PŘEDCHÁZEJÍCÍ MAPA MENU KAPITOLY NÁSLEDUJÍCÍ MAPA
POČET NOCLEHŮ V UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH A CHATÁCH
PROVEDENÉ ANALÝZY ÚKOLU A STANOVENÍ REKREAČNÍCH OBLASTÍ
PŘEDCHÁZEJÍCÍ MAPA MENU
KAPITOLY NÁSLEDUJÍCÍ MAPA
Počet přenocování v objektech druhého bydlení byl odvozen ze sledovaného chování uživatelů v chatových osadách v průběhu 1 roku – viz kpt.3. Průměrná návštěvnost chat byla násobena odhadnutou obložností 1 objektu průzkumem v terénu –2,5 rekreanta /1chatu. V porovnání s počty hostů v ubytovacích zařízeních je současná využitelnost chat poměrně nízká a představuje významný potenciál kvalitního ubytování.Atributy databáze jsou součástí GIS databázeVe druhém a třetím schématu jsou do analýz zakreslené stanovené rekreační oblasti. Poskytují tak přehled o současném využívání území ČR vhodného pro rozvoj letního turisticko –poznávacího cestovního ruchu.
Hosté a cizinci v ubytovacích zařízeních ČR
V roce 2000 se v zařízeních cestovního ruchu v ČR ubytovalo téměř 11 miliónů hostů s průměrným počtem noclehů 4,5. Ve 43 % se jednalo o cizince. Oproti roku 1998, kdy byl počet ubytovaných hostů v posledních 5 letech nejvyšší, se jedná zhruba o 10 % pokles. Tento fakt odpovídá současným stagnačním trendům především v zahraničním cestovním ruchu, který je dán mnohými faktory, z nichž pravděpodobně dominuje ekonomická situace státu, konec období ”módnosti” postsocialistických destinací pro zahraniční návštěvníky aj. Projevuje se i postupný opětný nárůst významu domácího cestovního ruchu. Zhruba 15 % pokles návštěvnosti se dotknul i hl. m. Prahy, stále ovšem zdaleka nejvýznamnějšího centra cestovního ruchu (2,5 mil. hostů), které soustřeďuje přes 20 % ubytovaných hostů a více než třetinu ubytovaných cizinců (přes 40 % noclehů). Další významnou oblastí je pás pohraničních horských pohoří, z nichž především Krkonoše, Jizerské hory a jejich podhůří dominují v domácím cestovním ruchu i po výrazném rozpadu systému vázaného cestovního ruchu (podniková, odborářská rekreace aj.) Domácí návštěvníci zde představují 70-80% hostů a noclehů. Jedním z mála okresů a center, kde se počet hostů nesnižuje, je Brno (okresy Brno-město i Brno-venkov), což zřejmě dokazuje pozici i v rámci některých specializovaných forem CR (veletržní, kongresový CR, sportovní akce aj.). Oblast západočeských lázní a Chebska představuje asi 6% celorepublikové návštěvnosti, kde cizinci tvoří zhruba 55 % hostů. I tato oblast, především Chebsko, však stagnují. Významnými městskými centry jsou i Ostrava a Plzeň, polohový i historický potenciál nepochybně skýtá i Olomouc.Co se týče kvantitativního významu, následují další příhraniční horské a podhorské oblasti – Beskydy, Valašsko, Zlínsko, Šumava a Pošumaví, příp. Jeseníky. Do první dvacítky českých okresů se v návštěvnosti prosadil i okres Náchod, který zaznamenává dokonce mírný nárůst hostů, a to nikoliv jenom ze sousedního Polska.
Nejméně navštěvovanými oblastmi jsou pak okresy nížinné (Střední Polabí a Pomoraví), perifernější (např. části okresů Plzeň-sever, Plzeň-jih, Svitavy), výrazně industrializované se zhoršeným životním prostředím a infrastrukturou (Sokolov, Most, Karviná).
Význam jednodenních forem rekreace – především pěší, cyklo- a lyžařské turistiky, vodáctví apod. - tyto formy většinou nejsou ve statistikách návštěvnosti podchycovány.
Průměrné dosažené ceny za ubytování (v rámci celé ČR a všech typů ubytovacích zařízení 250 Kč): - ještě výrazněji se projevuje dominance Prahy (ceny vyšší v průměru o 270 %, jediný region s pětihvězdičkovými hotely). Z dalších krajů pak vyčnívá Karlovarský (příhraniční poloha, lázeňské služby) s cenami vyššími cca o 40 %. Více než 25 % pod průměrnými cenami se pak objevují kraje Královéhradecký a Liberecký a především periferní Vysočina a části Pardubického kraje.
Stupnice návštěvnosti byla využita v úkole pro možné srovnání současné využívanosti a využitelnosti vymezených rekreačních oblastí a možného stanovení území, které potřebuje při svém potenciálu pro CR podporu státu.
Podklady:
