AUKCE“V první polovině tohoto století bylo vlastnit a
kupovat výtvarné umění nejen rodinnou tradicí, ale spoluvytvářelo i společenskou
prestiž. Po roce 1948 se sběratelství stalo výlučností pouze omezené skupiny lidí,
která si tuto tradici přinesla z rodinného zázemí. Mnoho sběratelů opustilo se
svými sbírkami vlast nebo o ně se zabaveným majetkem přišlo. “Podporu umění”
převzal stát, jenž se stal na několik desetiletí jediným mecenášem...
Po roce 1989 nová společenská vrstva současné výtvarné umění nesbírá, protože
nebylo nikoho, kdo by je tomu naučil. Vznikla po roce 1989 a její členy tvoří jak
restituenti, tak i lidé nejrůznějších profesí, kteří majetek nezískali z tradice
rodiny. Bude proto dlouho trvat, než přijmou zavedené kulturní návyky.
/ z textu Jana Paula, “Kdo a proč sbírá výtvarné umění”,
LN 22. 6. 2000/
Své místo v české humanitární fotografii posledního desetiletí mají
rovněž aukce, jejichž organizátoři se pokusili dražbou fotografií od známých či
méně známých autorů přispět na řešení určité problematiky.
V roce 1997 uspořádala nadace Czech Photo, ve spolupráci se Společností přátel
fotografie, v Komorní galerii Domu fotografie Josefa Sudka výstavu prací současných
fotografů spojenou s aukcí pod názvem “Fotografové na pomoc”. Formou postupného
vystavování od října do prosince bylo představeno přes sto originálních
fotografií od sedmdesáti předních českých a slovenských autorů. Veřejná dražba
se uskutečnila 9. prosince 1997. Výtěžek 110 000 korun byl určen ve prospěch lidí z
obce Ludvíkov na Bruntálsku, jež byli na podzim téhož roku postiženi povodněmi
/vydraženy byly snímky od Petra Joska, Pavla Brunclíka, Lenky Hatašové, Miroslava
Zajíce, Mira Švolíka, Markéty Luskačové, Jindřicha Štreita, Václava Chocholy,
Miloslava Stibora a dalších/.
V prosinci roku 1999 uspořádalo vedení Dětského domova Býchory
prodejní výstavu fotografií a benefiční koncert několika hudebníků i skupin na
podporu výstavby nového dětského domova rodinného typu. Účast přijalo přes
šedesát českých a slovenských autorů. Mezi mnoha jinými se vydražily fotografie od
Markéty Luskačové, Antonína Kratochvíla, Dagmar Hochové, Bohdana Holomíčka,
Jindřicha Štreita, Jana Šibíka a výsledná částka dosáhla 120 000 korun.
V polovině roku 2000 se konala v Galerii U prstenu /ve spolupráci s Mladým světem/
již tradiční aukce výtvarných prací. Z předchozích čtyř aukcí grafik, obrazů a
jiných uměleckých předmětů bylo získáno téměř půl milionu korun, jež
posloužily na humanitární účely. Tato zatím poslední aukce nesla pojmenování
“Praha světácká” a poprvé zde byla zastoupena rovněž fotografie. Vedle
výtvarných prací byly vydraženy snímky od Miroslava Hucka, Jaroslava Kořána,
Jindřicha Štreita, Jaroslava Jiřičky a dalších.
Celkově se podařilo získat 145 000 korun, které podpořily dvě pražská
zdravotnická zařízení. Pořadatelé však očekávali větší sběratelský zájem
právě o kvalitní fotografie.
Výjimečným humanitárním činem, zcela ojedinělým v historii české fotografie, se
stala aukce a prodejní výstava fotografií Jana Saudka, která se pod názvem “Sbohem
Jane” konala v pražském Obecním domě v roce 1998 /červenec až srpen/. Za pět
týdnů ji navštívilo 75 000 lidí, kterým byly prodány vstupenky v hodnotě 4 782 520
Kč a ze všech 66 exponátů se stržilo 2 237 000 Kč. Po odečtení nákladů a daní
tak mohl Jan Saudek Nadaci pro transplantaci kostní dřeně darovat téměř 4 miliony
korun. Výstava byla doprovázena mohutnou billboardovou reklamní kampaní.
Do této oblasti využití fotografického obrazu pro humanitární účely náleží
aukce Antonína Kratochvíla, prodej fotografií v průběhu výstavy Romana Sejkota a Ivy
Zímové, o nichž jsou podrobné informace obsaženy v kapitolách věnovaným
jednotlivým autorům a projektům.
Aukce “na pomoc” představují jen jednu z mnoha cest, jak podpořit lidi
strádající nemocí, hladem, zmírnit následky válek či přírodních katastrof. V
prvním plánu je vždy snaha upozornit na určitou problematiku a poté vzbudit zájem a
potřebu lidí zapojit se do humanitární akce. V České republice však pro aktivity
podobného typu, vzhledem k materiálnímu zabezpečení lidí a chybějící tradici,
nejsou zatím podmínky ani pochopení. A tak se náklady na organizaci aukcí blíží
mnohdy jejich vydražené částce. Což ale nesnižuje pozitivní snahu a lidskost těch,
kteří se k podobným krokům rozhodují.