HISTORIE PROTIVANOVA

Protivanov je v písemných pramenech poprvé uváděn roku 1505 jako majetek pánů z Boskovic. Založen byl ale nesporně dříve, v době velké středověké kolonizace našich zemí. Je typickou kolonizační lesní lánovou vsí,
založenou lokátorem, po němž dostala asi jméno (Protiva nebo Protiven). Založení Protivanova lze tedy odhadnout do období let 1290 - 1310. V nejstarší gruntovní knize obce z roku 1571 jsou záznamy o prvních statcích. Zdrojem obživy byla orná půda. Chovali se tažní konì, dále krávy, býci, vepřový dobytek a ovce. V té době zde bylo 36 gruntů. Ve vesnici byli řemeslníci, z nichž nejvyšší vrstva byli mlynáři. V Protivanově byl mlýn
již roku 1585, 1571 zde byl první kovář. Krčma zde byla v roce 1596, v 17. stol. vrchnostenská hospoda v č.p. 29.
V roce 1749 měla obec 64 domy, v roce 1771 72 čísel popisných. Ke konci 18. stol.  vzniklo několik nových hospodářských usedlostí dělením gruntů. V roce 1820 měla obec 117 domů, v roce 1840 145domů. Údaje o počtu obyvatel - nejstarší záznam z r. 1745 - 485 osob. V roce 1840 1204 obyvatel.
V protivanovském dvoře byla výrobna sirupu, dále byla ve vsi sklárna s výrobou drasla, 2 mlýny. V roce 1807 byla postavena nová škola v místě domku č.p. 32. Hospoda, původnì vrchnostenská, stávala na míst dnešní restaurace Jednoty. V blízkosti obce směrem ke Žďárné nacházíme tzv. "Oborský dvùr", pod ním je rybník.
V údolí potoka Luha mez Žďárnou a Protivanovem byla osada Skelná huť, součást Protivanova. Vlastní sklárna neboli huť stála na prostranství severnì silnice. V roce 1843 se v huti vyrábělo duté sklo bílé a barevné, láhve, sklenice, lampy, poháry, sklo broušené, ryté, malované i lékařské. V roce 1912 sklárna vyhořela. První zmínka o kostele je z roku 1547. 1771 i s farou vyhořel. V roce 1772 vystavěl hrabě Leopold Dietrichstein nynější kostel Narození panny Marie.
Významnější objekty:
- č.p. 16 - bývalá rychta od založení obce, 1626 prodána majiteli boskovického panství, který z ní zřídil panský dvùr
- č.p. 35,36,37 - domky postavené obcí
- č.p. 39 - myslivna
- č.p. 47 - kovárna
Z hlediska historického, vzhledem k tomu, že se jedná o oblast v minulosti poměrnì chudou a řídce osídlenou, jde vìtšinou o objekty lidové architektury a drobné církevní plastiky. Obojí má však pro oblast typický charakter a zaslouží si proto pozornost. Jde zejména o tyto kulturní památky a zajímavosti v Protivanově:

• Farní kostel Narození panny Marie z roku 1772 s pozdějšími úpravami, sakristií z poloviny 19. stol. a věží z počátku 20. stol.
• Dům č. 111 a 161 - chaloupka již přestavěná jako součást skupiny dalších hodnotných usedlostí navržených jako památková zóna
• Skelná huť - sklárna založená roku 1760. Z původní sklárny zùstaly již jen základy, ale roztroušené domky v údolí jsou zbytky původní sklářské kolonie
• Oborský dvůr - lovecký zámeček boskovického panství v údolí Luhy (Punkvy) ze 17. stol. přestavěný v 18. stol. na hospodářský dvůr.
• Protivanovský mlýn - krásně položený mlýn v údolí Hamerského potoka (Zábrany)

Půdorys obce 1750:
 

 Následující historické údaje jsou převzaty z knihy Adolfa Sychry - Z minulosti obce Protivanova:

Historie vsi Protivanova je velmi stará a ztrácí se v dobách, o nichž nemáme žádné písemné zprávy. První písemné zprávy o Protivanovu a okolních vesnicích jsou poměrně pozdní a chudé. Nejstarší je o vsi Velenovu z roku 1378, o vsi Lipové 1379, o Žďárné 1418, o Protivanovu, Bukové, Ludíkovu a Valchovu až z roku 1505.Tehdy Ladislav z Boskovic pustil odúmrť poddaným ze jmenovaných vesnic, tedy i z Protivanova - "za
každoroční odvádění slepic s podmínkou, kdyby kdo poručení neučinil a přátel přirozených neměl, aby jeho statek byl obrácen na opravu cest a kostela."
Právo odúmrťní znamenalo, že statek poddaného, který zemřel bez dědiců, připadl vrchnosti.
Tyto písemné zprávy o vsích vznikaly často o mnoho let později po jejich založení, teprve tehdy, kdy se taková obec stala předmětem majetkových nebo jiných změn. To znamená, že v případě Protivanova není rok 1505 datem jeho vzniku, ale že tento rok je Protivanov v písemných pramenech poprvé uváděn jako majetek pánů z Boskovic.
Protivanov je typická kolonizační lesní lánová ves. Znakem kolonizačních vsí je záhumenicová plužina, tj. taková, kdy polnosti se nacházejí v jednom pásu za statkem a jsou od sebe odděleny příjezdovými cestami, z nichž
některé vychází přímo ze dvora gruntu. V případě Protivanova tomu tak ještě dávno nebylo. Vzhledem k tomu, že podle vlastivědné literatury klademe příchod kolonistů na území Drahanské vrchoviny zhruba od poloviny 13. století, pak můžeme položit založení vsi Protivanova do období přelomu 13. a 14.stol. (1290 -1310).
První záznamy o usedlostech, to jest o statcích, kterým byla při založení vsi Protivanova přidělena tzv. lánová
půda a na níž hospodařil poddaný sedlák od samého začátku existence osady, jsou doloženy v nejstarší gruntovní knize vsi Protivanova z roku 1571. Žádné předešlé záznamy nebo knihy s nedochovaly.
Do poloviny 13. stol. převládaly v našich vesnicích jendoprostorové domy jak zahloubené, tak budované na povrchu. Na konci 13. a v průběhu 14. stol. vzniká dům s jizbou, komorou a síní uprostřed mezi nimi. Stavebním materiálem bylo především dřevo, základy domů byly kamenné. Obraz vesnických sídlišť se během 13. stol. mění jak kvalitativně, tak kvantitativně. Od 13. stol. se ustaluje jak půdorys celých vesnic, tak i jednotlivých usedlostí. Vesnice byly zakládány už plánovitě. Základní jednotkou sřøedověké vesnice byla zemědělská usedlost. Měla již pravidlenou dvorovou zástavbu. Dům se skládal zpravidla z jizby vybavené pecí, prostorné síně a komory. V komoře se ukládalo obilí a dalěí zemědělské produkty. V rámci dvorové zástavby nechyběly již hospodářské budovy, jako chlévy a stodoly.
Vesnice se neobešla bez řemeslníků, zvláště bez mlynářů, kovářů, kolářů, ševců, krejčích i krčmářů. Mlynáři patřili k nejvyšším vrstvám venkovského lidu. V našem kraji se připomínají mlýny již v 16. stol., ve Valchově roku 1571, v Protivanově roku 1585, v Bukové 1538. První kovář v Protivanově se připomíná roku 1571 jménem Jiřík. Venkovská kovárna se zaměřovala hlavně na opravářské práce a na výrobu podkov, kování kol, výrobu
hřebíků apod. V téměř každé vesnici najdeme v 16. a 17. stol. alespoň jednu hospodu. V Protivanově je první zmínka o krčmě v r. 1596.
Další zprávy o Protivanovu a jeho obyvatelích nám posyktnou tak zvané katastry. Jsou to pokusy o soupisy půdy poddaných pro zdanění. Nejstarší moravský katastr tvoří tzv. Lánský rejstřík. Jsou to první soupisy půdy zvané lánové vizitace.  Byly prováděny v letech 1656 - 1657. O životě protivanovských sousedů z konce 18. a začátku 19. stol nás velice dobře informují svatební smlouvy, odstupující smlouvy mezi starými a mladými hospodáři zapsané v knize držebnostní z let 1785 - 1844. Z té doby se zachovalo množství závětí (testamentů)  hospodářů, které nám umožňují nahlédnout do rodinného života tehdejších lidí.
V roce 1771 má již Protivanov 72 čísel popisných. V tomto roce došlo k prvnímu očíslování domů, neboť předtím byly domy označovány jen jmény jejich majitelů.

Nejstarší známá obecní pečeť Protivanova z roku 1692. V jejím poli jsou zobrazeny
předměty znázorňující hlavní zaměstnání obyvatelstva:
nebozez, poříz, nůž a radlice.