NÁŠ SVĚT

Daniel Šperl /narozen 12 .4.1966/. Po absolvování gymnázia /1984/, studoval Institut výtvarné fotografie SČF Praha /1985 - 89/. Poté mimořádné studium na pražské FAMU, katedře fotografie /1991 - 93/. A na stejné katedře v letech 1993 - 98 studium magisterské. V roce 1996 byl na studijním pobytu ve Francii /Ecole des Beaux - Arts, Toulouse/ a v roce 1997 v Japonsku /Japan Photographic Asociation, Tokio/. Ve své tvorbě se věnuje fotografii dokumentární. Vedle fotografických projektů “Praha 1989”, “Policejní škola” /92/, “Životní styl Francie” /97/ a “Životní styl Japonska” /98/ vytvořil cyklus fotografií o životě na vesnici /93 - 98/ a fotografický soubor o lidech žijících v uprchlických táborech /99/. Od roku 1993 dokumentuje práce výtvarníků během pravidelných mezinárodních sympozií konaných v Plasích, kde se v roce 1997 účastnil sympozia “O počátku” vlastním fotografickým projektem. V letech 1996 - 99 pracoval jako šéfredaktor časopisu Advanced.
V roce 1995 se začíná zabývat problematikou handicapovaných lidí.

“Smyslem bylo přiblížit svět postižených jedinců ostatním. Setkal jsem se mnohokrát s tím, že ústavy stály uprostřed měst a lidé, kteří žili v jejich bezprostřední blízkosti, se nikdy nebyli za zdmi zařízení ani podívat... Naše společnost se ve většině k problematice nechce hlásit. Je to stále takový svět za oponou.”

ÚSP HORNÍ MAXOV

Jarmila Šimáňová /narozena 4. 4. 1973/. Absolvovala SEŠ v Liberci /1987 - 91/. Od roku 1993 studovala fotografii na PFŠ v Praze /1991 - 92/, ŠUŘ v Brně, obor užité fotografie /1992 - 96/, Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě /1993 - 98/. Od roku 1996 pracuje v Ústavu sociální péče Horní Maxov. Ve své tvorbě je zaměřena na dokumentární fotografii. Vytvořila fotografický cyklus o českých vesnicích v rumunském Banátu /1994 - 97/, fotografický příběh rodiny žijící na vesnici Českomoravské vrchoviny - “Rod Kratochvílů z Dobroutova” /1995 - 98/. Studium na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě zakončila diplomovou prací “Česká fotografie náboženských poutí” /1998/, kterou tato škola v roce 2000 vydala ve sborníku “Listy o fotografii”.
V roce 1996 zahájila dokumentární projekt o mentálně postižených.

“Ve všech projektech je asi přání zachytit krásné lidi a děje. Nikdy jsem nefotila hrůzy a velké těžké smutky. Jen co mohu - trochu uchovat si, že jsem ty všechny lidi směla vidět, být v blízkosti s nimi. A pak jim třeba ukázat, jak jsou krásný.”

NÁLADY

Vlado Bohdan /narozen 1. 2. 1972/. V letech 1993 - 98 studoval obor fotografie na FAMU. Dříve volný fotograf, v současné době /od roku 1999/ je fotografem Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Ve své volné tvorbě se věnuje subjektivnímu dokumentu, v jehož duchu /od roku 1992/ vzniká dlouhodobý projekt “Nálady”. Zaznamenává to, co přesahuje každý lidský život - pocity, touhy, prožitky lidí bez rozdílu, v jakém prostředí či situaci žijí. Tak vznikl i cyklus fotografií o životě drogově závislých v terapeutické komunitě v Němčicích - “Sananim” /1995/ a fotografický soubor ze života obyvatel ústavů sociální péče /1998/, který byl zařazen do projektu “Náš svět”. Vedle toho se věnuje divadelní fotografii a subjektivním dokumentárním portrétům osobností z divadelního prostředí - “Stella Zázvorková - divadelní studie”, fotografické cykly k televizním dokumentům o V. Chramostové, J. Somrovi, M. Vančurové, Z. Bydžovské, K. Burianové, L.Geprtové. Řada z nich byla vydána knižně. Od roku 1999 vyučuje divadelní tvorbu na katedře fotografie FAMU.

V roce 1998 se Vlado Bohdan účastnil čtrnáctidenního fotografického workshopu na Sovinci. Svým vlastním způsobem zaznamenával život lidí v mnoha prostředích, která společně s Jindřichem Štreitem navštěvovali.
Fotografie se staly součástí autorova dlouhodobého projektu “Nálady” a zároveň obohatily svoji výjimečnou atmosférou humanitární projekt “Náš svět”. Snímek “muže se škraboškou” pořízený v průběhu karnevalu vybral Jindřich Štreit jako titulní obraz celého projektu. Kromě umístění na obálce knihy byl rovněž využíván pro realizaci plakátů.