POHÁDKA PROGRAMÁTORSKÁ
Pokud pojedete po informační dálnici z Prahy do Ostravy přes Milán, tak přesně po 187 345 metrech uvidíte odbočku doprava. Pokud se nespletete a nezahnete už po 187 343 metrech, dovede vás tato odbočka rovnou do počítačového království. Když jsem tam byl naposledy, bylo vstupní heslo 'a8sb65df5bai4faw35', ale prý můžete použít i jiné, jen když bude zcela nezapamatovatelné. Všem, kteří tam ještě nebyli, bych o té zemi rád něco řekl předem, protože zvyky té země jsou tak odlišné, že nepřipravený poutník by se mohl dočkat nepříjemných překvapení.
Tak předně, pokud se na návštěvu počítačového království opravdu chystáte, vemte si sebou minimálně 1050 MB volných, jinak vás imigrační úředník pošle šupem zpět. Specialitou království je zdravotní kontrola. V praxi to znamená, že pokud nemáte tep 100 MHz jste asi nemocný a z obavy z možného kolapsu je vám taktéž zapovězen vstup. Testy na nakažlivé choroby vás asi nepřekvapí, ale budete asi překvapen co všechno heurold jeho Veličenstva jako chorobu označí. (Velmi často jsou to součásti vašeho národního kroje.) Poslední a nutno říci velmi nepříjemnou procedurou zdravotní prohlídky je oční operace prováděná na Dover Institute of Technology (zkráceně DIT). Jejím cílem je co nejvíce přiblížit lidské vnímání rozlišení monitoru.
Lidé tam jedí pružné disky k snídani syrové, namazané teplovodivou vazelínou, k obědu bývají CD-ROMy na různý způsob, k večeři pevný disk na velkomodro. Slavnostním jídlem je pečený zdroj, nejváženější osoba u stolu dostává ventilátor, neboť je považován za obzvláštní pochoutku. Lidé tam nenosí brýle, ale filtry a brýlové čočky dávají na monitor. Dámy se voní sprejem na čištění polarizačních filtrů a muži pijí šestnáctkrát destilovanou kapalinu na čištění diskových hlav. Když se narodí zdravé dítě, tak křičí "ríííset, rííííííset" a první slovo, které se naučí je "sejvnout". Taková je to moderní země!
Pokud jde o podnikání, jsou nejrozšířenější formou firmy z.b.z. a n.v.n. (zcela bez záruk a na vlastní nebezpečí). Chcete-li do země dovážet, musí být jakékoli zboží vybaveno podrobnou a úplnou pochvalnou ódou s rejstříkem pro snazší orientaci, jinak jste na trhu bez šance. Přijít na dohodnutou schůzku včas se považuje za skoro tak neslušné jako uvést na trh výrobek, který už dva roky slibujete. Vrcholem drzosti je uvést jej i pod stejným jménem. Nejrychleji se rozvíjející formou prodeje je podomní prodej, neboť výrazně snižuje náklady na potřebnou podporu. Výrobce software totiž podporu neposkytuje jinak než prostřednictvím svých prodejců a ti do měst jezdí jen jednou ročně, na jarmark. Aby uchránili zdravou kůži, tak na následující jarmark prodejci přivezou buď magickou knihu, která prý vše vysvětlí (je tak tlustá jako zbytečná) nebo nové zboží, které má hned na obalu podrobný seznam nedostatků předchozího výrobku s upozorněním, že se staly jednou provždy minulostí (invence předních firem je nevyčerpatelná). Pravdou ovšem je že o žádném výrobku na trhu nemůžete zodpovědně prohlásit, že by byl špatný. Inovační cyklus je zde totiž tak krátký, že než stihnete program zavést a vyzkoušet, je na trhu nová verze. Zlé jazyky tvrdí, že právě toto je nejvážnější příčina špatné obchodní bilance, neboť místo tvorby prodejných hodnot se občané zabývají zaváděním programů a programováním závad.
Na závěr důležité upozornění. Kalkulačku nechte doma. I když jsou na místním trhu vysoce ceněny pro svoji obrovskou rychlost a okamžitou použitelnost, používat se smějí jen v životně důležitých odvětvích jako ministerstvo obrany, ministerstvo financí a v učené společnosti jen na základě výslovného povolení jeho Veličenstva. Je zcela nepravděpodobné, že by takové povolení dostal cizozemec a trest za porušení je opravdu vysoký. Většinou je provinilec odsouzen na doživotí k nuceným pracím nejhoršího druhu jako barvení pásek razítkovou barvou nebo dokonce vyfukování prachu z PC. To už je snad lepší naučit se počítat z hlavy.
19.5.1997