AUKCE

“V první polovině tohoto století bylo vlastnit a kupovat výtvarné umění nejen rodinnou tradicí, ale spoluvytvářelo i společenskou prestiž. Po roce 1948 se sběratelství stalo výlučností pouze omezené skupiny lidí, která si tuto tradici přinesla z rodinného zázemí. Mnoho sběratelů opustilo se svými sbírkami vlast nebo o ně se zabaveným majetkem přišlo. “Podporu umění” převzal stát, jenž se stal na několik desetiletí jediným mecenášem...
Po roce 1989 nová společenská vrstva současné výtvarné umění nesbírá, protože nebylo nikoho, kdo by je tomu naučil. Vznikla po roce 1989 a její členy tvoří jak restituenti, tak i lidé nejrůznějších profesí, kteří majetek nezískali z tradice rodiny. Bude proto dlouho trvat, než přijmou zavedené kulturní návyky.
/ z textu Jana Paula, “Kdo a proč sbírá výtvarné umění”, LN 22. 6. 2000/

Své místo v české humanitární fotografii posledního desetiletí mají rovněž aukce, jejichž organizátoři se pokusili dražbou fotografií od známých či méně známých autorů přispět na řešení určité problematiky.
V roce 1997 uspořádala nadace Czech Photo, ve spolupráci se Společností přátel fotografie, v Komorní galerii Domu fotografie Josefa Sudka výstavu prací současných fotografů spojenou s aukcí pod názvem “Fotografové na pomoc”. Formou postupného vystavování od října do prosince bylo představeno přes sto originálních fotografií od sedmdesáti předních českých a slovenských autorů. Veřejná dražba se uskutečnila 9. prosince 1997. Výtěžek 110 000 korun byl určen ve prospěch lidí z obce Ludvíkov na Bruntálsku, jež byli na podzim téhož roku postiženi povodněmi /vydraženy byly snímky od Petra Joska, Pavla Brunclíka, Lenky Hatašové, Miroslava Zajíce, Mira Švolíka, Markéty Luskačové, Jindřicha Štreita, Václava Chocholy, Miloslava Stibora a dalších/.
V prosinci roku 1999 uspořádalo vedení Dětského domova Býchory prodejní výstavu fotografií a benefiční koncert několika hudebníků i skupin na podporu výstavby nového dětského domova rodinného typu. Účast přijalo přes šedesát českých a slovenských autorů. Mezi mnoha jinými se vydražily fotografie od Markéty Luskačové, Antonína Kratochvíla, Dagmar Hochové, Bohdana Holomíčka, Jindřicha Štreita, Jana Šibíka a výsledná částka dosáhla 120 000 korun.
V polovině roku 2000 se konala v Galerii U prstenu /ve spolupráci s Mladým světem/ již tradiční aukce výtvarných prací. Z předchozích čtyř aukcí grafik, obrazů a jiných uměleckých předmětů bylo získáno téměř půl milionu korun, jež posloužily na humanitární účely. Tato zatím poslední aukce nesla pojmenování “Praha světácká” a poprvé zde byla zastoupena rovněž fotografie. Vedle výtvarných prací byly vydraženy snímky od Miroslava Hucka, Jaroslava Kořána, Jindřicha Štreita, Jaroslava Jiřičky a dalších.
Celkově se podařilo získat 145 000 korun, které podpořily dvě pražská zdravotnická zařízení. Pořadatelé však očekávali větší sběratelský zájem právě o kvalitní fotografie.
Výjimečným humanitárním činem, zcela ojedinělým v historii české fotografie, se stala aukce a prodejní výstava fotografií Jana Saudka, která se pod názvem “Sbohem Jane” konala v pražském Obecním domě v roce 1998 /červenec až srpen/. Za pět týdnů ji navštívilo 75 000 lidí, kterým byly prodány vstupenky v hodnotě 4 782 520 Kč a ze všech 66 exponátů se stržilo 2 237 000 Kč. Po odečtení nákladů a daní tak mohl Jan Saudek Nadaci pro transplantaci kostní dřeně darovat téměř 4 miliony korun. Výstava byla doprovázena mohutnou billboardovou reklamní kampaní.
Do této oblasti využití fotografického obrazu pro humanitární účely náleží aukce Antonína Kratochvíla, prodej fotografií v průběhu výstavy Romana Sejkota a Ivy Zímové, o nichž jsou podrobné informace obsaženy v kapitolách věnovaným jednotlivým autorům a projektům.
Aukce “na pomoc” představují jen jednu z mnoha cest, jak podpořit lidi strádající nemocí, hladem, zmírnit následky válek či přírodních katastrof. V prvním plánu je vždy snaha upozornit na určitou problematiku a poté vzbudit zájem a potřebu lidí zapojit se do humanitární akce. V České republice však pro aktivity podobného typu, vzhledem k materiálnímu zabezpečení lidí a chybějící tradici, nejsou zatím podmínky ani pochopení. A tak se náklady na organizaci aukcí blíží mnohdy jejich vydražené částce. Což ale nesnižuje pozitivní snahu a lidskost těch, kteří se k podobným krokům rozhodují.