Hlavní stránka Adama Michny z Otradovic LOUTNA ČESKÁ (1653) *) Loutna – nástroj Lásky jako obraz míru a podivuhodné harmonie Duší „správovaných“ Bohem. Jedinečný cyklus třinácti písní – tanců básníka, skladatele, varhaníka, rytíře a „hospodského“ Adama Michny, jakés „oratorium ke stolu“. zpěv (česky), loutny, cinky, housle, flétny, viola di gamba, dulcian a varhánky MASOPUST JUŽ NASTAL *) Bakchantské a satyrické písně českých barokních krčem a refektářů cca 1680. Veselé karnevalové a hodovní písně a tance ke džbánku vína a kýtě, znovuvzkříšené z klášterních sbírek. zpěv (česky), housle, dudy – kejdy a moldánky, niněra, cimbálek, šalmaje, flétny, cink, loutna, tiorba, barokní kytara, varhánky a bubny. JESLIČKY, STARÉ, NOVÉ PÍSNIČKY*) Vánoční tanečky z českých barokních kancionálů (Michna, Bridel, Kadlinský, Holan-Rovenský, Štajer, Božan, aj.). zpěv (česky), cimbálek, loutny, harfička, varhánky, píšťalky, ciňk, šalmaje, housličky VZHŮRU na(d) PTÁKY! *)) Lovecké (a pytlácké) písně barokní Čechie. Barokní obdiv k přírodě vyjádřený nejen bukolickou poesií, ale také zhudebněními lovecký a kuchařsko-loveckými recepturami. zpěv (česky), housle, píšťalky, lovecké rohy, loutna, tiorba a barokní kytara, cimbálek, varhánky, basa… MICHNOVA VÁNOČNÍ MŠE*) MISSA super: „Již Slunce z Hvězdy vyšlo“ (1654) Rekonstrukce slavné „Jitřní na Hod Božího Narození“ s hudbou Michnovy mše na motiv nejpopulárnější české vánoční písně a současníků Michny: Čechů Mazáka, Bridela, Kadlinského, Šípaře, Huebera, Capricorna zpěv (latinsky, česky), cinky, housle, fletna, barokní pozouny, dulcian, tiorba a varhany, ptačí zpěv a …zvonečky DAVID ET SALOMON Královská milostná poesie v zrcadle hudby 16.-18. století. Renesanční a barokní písně, moteta a duetta na Žalmy Davidovy a Šalomounovu Píseň písní . zpěv, (latinsky, česky, polsky, německy, francouzsky, anglicky, italsky…), cink, fletny, loutna, tiorba, barokní kytara, varhánky, bubny KANCIONÁL-TANCIONÁL aneb prodloužená taneční pro Duši Největší taneční „hity“ renesance a baroka ve službách duchovní poesie, zatoulané do českých barokních kancionálů (Šípař, Michna, Bridel, Kadlinský, Šteyer, Holan-Rovenský, Rosenmüller, Božan, Koniáš…). zpěv (česky, latinsky), cink, chalumeaux, píšťaly, loutny, niněra, dudy-kejdy a moldánky, varhánky… AMOROSI RESPIRI MUSICALI Musické dvorské dvoření v renesanční Praze. Elegantní hudba renesance ve službách Amorových, aneb milostné hudební vzdechy v komnatách, zahradách i kaplích císařského dvora Rudolfa II. zpěv (italsky, španělsky, německy, anglicky, francouzsky, latinsky i česky), cink, fletny, violy da braccio a da gamba, loutna, tiorba,varhánky VESPERAE BOHEMICAE Rekonstrukce slavnostních hudebních nešpor v barokních Čechách. Žalmy, antifony, moteta, a sonáty Čechů , s barokním „medicejským“ chorálem v pestrém rámci dobových koncertantních“ nešpor, zpívané večerní bohoslužby – „officia“. zpěv (latinsky), tiorba, varhany, cink, housle, pozoun, dulcian Giovanni Legrenzi: VESPERAE (1655/57) rekonstrukce slavnostních koncertantních nešpor slavného italského skladatele vrcholného baroka zpěv (latinsky), housle, theorba, varhany OPUS OPTIMUM „The best“, čili polyfonie kontra monodie 1550-1650 Vícehlasá a sólová hudba renesance a manýrismu v zápase o lidské city, tedy „zrození hudebního baroka“: Mnoho- či jednohlas-ohlas-hlas-as-? zpěv (latinsky), cink, viola di gamba, varhánky MUSICA AD TABULAM Hodovní, taneční a poslechová „pop-music“renesance a baroka. Intrády, madrigaly, tance, balletti, fantasie a moteta nejlepších autorů (Gastoldi, Negri, Otto, Franck, Susato, Phalese, Arbeau, Orologio, Demantius, Regnart, Brade, Bassano, Rossi, aj.) cinky, housle, píšťaly, šalmaje, violy, loutny, dulcian, dudy – kejdy a moldánky, varhánky, bubny, zpěv VESPERAE ITALICAE Rekonstrukce italských barokních nešpor 17. století Prvotřídní italská a jí inspirovaná hudba pro večerní bohoslužbu, „officium“ zpěv (latinsky), cink, housle, pozouny, dulcian, tiorba, varhany TANCE SMRTÍ „Vyzvá(ně)ní k tanci“ Ústřední životní motiv v barokních písních – tancích. zpěv (česky, latinsky…), píšťaly, loutny a barokní kytara, šalmaj, cink, dudy, niněra, varhánky… FIORI MUSICALI Hudba v Květech a Květy v Hudbě baroka madrigaletti, moteta, písně, popěvky, tance renesance a baroka, květnatě se vyjadřující zpěv (česky, italsky, španělsky, latinsky, německy, anglicky…), flétny, loutny, cink, šalmaj, varhánky, bubínky… JÁKOBA ŘEBŘ muzikální Duchovní hudba jako jazyk vertikální a horizontální komunikace Moteta, písně, sonáty - most mezi Nebem a Zemí, výraz úcty k Světu Stvořenému zpěv (latinsky, česky, německy), flétny, cink, šalmaj, varhany či varhánky a loutny… MAJÁLES, toť jest Máj a Les líbezné písničky o přírodě v přírodě Utkání -„concerto“ mezi přírodou zhudebněnou a živou v barokních písních zpěv (česky, latinsky), šalmaj, flétny, loutny a barokní kytara CANITE TUBA Intrády, tance a mutety v podání renesanční „dechovky“ skladby z repertoáru hlučných šlechtických a městských kapel a „věžníků“ a pozaunérů cinky, šalmaje, pozouny, dulcian, bubny „DANIELE“ italské barokní oratorium anonymního autora „da camera“, jen pro 5 zpěváků zpěv (italsky), varhany / cembalo, cink, housle, dulcian, theorba je-li libo F.Kadlinský: „ZDOROSLAVÍČEK“ *) líbezné a oblíbené milostně duchovní písničky Fridr.Spee v překladu z r.1661 zpěv (česky/ německy), loutny, barok. kytara, harfička, varhánky, flétny, cink, šalmaj... BA©CHANALISTICA *) Latinské pijácké a hodovní písně, popěvky a tance barokních Čech zpěv, niněra, dudy, loutna, šalmaj, píšťala, husle, cimbálek, varhánky a Vaše džbánky... LOĎ BLÁZNŮ - NARRENSCHIF Zrcadlo věčných lidských pošetilostí v hudbě, rýmech S.Branta a rytinách A.Dürera Pořady označené *) vyšly na CD - viz Diskografie Hlavní stránka