Napište nám o svých
zkušenostech s hltavostí duháků. V jiném roce jsem viděl u padesáticentimetrového
duháka v žaludku natráveného pstruha ob., který měřil 31cm a pocházel ze stejné
lokality.