Sarajevo - Národní knihovna

Sarajevo

Sarajevo

Sarajevo

Sarajevo

nemocnice v Mostaru

Arménie

HUMANITÁRNÍ PROJEKTY
/ SOS  SARAJEVO,  MOSTAR,  ARMÉNIE /

Lubomír Kotek /narozen 7. 5. 1958/. Vyučen pánským krejčím, poté absolvoval gymnázium a následně se vyučil fotografem. Fotografovat začal v 70. letech. V té době také nastoupil do ČTK jako fotolaborant. Od 80. let spolupracuje s Annou Fárovou na dokumentaci pozůstalosti Josefa Sudka. Od té doby rovněž vytváří řadu ilustrací pro nakladatelství Petlice /samizdat/,Torst /90. léta/. V 80. letech fotografuje symboliku komunistického režimu. Od roku 1989 pracuje pro Agence France Presse. 1990 - 92 fotografuje v zemích bývalého Sovětského svazu. Od roku 1992 pracuje postupně v Občanském deníku, Reflexu, Národních listech, Lidových novinách, v České tiskové agentuře. Na začátku 90. let fotografuje v Arménii, Ázerbajdžánu, Gruzii, v pobaltských zemích i při prvním puči v Moskvě.
Od roku 1993 spolupracuje s agenturou Epicentrum a nadací Člověk v tísni. Fotografuje v Bosně, Hercegovině, Kosovu, Albánii a Čečensku. V roce 1999 se stal zaměstnancem organizace UMPROFOR.

V roce 1993 začal Lubomír Kotek spolupracovat s Jaromírem Štětinou a Šimonem Pánkem. Smyslem původního projektu bylo vytvořit ze společenství novinářů humanitární organizaci.
Lubomír Kotek říká :
“Když jsme navštěvovali místa, kde se něco odehrávalo a lidé potřebovali pomoc - možná bylo povinností novináře se do konfliktu nevměšovat, ale povinností člověka bylo pomoct. Proto jsme spojili profesní praxi s humanitární.”
V letech 1993 - 1995 byl několikrát s nadací “Člověk v tísni” a později s humanitární organizací “ADRA” ve válkou postiženém Sarajevu. Výsledkem byla výstava SOS Sarajevo, která proběhla v řadě měst po celé České republice. Byla součástí kampaně, kterou na podzim 1993, před začátkem druhé válečné zimy v Sarajevu, vyhlásila nadace s podporou řady novinářů i za úzké spolupráce České televize. Během kampaně se podařilo nashromáždit 30 milionů korun.
Humanitární dodávky, největší z postkomunistických zemí, byly během druhé válečné zimy citelnou pomocí obklíčenému městu.
Spolupráce Lubomíra Kotka s nadací “Člověk v tísni” vrcholí v roce 1995 prací na almanachu “Bosna a Hercegovina” k měsíci věnovanému této zemi v České republice. V průběhu “Měsíce”, který představil Bosnu a Hercegovinu jinak než jako každodenní zpravodajství o střelbě, tedy jako kulturní, civilizovanou zemi, se konalo více než 150 různých kulturních a společenských akcí. Při této příležitosti proběhly výstavy Kotkových fotografií ve čtyřiceti městech České republiky. Následně, na obdobné akci “Jaro 96” konané v Bosně a Hercegovině po skončení války, měl dvě putovní výstavy po městech muslimské části Bosny.V roce 1998 představil v rámci humanitární kampaně SOS Kosovo, organizované nadací “Člověk v tísni”, soubor čtyřiceti fotografií z Kosova a Albánie v mnoha městech České republiky.
Ve spolupráci s českým Ministerstvem zdravotnictví vytvořil v roce 1999 soubor šestnácti pohlednic s tematikou handicapovaných lidí. Měly přiblížit život postižených v souvislosti s novými životními i pracovními podmínkami, které se jim snaží některé organizace vytvořit /“chráněné bydlení”/. Cílem bylo přispět k integraci handicapovaných lidí do společnosti zdravých a na tyto programy získat finanční prostředky.
Fotografie Lubomíra Kotka jsou hodnotné nejen kvalitou, ale jejich význam spočívá i v dlouhodobé, systematické a cílené spolupráci s humanitárními organizacemi. Snímky jsou představením vyvážennosti profesionální kvality a lidského poslání.