Památná hora opředená pověstmi o příchodu praotce Čecha do naší vlasti, není nijak vysoká. V klidném rovinatém Polabí se její typický zvonovitý tvar vypíná do pouhých 456 m. n. m. Vyvřelý čedičový vrch vznikl pravděpodobně v třetihorách spolu s utvářením Českého středohoří. Zvláštností je ovšem jeho osamělost v jinak rovné, zemědělsky využívané krajině. Vyvřelá hornina obsahuje značné množství magnetitu, což způsobuje vychýlení kompasů. Charakteristická sloupcová odlučnost čediče je vidět málokde, neboť docházelo k častým sesuvům půdy. Říp je široko daleko jediné zalesněné místo, ale spatřit tu můžeme dokonce i srnčí zvěř.
Podle pověsti se dva bratři - Čech a Lech rozhodli najít nový domov pro své rody. Po mnoha útrapách došli až pod horu Říp. Rozložili se na úpatí, aby si odpočinuli. Za svítání vystoupil Čech na vrchol, přehlédl krajinu a řekl: "Zde je země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající." Lidu se země líbila. Rozhodl, aby nesla Čechovo jméno...
Pravděpodobně již kolem roku 999 zde byl postaven dřevěný křesťanský kostelík. Z roku 1126 pochází zcela jedinečná románská rotunda sv. Jiří, postavená Soběslavem I. na paměť vítězství nad německým císařem Lotharem III. v bitvě u Chlumce v Krušných horách. Opuková stavba se skládá z rotundy s více než polokruhovou apsidou a 15 metrů vysoké věže, v níž jsou umístěny dva zvony, ulité 1491 a 1509. Původní vchod se nacházel
v západní části věže, dnes se vchází z jihu přímo do rotundy.

Od 19. století se Říp stával častým poutním místem, 1868 se konal první velký tábor lidu a odvezen byl odtud jeden základních kamenů Národního divadla. Další velké manifestace se konaly před 1. a 2. světovou válkou. Dnes je hora pro svou snadnou dostupnost hojně navštěvována, pěkně vyzdobená turistická chata na vrcholu nabízí příjemné posezení. Pro svůj mimořádný kulturně-historický význam byla hora s rotundou sv. Jiří vyhlášena národní kulturní památkou.