Prostřednictvím toho vyzýváme lidi ke sbírkám i k jiné podpoře. Fotografie je vždy mostem mezi událostí, jež se stala a člověkem, který je zdánlivě nezúčastněný. Má tedy informační a sdílný efekt.
Dalším momentem je skutečnost, že za darované věcia finanční prostředky neseme zodpovědnost. Proto chceme lidem, kteří pomoc poskytli, obrazem doložit, na co jsme jejich dar použili, k čemu slouží... Fotografie jsou tedy i důkazem toho, že to, co říkáme, tak skutečně děláme.
Fotografii také používáme při přednáškách ve školách, v práci s mladými lidmi, abychom je zapojili do problému. /V notebooku máme celou prezentaci Adry, která stojí na fotografiích./ Protože mluvte o zemětřesení, mluvte o hladu, o radosti dětí... Bez vizuálního představení to není možné.”
Rudolf Retiz, ředitel organizace ADRA :
“Fotografie nemusí vždy vést k darování finanční částky, ale může třeba vést k dobrému rozhodnutí. Příkladem jsou snímky, které přivedly skupinu mladých lidí k tomu, že prožili své prázdniny v dětském domově a pomáhali opuštěným dětem.
Při další přednášce spojené s projekcí diapozitivů, která se týkala situace lidí v Černé Hoře, se rozhodly tři studentky z třineckého gymnázia zorganizovat sbírku zachovalé obuvi. Během několika dnů nashromáždily, přebraly, vyčistily a připravily k odeslání přes tři sta párů dobrých bot...
Lidem s humanitárním cítěním nechybí při fotografování pokora, smysl pro empatii a spoluúčast. Přesto, že fotografie v tomto případě nevznikají v rukou profesionála /kromě následujícího souboru/, jsou nadmíru citlivým a pravdivým sdělením o vyhrocených událostech. Mají schopnost předávat podstatu problémů a vést řadu lidí k uvědomění si svého postavení, k úctě ke svým vlastním životním podmínkám a potřebě pomoci tam, kde se jiní ocitli na pokraji svých možností.